Rozdíl v průměrné mzdě zástupců obou pohlaví činí až šest tisíc korun. Vyplývá to z posledních údajů Českého statistického úřadu. "Je to způsobeno tím, že muži a ženy většinou vykonávají jiné druhy práce," vysvětluje tuto okolnost Dalibor Holý ze statistického úřadu (ČSÚ).
Ve vedoucích pozicích, kde jsou platy nejvyšší, je podle něj žen minimum. Kupříkladu mezi řediteli bank není v Česku žena ani jediná. "Důvodem jsou genderové stereotypy. Schopnosti žen jsou u nás jednoduše ohodnoceny níže než u mužů," vysvětluje ředitelka Sociologického ústavu Akademie věd ČR Marie Čermáková, podle níž je to dáno především historicky.
Feministka Eva Hauserová přidává další možný důvod absence žen v nejvyšších funkcích. "Na ženy není vyvíjen takový společenský tlak, aby se prosazovaly a draly nahoru," myslí si Hauserová. Podle ní hluboce zakořeněný názor, že některé práce se hodí pro muže a jiné pro ženy, nemá racionální základ.
Mluvit o diskriminaci se ale představitelé ČSÚ brání. "O té lze mluvit pouze v případě, že muži a ženy dostávají jiné platy za stejnou práci," říká Holý. Práce, kterou ale jednotlivá pohlaví vykonávají, je podle něj odlišná.
I u zdánlivě stejných profesí totiž dochází k výrazné hierarchizaci. "Například v soudnictví pracuje zhruba stejný počet žen jako mužů. Musíme se ale ještě podívat i na stupně těchto soudů," říká Holý. Tak u nejvýše postaveného Ústavního soudu pracuje žen mnohem méně než u nejnižších, okresních soudů. Tam jsou ale také mnohem nižší mzdy.
Tvrzení, že k diskriminaci žen na českém pracovním trhu opravdu dochází, nechtějí statistici potvrdit. "My tento závěr nevyneseme, protože statistický ústav je apolitický úřad a snažíme se nevynášet politické soudy," brání se jednoznačnému závěru Holý.
Podle Čermákové ale k diskriminaci žen na českém trhu práce přece jen dochází, ovšem pouze obecně. "Ten druh zaměstnání, který vykonávají zejména ženy, je hůře placen právě proto, že jej dělají ženy," myslí si socioložka. K tomu, že by za stejnou práci zaměstnavatel zaplatil ženu hůře než muže, již podle ní nedochází.
Ekonomicky aktivních žen je také výrazně méně než mužů. Z celkového počtu pracujících tvoří padesát šest procent muži, ženy pouze čtyřicet čtyři. Hlavním důvodem této odlišnosti je fakt, že zatímco mnoho žen stráví několik let rodičovskou dovolenou a péčí o potomky, mužů, kteří by se věnovali rodině na úkor práce, je v Česku stále velmi málo.
S tím souhlasí i fakt, že ženy jsou mnohem častěji nezaměstnané než muži. V Česku tak podle sociologů stále ještě přetrvává model muže jako živitele rodiny.
