Bytový dům na Gudrunstrasse je příkladem odvážného řešení. Architekt Heinz Lutter se inspiroval chatičkami, které jsou běžné v tamní obdobě českých zahrádkářských kolonií, zvaných Schrebergarten. Udělal z nich hlavní prvek fasády, kdy má každý byt v principu svou vlastní chatičku. Navzdory tomu, že jde o velmi netradiční řešení, dům v podstatě z tamní blokové zástavby nevybočuje a nepůsobí rušivě. I s chatičkovým domem, který zaplnil prázdný pozemek, působí ulice jako kterákoliv jiná v této vídeňské čtvrti.
Dům je navíc optimální i z pohledu světla a hluku, byty mají orientaci na jihovýchod a do klidné boční ulice.
Zájemci se mohou nastěhovat do padesáti hlavně menších bytů nebo pronajmout obchodní prostory v přízemí.
Zcela jiný přístup a jinou inspiraci lze najít v jiném vídeňském domě. Projekt 55 na Landstrasser Hauptstrasse působí jako běžný dům. Tím také je – pokud by v něm byly kanceláře. Jde původně o sídlo pojišťovny, před pěti lety jej ale předělali na byty.
Dům z počátku sedmdesátých let sice dostal od architekta Martina Mittermaira novou fasádu, jádro budovy ale zůstalo stejné. Jde o jeden z příkladů takzvaného udržitelného stavitelství, kdy se ponechává a znovu využije vše, co využít lze. Dříve by šla taková stavba kompletně k zemi.