Historická zkušenost nám jasně ukazuje, že významným impulzem pro vzedmutí vlny nespokojenosti byly často rostoucí ceny potravin. A to zejména v chudých zemích, kde lidé vydávají za potraviny většinu svého příjmu.
Ještě horší situace je samozřejmě v případě, kdy žádný příjem nemají čili jsou nezaměstnaní. Jako velmi zjednodušenou statistiku pro popis tíživé situace obyvatelstva dané země použil americký ekonom Artur Okun tzv. index mizérie, což je jednoduchý součet míry inflace a míry nezaměstnanosti.
Severoafrické státy mají vysoký index mizérie
A ne náhodou patří mezi země s vysokým indexem mizérie právě severoafrické státy. Nepříznivá ekonomická situace tak může být silným impulzem pro vzedmutí nepokojů, a to zejména v případě, kdy podobné problémy doutnají v mnoha zemích.
Podle ekonomů Société Générale, kteří sestavili index mizérie pro 38 zemí, je z tohoto pohledu nejhorší situace ve Venezuele, Jihoafrické republice a Španělsku. Naopak nejpříznivěji vychází situace v Thajsku, Japonsku a Malajsii. Česká republika se nachází zhruba uprostřed, stejně jako eurozóna jako celek.
Nicméně problematické země jižního křídla eurozóny se nacházejí v oblasti vysokého indexu mizérie. Fiskální restrikce tak budou z politického pohledu obtížně dlouhodobě udržitelné a riziko neplnění závazků těchto zemí zůstává vysoké. Dluhopisy těchto zemí by tedy do rozumného portfolia nadále patřit neměly.
