V posledních týdnech se na bývalé vedení podniku ČD Cargo vznáší vlna kritiky. Ta se týká i řízení společnosti během hospodářské recese. Ponechme nyní stranou mediálně atraktivní názorové výměny zástupců starého a nového managementu a zhodnoťme fakta.
Recese poslala odvětví dolů Železniční nákladní doprava je obecně mimořádně citlivá na vývoj hospodářského cyklu, specifika tuzemské ekonomiky tuto závislost ještě více umocňují. Snížení ekonomické aktivity se skutečně odrazilo na poklesu přepravního výkonu v celé Evropě, ale jedenadvacetiprocentní propad přepravního výkonu v tunokilometrech u ČD Cargo představuje třetí nejlepší výsledek ze souboru deseti největších konkurentů v oboru - o něco lépe na tom byl pouze německý DB Shenker Rail (pokles o 19 procent) a rakouský přepravce Rail Cargo Austria (o necelých dvacet procent).
Zmenšení poptávaného objemu přepravy se při konstantním počtu přepravců logicky projevilo v tvrdém konkurenčním boji o zakázky, jenž znásobili autodopravci. Ani zde si ČD Cargo nevedlo špatně. Společnost udržela 5. místo v přepraveném objemu v EU, podařilo se jí navázat obchodní vztahy s několika významnými zadavateli a loňský 15,7procentní pokles tržeb firmu řadí k -tomu nejlepšímu v oboru (Rail Cargo Austria minus 9 procent, DB Schenker Rail minus 18,1 procenta, slovenský ZSSK Cargo minus 26 procent). ČD Cargo se navíc, na rozdíl od několika konkurentů, zcela obešlo bez státní pomoci v podobě půjček nebo záruk. Špatná obchodní politika?
Kritika operativní úpravy obchodního modelu je velmi slabá. Byť došlo ke krátkodobému propadu tržeb, strategie poskytovat významným zákazníkům slevy zamezující jejich odchodu ke konkurenci představuje v podobné situaci naprosto racionální rozhodnutí. Cena neklesala pod průměrné variabilní náklady, dlouhodobější kontrakty (ty nad 12 měsíců tvoří až polovinu portfolia) přitom většinou zahrnují možnost operativně měnit cenu dle vývoje ekonomiky. Proto je zhola nesmyslné posuzovat dopady zvolené obchodní strategie v horizontu měsíců. Letošní pololetní výsledky Carga, mimochodem výrazně lepší než představenstvem schválené plány, hovoří samy za sebe!
Klíčový úspěch? Mzdové úspory Šestiprocentní úspora nákladů (311 mil Kč, leden-duben, meziročně) se může jevit jako nevýznamná, avšak jen na první pohled. Velkou měrou se na ní totiž podílí úspory dlouhodobého charakteru, především mzdové. Díky úspěšnému jednání s odbory se během roku snížil počet zaměstnanců o více než 1500 osob (o 16 procent). To se projevilo na vylepšení ukazatelů produktivity, nikoliv na vyhlášení stávkové pohotovosti (jak bývá u železničářů zvykem). Pro srovnání, na Slovensku počet zaměstnanců klesl o necelých šest procent, u rakouského Rail Cargo se zaměstnanost navzdory dvoumiliardové ztrátě (EBT) dokonce zvýšila. Pokračující restrukturalizace již nese ovoce - narostla vytíženost vlaků, snížil se podíl lokomotivních jízd, díky investicím do technologií se zefektivnil proces manipulace s vagony a nákladem... Zajíci se počítají až po honu Dosavadní výtky k hospodaření ČD Cargo jsou snadno vyvratitelné. Ve všech kurzech manažerských financí jsou opatření provedená minulým vedením vyučována jako vzorové příklady jednání managementu podniku v podmínkách klesající poptávky po jeho zboží či službách. Proto je správné, že vedení společnosti pokračuje v cestě podle kurzu nastaveného odvolanými manažery.
O celoročním výsledku se rozhoduje hlavně v druhé polovině roku. Se zájmem si na něj počkejme...
O autorovi| ALEŠ, ekonom Autor pracuje v Liberálním institutu
