Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.
Na to už vláda ovšem čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu „nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“.
Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit v ČR, kde cena tepla stoupla nad 1 000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345, vyplývá z dat ministerstva průmyslu a obchodu.
Odborníci očekávají zdražení elektřiny
Podle Teplárenského sdružení ČR vláda zrušením podpory hodila zákazníky tepláren přes palubu, protože teplárny měly fungovat pouze jako distributor podpory na zákazníky.
„Rušení podpory se tepláren tedy nijak nedotkne. Utrpí zákazníci, kteří nedostanou kompenzaci, kterou jim vláda loni slíbila,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Vládě dále vyčítá, že neplní své programové prohlášení, když selhává při vytváření podmínek pro transformaci teplárenství. Podle sdružení bude mít dnešní rozhodnutí následky i na povést Česka u Evropské komise, na kterou byl vyvíjen tlak, aby podporu schválila co nejdříve.
„Pro vyplacení této podpory byly vypracovány a připraveny výzvy ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže již začátkem letošního roku. Všechny podmínky pro spuštění tohoto nového programu byly splněny v červnu, kdy byla získána notifikace podpory u Evropské komise. Ministr Síkela však nechal čtyři měsíce zákazníky tepláren v nejistotě a teď vládě navrhl, aby i tuto druhou podporu zrušila. V Kocourkově by měli určitě radost, ale my se z takového výsledku radovat moc nemůžeme,“ podotkl Topolánek.
Vláda se v předchozích týdnech rozhodla ukončit i další formy podpory, které zavedla v době loňské energetické krize. Stát už tak v příštím roce nebude ze státního rozpočtu poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Ty v letošním roce vyšly dohromady na přibližně 38 miliard korun. Náklady tak budou od příštího roku opět součástí regulované části elektřiny, kterou budou platit odběratelé.
Vláda také rozhodla o převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát s cílem zmírnit zdražování energií. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné.
Většina analytiků proto v příštím roce očekává zdražení elektřiny. Podle nich tomu nezabrání ani případné další zlevňování dodavatelů, protože to odmažou právě poplatky za POZE a úprava distribučních poplatků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v minulých dnech připustil, že elektřina může v příštím roce zdražit do deseti procent, věří však v mírnější růst.
