V jaderné energetice potřeboval výjimky ČEZ, aby mohl obchodovat s českými strojírenskými podniky v majetku ruského Rosatomu či sankciovaného oligarchy Dmitrije Pumpjanského. ČEZ, který provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, potvrdil, že o výjimky ze sankcí opakovaně žádal.
„Hledáme nové dodavatele, ale zejména v oblasti jádra a kritické infrastruktury je obtížné je sehnat v blízkém časovém horizontu tak, aby nebyl přerušen provoz elektráren. V jiných případech pak alternativní dodavatel neexistuje. Podle pravidel jsme proto požádali FAÚ o výjimku a v některých případech byla udělena,“ řekl iDNES.cz mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Kříž uvedl, že žádosti ČEZ o výjimky se týkaly například strojírenské firmy Škoda JS, opavského výrobce průmyslových armatur Arako nebo výrobce armatur MSA se sídlem v Dolním Benešově na Opavsku.
„To byla vždycky česká firma, jen se tam v jedné době objevil ve vlastnické struktuře Rus,“ zdůvodnil žádost o výjimku u poslední společnosti Kříž.
Výjimky z protiruských sankcí
Evropská unie výrazně rozšířila protiruské sankce poté, kdy Rusko loni v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. Sankční seznam zavedla také samotná Česká republika, figuruje na něm například jméno moskevského patriarchy Kirilla či ruský podnikatel Vladimir Petrovič Jevtušenkov, který vlastní mimo jiné hotel Savoy Westend v Karlových Varech.
Finanční analytický úřad od začátku války na Ukrajině udělil zatím 33 českým subjektům výjimky z těchto protiruských sankcí. „Ve všech případech byla výjimka udělena proto, že to umožňuje příslušný právní předpis EU, který sankční režim zavádí,“ uvedla pro server Seznam Zprávy ředitelka právního odboru FAÚ Magdaléna Plevová.
Vedle farmacie a energetiky byly podle ní v ostatních případech důvody pro udělení výjimek natolik roztříštěné, že nejsou statisticky významné. U farmacie šlo podle dostupných informací o export některých látek pro výrobu léků do Ruska, přičemž žadatelé nejsou známí.
