Ministr financí Zbyněk Stanjura sice variantu mimořádného zdanění zisků už za rok 2022 zcela nevyloučil - rozhodující totiž bude, co nakonec odhlasují Sněmovna a Senát - jednoznačně se však vyslovil pro původní variantu, tedy rok 2023.
„V tuto chvíli se vláda kloní k bezpečnější variantě od ledna 2023. V tom se návrh, který konzultujeme s partnery, nezměnil,“ řekl.
Připustil ovšem, že evropské nařízení umožňuje zdanit i rok 2022. „My tuto otázku pečlivě zvažujeme, a to i s ústavními právníky. Nyní se ale kloníme k tomu, aby to bylo až v roce 2023. Přijde nám to bezpečnější. Suverénem je ale Poslanecká sněmovna, a my si proto tento návrh ještě necháme posoudit z ústavně-právního hlediska,“ uvedl.
Parametry windfall tax chce vláda přilepit k daňovým změnám, které jsou nyní ve Sněmovně ve druhém čtení formou pozměňovacího návrhu.
Ministr práce Marian Jurečka přitom ještě dopoledne prezentoval jinou verzi, a sice zdanění zisků už v roce 2022..
„Je to věc, která je dobře konzultovaná s právníky, legislativními právníky. To jsou lidé, kteří tomu rozumí lépe než já, takže pokud je to za ně v pořádku, jsem připraven to během hlasování podpořit,“ okomentoval přesun tzv. windfall tax už na rok 2022 Jurečka. Dodal také, že se neobává toho, že by takový krok nebyl možný kvůli případné retroaktivitě.
S dřívějším termínem počítala i Olga Richterová za Piráty. „Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022. Bankovní i energetický sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Jde však stále o návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát,“ uvedla na Twitteru Richterová.
Akcie padají
Neshody na dani uvrhly do chaosu pražskou burzu. Akcie potenciálně dotčených firem reagovaly ve středu dopoledne prudkým poklesem. ČEZ ztrácel v 12:30 více než čtyři procenta, Erste Group 3,5 procenta, Komerční banka pak 2,5 procenta.
Podle odborníků totiž může změna mimořádného zdanění zásadně snížit ziskovost dotčených společností a na to reagují i investoři.
„Koaliční návrh aplikovat mimořádnou daň i na rok 2022 může podle našich odhadů srazit letošní očištěný čistý zisk společnosti ČEZ k úrovním poblíž 39 miliard korun. S tím by se výrazně zmenšil potenciál pro dividendu vyplacenou v roce 2023,“ uvedl analytik Jan Raška z Fio Banky.
Společnost ČEZ k aspektům připravované daně nezaujímá žádné stanovisko. „Daně jsou čistě záležitostí politického rozhodnutí a stát si určuje jejich podobu a výši. My se řídíme platnými zákony,“ uvádí tiskový mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Odborníci rok 2022 kritizují
Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora. Podle ní se totiž zhorší předvídatelnost daňového systému, což může vést firmy ke zdražování a odradit to může i zahraniční investory. To se ale ještě čekalo, že daň z mimořádných zisků začne s určitostí platit až od příštího roku. I proto se krok vlády nelíbí ani dalším odborníkům.
„Proč zdanit minulost jen v rámci letošního roku? Proč nejít třeba do roku 2010 a zdanit i tyto zisky? A co takhle zpětně zdanit vše, co tato ekonomika vydělala od roku 1989? Principiálně by v tom už nebyla žádná změna oproti dnes navrhovanému řešení?“ ptá se vlády hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Zároveň dodává, že soud by takové rozhodnutí vlády smetl ze stolu. „Bude chvíli trvat, než to soud sestřelí a český stát potom bude z pohledu zahraničních investorů ještě více směšný a nedůvěryhodný. A přitom investice budeme potřebovat více než kdy jindy,“ dodal Bartoň.
O tom, že na stát padne ústavní žaloba, pokud se windfall tax vztáhne i na rok 2022, je přesvědčený i minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Jde o porušení základních principů právního státu i o porušení principů péče řádného hospodáře,“ uvádí Šnobr.
„Všechno kolem windfall tax probíhá tak, že jednotliví ministři nezávisle na sobě vykřikují dílčí informace bez jakéhokoliv souvislého návrhu, který by někde byl vidět, který by početně odpovídal a ke kterému by se odborná, investorská, ale i jakákoli jiná veřejnost mohla vyjadřovat. A pokud jsme se dostali do stavu, že daň má platit i v roce 2022, o čemž silně pochybuji, tak pak už nesedí skutečně vůbec nic,“ uvádí Šnobr.
Investoři v nejistotě
„Vnímáme to velmi problematicky a tento návrh si musíme důkladně zanalyzovat,“ komentuje to výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková.
„Ta rovnice má příliš mnoho neznámých a není proto zatím možné dopady přesně spočítat. Znovu připomínám, že banky nemají žádné mimořádné zisky. Daň se má podle návrhu počítat, mimo jiné, ze zisků z covidových let, kdy byla ekonomika prakticky zastavená. Letošní zisky jsou proto spíš návratem do období před pandemií. Je mi líto, že s námi vláda nemluví. Mohli bychom totiž být silným partnerem státu v období, kdy bude hospodářství pravděpodobně zpomalovat,“ uvádí Zahálková.
Podle ní může špatné nastavení windfall tax ovlivnit tok investic do Česka. „Naše ekonomické prostředí bylo dosud vnímáno jako stabilní a investoři se nebáli zde nakupovat. Nejde jen o státní dluhopisy, ale například i o společnosti obchodované na burze. Stačí jen jedno nešťastné politické vyjádření a investoři přichází o peníze,“ míní Zahálková.
Naopak ekologické organizace rozšíření windfall tax na letošní rok vítají. „Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok. Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit,“ uvádí tiskový mluvčí organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Právníci ale návrh zatím neodepisují
Podle expertů na ústavní právo případné zdanění mimořádných zisků v některých odvětvích není předurčeno ke zrušení v případě, že se bude vztahovat i na letošní rok. Ve středu to sdělil ústavní právník Jan Kysela, s jehož závěry se ztotožnil třeba i ústavní právník Jan Wintr.
Kysela zmínil, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu a jednak i v reakci na krize. „Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích,“ uvedl.
Před Ústavním soudem může podle něj skončit v zásadě vše. „Ale nezdá se mi, že by byl návrh nutně předurčen ke zrušení. Bylo by však dobré, kdyby vláda dělala i něco dalšího, koncepčnějšího, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních,“ dodal Kysela.
