Zatímco dosud platili zemědělci 2,2 procenta ceny půdy, od Nového roku to bude 5,8 procenta. „Jako řádný hospodář a největší správce státních zemědělských nemovitostí musel i Státní pozemkový úřad reagovat na fakt, že ceny zemědělských pozemků rostou. Jen od roku 2015 činí nárůst v průměru o 13 procent,“ uvádí ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.
„Nově stanovená výše toto bere v potaz a navíc zohledňuje predikci vývoje cen zemědělské půdy do roku 2027,“ dodává. Úřad tak získá zhruba 200 milionů korun ročně navíc, které odvede do státního rozpočtu.
Komoře růst vadí, asociaci ne
Agrární komoře ČR se zvýšení cen za půdu nelíbí. Od státu navíc podle svého prezidenta Jana Doležala nedostala dostatečné informace. Odložení o zhruba půl roku je podle něj dobrým krokem, navrhoval ale roční odklad.
„A to z důvodu obtížné situace, v níž se nachází řada odvětví zemědělské prvovýroby. Zemědělci se potýkají s vysokými náklady, které nemohou promítat do výkupních cen. Současně dochází ke krácení zemědělských dotačních podpor, s nimiž již počítali, vynaložili náklady a plnili kritéria pro jejich získání,“ vysvětluje. Navíc se podle Doležala nedá u jednotlivých zemědělců hospodařících na státním majetku vyjednávat.
Komora apeluje na stát, aby se zvyšování koeficientu rozprostřelo do několika let. Třeba kvůli tomu, aby u kvalitnějších půd nedošlo k razantnímu zdražení. „Jednání také vedeme o systémových úlevách, kde vznášíme požadavek snížit či prominout pachtovné například na neprodukčních plochách s povinnými úhory,“ doplnil.
Naopak místopředsedovi Asociace soukromého zemědělství ČR Janu Šteflovi zvyšování pachtu nevadí. „Státní půdu mají dlouhodobě propachtovánu, většinou bez jakýchkoliv předchozích výběrových řízení, hlavně nástupnické organizace po bývalých socialistických zemědělských družstvech a státních statcích,“ uvedl. Podle něj se teprve zdražením podniky dostanou do blízkosti tržních nájmů, které jsou podle něj od 3 500 korun za hektar výš.
Státní pozemkový úřad navíc od příštího roku rozšíří množství pozemků, které bude propachtovávat, o zhruba 20 tisíc hektarů zemědělské půdy. Získá ji od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
10. července 2023 |
Jde o pozemky, u kterých se neví, čí jsou, a nikdo si o ně neřekl nebo vlastník není dostatečně identifikován. „V celkovém objemu se jedná o cca 95 tisíc pozemků s výměrou téměř 25 tisíc hektarů, respektive 20 tisíc hektarů, pokud zohledníme spoluvlastnické podíly,“ vysvětluje mluvčí úřadu Petra Kazdová.
Nejvíc pozemků je podle ní orná půda (64 tisíc pozemků o výměře 16 tisíc hektarů) a trvalé travní porosty. Regionálně jich je nejvíc ve středních Čechách a na jižní Moravě. Kazdová ale podotýká, že stát bude moci pronajímat pozemky nedostatečně identifikovaných vlastníků po 1.1. 2024, až je převezme do do svého vlastnictví, zatím ne.
Manuál nebude
Komoře zatím chybí jasná metodika pro zemědělce, kteří na pozemcích hospodaří. Třeba zda na nich budou moci pracovat dále, pokud nebudou vůči státu bezdlužní.
Pozemkový úřad ale s vydáváním manuálu nepočítá. „Metodika převodu se bude řídit aktuálními platnými právními předpisy a bezdlužnost žadatelů vůči Státnímu pozemkovému úřadu je v tomto případě samozřejmostí,“ vysvětlila mluvčí. Štefl by uvítal, kdyby na pozemcích mohli přednostně hospodařit mladí začínající zemědělci.
Cena tržní zemědělské půdy loni podle poradenské společnosti Farmy.cz vzrostla o necelých 14 procent na zhruba 335 tisíc korun za hektar. Konkurenční Agro21 uvádí v rámci svých obchodů ceny o něco nižší, asi 320 tisíc korun za hektar.
