V neděli Česká televize s odvoláním na plány ministra financí Zbyňka Stanjury uvedla, že se chystají změny v sazbách DPH. Nově by podle materiálu, na který se ČT odkazovala, měly být sazby dvě namísto současných tří. Základní ve výši 21 procent a snížená ve výši 14 procent.
Následně ale premiér Petr Fiala i šéf resortu financí uvedli, že nejde o návrh, na němž by v koalici panovala shoda, ale pouze o jeden z výpočtů, které zpracoval resort financí.
Souhlasíte s chystanými změnami DPH?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 18. dubna 2023. Anketa je uzavřena.
O tom, co konkrétního se s DPH stane, tak zatím vůbec není rozhodnuto. Ke změnám v oblasti by ale podle orgánu, který vládě radí v ekonomických otázkách, dojít mělo.
„V NERV jsme nabádali k revizi snížených sazeb DPH a zjednodušení systému, takže ano, debata o sazbách DPH dává smysl. Je ale třeba reflektovat úterní prohlášení pana premiéra, který jasně řekl, že o návrzích se vede diskuse a že zveřejněné sazby jsou jen pracovní návrhy, takže je předčasné k nim přistupovat jako k finálním návrhům,“ uvedl pro iDNES.cz ekonom a člen NERV Aleš Rod s tím, že s aktuální verzí návrhu členové ekonomické rady ještě nebyli seznámeni.
Po zjednodušení systému volá i sám Stanjura, ve středu to potvrdil během setkání s novináři. Uvedl, že osobně by je pro redukci sazeb ze tří na dvě. Konkrétní čísla, která by si dovedl představit, ale neuvedl.
„V rámci debat ve veřejném prostoru se objevilo několik variant od rozpočtově neutrální změny až k té, která by do rozpočtu přinesla vyšší desítky miliard korun, což by samozřejmě pro rozpočet bylo významné,“ doplnil Rod.
Hlavně nezvyšovat
Podle dalšího člena rady Libora Duška, by vláda rozhodně neměla přistoupit ke zvýšení DPH. Růst by totiž podnítil inflaci. „Je to nevhodný krok. Na makroekonomické úrovni by to okamžitě zvýšilo inflaci o téměř dva procentní body,“ uvedl Dušek.
K tomu doplnil, že případná vyšší DPH by dopadla více na chudší domácnosti. Tyto jsou totiž silněji zasaženy růstem cen energií i inflací obecně. Základní položky, jako jsou potraviny, energie či vodné a stočné, totiž ve spotřebitelském koši nízkopříjmových domácností zabírají významnou část.
Také ekonom Filip Pertold v této souvislosti upozornil, že zvyšování DPH v době vysoké inflace není rozumný krok. Zároveň zmínil, že případné vyšší náklady na bydlení by vstoupily do výpočtu nároku na příspěvek na bydlení a dalších dávek. „Takže bych rád viděl výpočet, kolik toto navýšení bude stát jinou kapsu státního rozpočtu,“ ptal se ekonom skrze sociální síť.
Jedna věc je, že zvyšování DPH v době inflace se nezdá jako dobrá cesta, druhá věc je, že náklady na bydlení vstupují do výpočtu nároku na příspěvek na bydlení či jiných dávek.
Takže bych rád viděl nějaký výpočet, kolik toto navýšení bude stát jinou kapsu státního rozpočtu.
Rod na dotaz iDNES.cz, jak by diskutovaný příklad změn v DPH dopadl na nízkopříjmové domácnosti, poznamenal, že „nepřímé daně nejsou pilířem sociální politiky státu, k tomu má stát jiné nástroje“.
Podívejte se, co je v nižším pásmu
Debata o sazbách je podle Roda rozhodně namístě. NERV totiž už ve svých návrzích volal po revizi snížených pásem DPH. Stát by se měl podle něj podívat na to, co je daněno méně, a vyhodnotit, zda má nižší daň u konkrétní položky smysl.
„V průběhu doby byly postupně různé kategorie zboží a služeb přesunuty do snížených sazeb DPH, obvykle s cílem ekonomické pomoci spotřebitelům takového zboží a služeb. Svou povahou se jedná o plošné zvýhodnění bez ohledu na ekonomickou situaci dotčených,“ stojí v návrhu rady. Jako příklad plošnosti experti uvádějí nízké DPH na potraviny i pro vyšší příjmové skupiny.
Podle rady se navíc v minulosti ukázalo, že nižší DPH se do cen zcela nepropsala. Při snížení DPH na některé kategorie služeb sice krátkodobě došlo ke zlevnění, následně ale byla značná část rozdílu promítnuta do marží dodavatelského řetězce, upozornil ve svém materiálu NERV.
Z toho důvodu členové rady navrhují revizi všech položek zařazených do snížených kategorií DPH a jejich přeřazení do základní sazby, nebo přesun z nižší snížené sazby do vyšší, pokud se nejedná o zcela jasné zdravotní a sociální potřeby nebo zboží a služby. Podle odhadů by se vzhledem k celkovému výběru z DPH mohlo díky zásadnější změně dosáhnout vyšších výnosů v řádu desítek miliard.
Zrušení superhrubé mzdy byla chyba
Podle Duška by vláda měla uznat, že daňový balíček z prosince 2020, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu, zhoršil deficit veřejných financí o sto miliard a byl vážnou ekonomickou chybou.
„Jako náprava by měly být upraveny sazby daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojistného, paušální daň, výdajové paušály, slevy na dani a další parametry tak, aby se zvýšily příjmy o desítky miliard korun, snížily se rozdíly ve zdanění zaměstnanců a OSVČ, a zvýšila se daňová progrese,“ uvedl dále Dušek.
U dopadů zrušení superhrubé mzdy se pozastavil také Rod. „Jako NERV jsme na tento fiskální prvek upozorňovali. Je ale jasné, že s ohledem na strukturální deficit by si rozpočet s tímto opatřením nevystačil a debata bude muset probíhat i o dalších výdajových a příjmových položkách. Já stále doufám, že především o těch výdajových,“ dodal.
Především na výdaje by se rád zaměřil při „ozdravování“ financí také Stanjura. „Osobně kladu mnohem větší důraz na výdajovou stranu,“ sdělil ve středu novinářům.
Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu chce premiér Fiala zveřejnit jménem vlády zhruba za měsíc.
