Dnes o relativitě nýmandů
a supermanů Pěkným úlovkem z turínského knižního veletrhu je pro mě knížečka Stefana Priaroneho Nerd Power. Už nějakou dobu se totiž o nerdy zajímám. Termín nerd pochází z angličtiny, jeho etymologie je nejasná (respektive existují různé teorie, ta nejrozšířenější zmiňuje filozofa Timothyho Charlese Paula Fullera, který v polovině 60. let minulého století použil tento výraz pro označení inteligentního, ale společensky marginalizovaného muže) a obvykle se v žádném jazyce nepřekládá. Heslo na české wikipedii sice nabízí roztomilý překlad slovem mimoň, ale nerdi dnes mají mezinárodní vliv a ohlas, tudíž by si měli uchovat terminologii jednotnou. Potěšilo mě, když jsem našla mezi anglickými vysvětlivkami pro nerda i výraz inept (od ineptus = blboun nejapný). Tím se totiž potvrdila moje dávná domněnka, že nerd je vlastně novodobý inetto. Asi je na místě nerda, potažmo inetta alespoň stručně charakterizovat, aby byli v obraze i čtenáři, kterým nerdovská subkultura nic neříká.
Vezměme to popořádku a začněme u inetta. Inetto je typ italského literárního (anti)hrdiny a jeho duchovním otcem je terstský spisovatel Italo Svevo (1861-928). A kdo že je inetto? Břídil, outsider, člověk neuzpůsobený k aktivnímu životu, chudák provázený neúspěchem na každém kroku.
Není to ovšem žádný hlupák, často je mnohem inteligentnější než životaschopní jedinci v jeho okolí, kteří jím obvykle pohrdají. Inetto považuje svou odlišnost za nemoc a snaží se z ní vyléčit. Ale jeden z nejslavnějších literárních inettů, protagonista Svevova románu Vědomí a svědomí Zena Cosiniho se naučí svou „nezpůsobilost“ obratně využívat a ve společnosti se prosadí. To mě už kdysi přivedlo na myšlenku, že inetto je mužem budoucnosti a že jeho čas přijde.
A skutečně. I když měl termín nerd původně hanlivý význam, který se blížil ekvivalentu českého nýmand či šprt, dnes najdete nerdy mezi „slavnými a bohatými“. Stačí jmenovat takového Billa Gatese. Typický nerd už od pohledu: fyzická přitažlivost veškerá žádná, image věčného pubescenta, nejlépe trudovitého a obrýleného, neznalého módních trendů. Nerd rozhodně není ozdobou večírků ani idolem dívčích srdcí (jeho kontakty s opačným pohlavím jsou tak svízelné, že dokonce panuje názor, že se nerdi nerozmnožují pohlavní cestou). Přesto může dosáhnout úspěchu, aniž by musel svoje podivínství maskovat. Přibližně od 80. let si totiž nerdi začali na svém nerdovství zakládat a vytvořili jakýsi subkulturní disent, ligu výjimečných, mají svůj svět, svou literaturu a filmy (převládá žánr komiksu, sci-fi a fantasy). V té době se také objevuje nerdův vzdálený a pohlednější či společensky přijatelnější příbuzný geek. Někdo říká, že geek je slabší forma nerda, ale jsou nerdi, které by označení geek smrtelně urazilo, a jsou zase geekové, kteří nechtějí mít s nerdy nic společného. Obecně vzato je geek osoba, která vyniká v nějakém oboru, zejména souvisejícím s počítačovou technikou.
Tak či onak, já fandím nerdům (uhrům navzdory). Jsou živoucím důkazem teorie mého oblíbence Sveva, že zdraví a nemoc (míněno též ve smyslu normalita a anomálie) jsou jen konvenční nálepky. Z plachých Clarků Kentů se můžou stát supermani, jak nás učí mj. také filmy Woodyho Allena (i on je nerd sui generis), a nabubřelé ignoranty nespasí ani sexy mozek.
***
Nerd rozhodně není ozdobou večírků ani idolem dívčích srdcí. Přesto může dosáhnout úspěchu.
