Plán státní pomoci letecké společnosti Lufthansa má jeden potenciální zádrhel: Heinze Hermanna Thieleho, multimiliardáře a s odstupem největšího z drobných akcionářů. Takže 79letý Thiele má v ruce možnost psát německé hospodářské dějiny, napsal německý deník Die Welt.
Na 9 miliardách eur pro Lufthansu se dohodla EU s Berlínem. Dopravce na oplátku uvolní místo nové konkurenci |
Thiele, podle respektovaného letošního žebříčku společnosti Forbes 92. nejbohatší člověk na světě s majetkem v hodnotě bezmála 13 miliard dolarů (asi 309 miliard korun), začal akcie Lufthansy nakupovat v březnu. Poté, co prodal svůj koncern Knorr-Bremse, který byl loni lídrem světového trhu v oboru výroby brzd pro vlaky a komerční motorová vozidla. Během pár týdnů se Thiele v Lufthanse propracoval k desetiprocentnímu podílu.
To může sehrát významnou úlohu při realizaci záchranného plánu, který v neděli schválila dozorčí rada firmy. Plán spočívá v tom, že by do aerolinek vstoupil německý stát a stal se s 20 procenty největším akcionářem. V krajním případě by se státní podíl mohl rozšířit na 25 procent. Po velmi těžkých jednáních o nedovolené státní podpoře a posléze některých ústupcích se duchovním otcům tohoto plánu podařilo získat i souhlas Evropské komise.
Jenže nakonec všechno leží v rukou drobných akcionářů respektive jednoho z nich. Valná hromada, na níž se bude o osudu letecké společnosti rozhodovat, se uskuteční 25. června. Veškeré návrhy musí odsouhlasit dvě třetiny akcionářů. Bez jejich souhlasu to prostě nepůjde. Radost z návrhu přitom vlastníci akcií logicky mít nebudou: jejich podíly se vstupem nového akcionáře a zvýšením základního jmění Lufthansy rozředí.
Předseda dozorčí rady Karl-Ludwig Kley tuto cestu malým akcionářům i s vědomím nevýhod takového kroku doporučuje. „Thiele má prakticky právo veta,“ hodnotí Die Welt pozici desetinového spolumajitele Lufthansy. Dodává však, že podle insiderů se miliardář na zadní stavět nebude. A navíc neexistuje žádná alternativa. Plán B, kterým je insolvence Lufthansy, by neznamenala jen rozředění akciových podílů, nýbrž přímo znehodnocení akcií.
