Proti se postavily podnikatelské a obecní svazy, státní úřady, recyklační firmy, a dokonce i některá ministerstva. Žádají ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby návrh zákona stáhl. Ministr přitom zálohování prezentuje jako hotovou věc, na které panuje shoda. „Neřešíme jestli ano, nebo ne, ale jak,“ uvádí Hladíkův resort na webu.
„Nesouhlasíme se zavedením zálohového systému pro plastové nápojové láhve a kovové nádoby na nápoje. Nebyly zváženy přínosy jiného způsobu využití pěti miliard korun vstupních nákladů ani 1,3 miliardy za roční provoz na zlepšení stávajícího systému třídění odpadu,“ uvádí třeba ministerstvo pro místní rozvoj.
MF DNES to zjistila z Elektronické knihovny vládních materiálů, kde lze sledovat projednávanou vládní legislativu.
Nesouhlas ministr odmítá
„Dojde ke zmaření miliardových investic ze strany obcí do vytváření systému na oddělený sběr komunálních odpadů a naproti tomu k nesmyslným investicím do nového paralelního systému,“ varuje Jindra Tužilová, vedoucí legislativní analytička Sdružení místních samospráv. Svá odmítavá stanoviska vůči zálohování poslaly například Asociace krajů, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, oba obecní svazy SMO i SMS ČR, dále ministerstvo průmyslu a obchodu nebo antimonopolní úřad.
Ministr Petr Hladík kritické hlasy odmítá a odvolává se na podporu lidí. „Zálohování má širokou podporu veřejnosti, to je pro mě podstatné. Proti je především odpadářská lobby a někteří starostové, především ti, kteří nemají všechny informace a jsou ovlivněni nepravdami, které se tu šíří,“ řekl MF DNES ministr.
Není jasné, na jakou podporu veřejnosti se ministr odvolává. Drtivá většina anket, které zpravodajská média v posledním roce přinesla, hovoří v neprospěch zálohování. V anketě na iDNES.cz z 10. ledna, v níž hlasovalo 740 čtenářů, se 82 procent hlasujících vyjádřilo proti povinným zálohám.
Připomeňme, že Hladíkův návrh zákona počítá s tím, že od příštího roku by se prázdné nesešlápnuté plastové lahve i plechovky již neházely do žlutých kontejnerů, ale vracely zpět do obchodu nebo do některého z 11 000 sběrných míst. Záloha má činit 4 koruny. Celý systém má mít na starost operátor, což má být nezisková monopolní firma založená výrobci nápojů. Kritici novele vyčítají, že vlastně vůbec neospravedlňuje investici pěti miliard – kolik má zavedení systému stát – když přitom současné třídění PET lahví funguje dobře.
Stabilita a předvídatelnost
Podle ověřených údajů obalové společnosti Ekokom se v Česku vytřídí 80 procent plastových láhví. Evropská unie přitom stanovila společný cíl, že v roce 2026 musejí členské státy vytřídit 78 procent. „Tento cíl naše země již plní několik let a nevytváří to odborný, politický či legislativní tlak na rychlé zavádění nového systému povinného zálohování PET láhví. Návrh novely zákona jde aktuálně nad rámec požadavků evropské legislativy, což potenciálně zásadními změnami zatěžuje systémy obcí, měst i krajů,“ uvedl za Asociaci krajů Jan Hodovský.
„V odpadovém hospodářství je důležitá stabilita a předvídatelnost. Zavedení zálohování PET nabourává tuto stabilitu, ohrožuje plnění recyklačních cílů, z pohledu obcí ohrožuje návratnost jejich investic do třídění a dotřiďování a ohrožuje plnění dotačních podmínek při těchto investicích,“ píše ve svých připomínkách Olomoucký kraj.
Kritici novely nechápou, proč ministerstvo životního prostředí zálohování tolik protlačuje, když se k němu vláda svým programovým prohlášením nezavázala. Myslí si, že za vším stojí lobby nápojářských firem, které by na zálohování vydělaly. „Hodnota PET lahví ze žlutých kontejnerů činí ročně asi půl miliardy korun. Tuto půl miliardu teď novela bere obcím a dává je z politického rozhodnutí operátorovi zálohového systému. To má být nově vzniklý zcela monopolní soukromý subjekt, založený výrobci,“ popisuje Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, která sdružuje firmy svážející a recyklující odpad.
Dnes systém funguje tak, že obsah žlutých popelnic patří obcím, volně se na trhu obchoduje a končí v recyklaci. O hodnotu tohoto odpadu se obcím snižuje náklad na likvidaci komunálního odpadu, tedy černých popelnic. Pokud PET lahve lidé nebudou už házet do žlutých popelnic, obce jim budou muset zdražit poplatek za odpady, neboť vyberou méně peněz za vytříděný plast.
Kde končí petky
Ministerstvo životního prostředí argumentuje, že na toto zálohový systém pamatuje. Operátor jim má odvádět určitý čas 15 procent z peněz, které vybere na zálohách, ale které si lidi už nevyzvednou, protože prázdnou láhev nevrátí. „Obce si polepší řádově o desítky tisíc korun, průměrně o 39 korun na občana,“ argumentuje ministr Hladík. Odpůrci s tím nesouhlasí. „Obce by logicky měly dostat 100 procent těchto prostředků, ne jen 15 procent, protože tyto odpady by stejně skončily u nich ve sběrných místech a ne u operátora. Nedává žádnou logiku, aby operátor zálohového systému měl dostávat peníze za obaly, které v tomto systému u něj neskončí,“ míní Petr Havelka.
Za zavedení zálohového systému lobbuje nezisková organizace Institut cirkulární ekonomiky. Její analytik Petr Novotný říká, že výhoda systému je především v tom, že díky zálohám se vytřídí petky, které nebudou znečištěné a půjde je dál využít pro výrobu nápojových obalů. „Dnešní systém toto většinou neumožňuje a většina vybraných PET láhví končí například jako koberečky do nových aut a už se z nich znovu PET láhve nestanou. Díky zálohám podstatně ubydou PET láhve a plechovky pohozené venku ve městech a v přírodě,“ argumentuje Novotný.
Zastánci stávajícího sběrného systému oponují, že už dnes se plasty ze žlutých popelnic recyklují do nových petek. „Je to zcela standardní a děje se to roky. Jedná se o stejné chemické složení a je úplně jedno, zda je PET ze žlutých kontejnerů nebo ze zálohového systému,“ reaguje Havelka. Podle evropské legislativy je možné používat odpadový PET, stejně jako ostatní plast, pro „food kontakt“ neboli styk s potravinami.
