ČESKÉ BUDĚJOVICE Sedm měsíců zbývá do chvíle, kdy Rakousko a Německo otevřou své pracovní trhy obyvatelům Česka a dalších zemí z první vlny rozšíření Evropské unie.
Vydělávat si mohou Češi už nyní prakticky po celé Unii, vůbec poprvé se jim však naskytne možnost volně se ucházet o práci hned za jižní a západní hranicí republiky.
Zejména nervóznější Rakušané se už v obavě z přílivu levné pracovní síly chystají přijmout nová opatření. Ta by měla zabránit tomu, aby se čeští zaměstnanci podbízeli na trhu za nižší mzdy a vytlačovali tak z trhu domácí pracovníky.
Proto má v Rakousku od příštího roku platit zákon, který pod hrozbou vysokých sankcí zakáže domácím i zahraničním firmám, aby cizincům z nových zemí EU platily méně než Rakušanům. Vedení českých firem ani úřady práce však rakouské obavy nesdílejí. Ani vidina dvojnásobného platu prý Čechy nepřinutí k hromadnému odchodu do Rakouska.
Proto se třeba jihočeské firmy na 1. květen 2011 ani nijak speciálně nepřipravují.
„Situaci před otevřením rakouského pracovního trhu samozřejmě monitorujeme, ale podle mých informací se žádná z velkých firem v regionu neobává, že by kvůli rakouské poptávce přišla o významnou část kvalitních zaměstnanců,“ řekl LN ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota.
Kdo z Jihočechů podle něj práci v Rakousku chtěl najít a také našel, už tam pracuje bez ohledu na složitější vyřízení pracovního povolení. „Sice žijeme nedaleko rakouských hranic, ale to dojíždění za zaměstnáním do Rakouska přece jen není žádný med, zejména v zimě. A těžko někdo najde práci hned kilometr za hranicemi,“ uvedl Loukota.
Ani šéf strojírenské firmy Jihostroj Velešín Jiří Gerle se neobává, že by kvalifikovaní strojaři hromadně přestupovali k rakouským firmám. „Takového vývoje se opravdu nebojím. Daleko větší obavy mám z vývoje hospodářství v Německu a USA, tedy na trzích, které jsou klíčové pro náš odbyt,“ řekl LN Gerle.
Rakousko přitom už dnes, tedy před otevřením pracovního trhu, poptává zaměstnance v řadě zejména řemeslnických profesí. Jenže ani zmíněný dvojnásobný rozdíl v platech už Čechy neláká tolik jako krátce po revoluci, kdy si třeba jako pomocní dělníci mohli z Rakouska přivézt základní kapitál pro své podnikání.
„Když si dnes spočítáte, kolik stojí dojíždění, případně ubytování, už se ta práce v Rakousku tolik nevyplatí. Něco navíc si vyděláte, ale doma vám v práci ujede vlak, a ještě můžete přijít o rodinu,“ řekl LN Tomáš Hajný, který dva roky pracoval v Rakousku jako nástrojář.
Rakušané mají přesto z Čechů a obyvatel dalších nových zemí EU obavy. A to nejen kvůli přílivu možných uchazečů o práci. Otevření pracovního trhu znamená i to, že se české firmy budou moci volně ucházet o zakázky na rakouském území.
A Rakušané se bojí, že českým zaměstnancům budou platit na rakouské poměry podprůměrné mzdy, a vytlačí tím domácí konkurenci. Ministerstvo sociálních věcí proto navrhuje, aby každá firma musela dávat zaměstnancům minimálně takovou mzdu, kterou si jako minimum v určitém oboru vyjednali rakouští zaměstnanci v kolektivní smlouvě. Pokud by firma platila méně a byla přistižena kontrolou, mohla by dostat pokutu až 100 tisíc eur.
Jenže zákon, který čeká na projednání v parlamentu, má paradoxně řadu odpůrců i mezi vedeními rakouských firem. „Bude to zbytečná byrokracie pro všechny podnikatele,“ prohlásil například generální sekretář Rakouské hospodářské komory Markus Beyrer. Kontroly se totiž budou týkat jak zahraničních, tak domácích podnikatelů, kteří by mohli zaměstnávat levnou sílu z východu. Komentář k tématu
čtěte na straně 10
Pokud by firma platila méně a byla přistižena kontrolou, mohla by dostat pokutu až 100 tisíc eur
***
PLATY V RAKOUSKU
V Rakousku zatím neexistuje zákonem stanovená minimální mzda, odbory a zaměstnanci si ale vyjednávají v konkrétních oborech miminální mzdu na základě kolektivní smlouvy. Obecně tak platí, i když to žádný zákon nestanovuje, že mzda zaměstnance na plný úvazek v Rakousku by neměla v žádné profesi být menší než 1000 EUR (25 000 korun hrubého).
Průměrný střední hrubý plat (medián) v Rakousku podle profesí v přepočtu na koruny
Medián představuje střední hrubou výši platu, nikoliv průměrný plat. Polovina lidí prostě pobírá více a polovina méně než medián. Pro ilustraci rozdílu mezi průměrem a mediánem uveďme výtah z tiskové zprávy Českého statistického úřadu: Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2002 činila po dopočtech 18 133 Kč, mzda prostředního zaměstnance (medián) byla jen 15 542 Kč. Rozdíl mezi mediánem a aritmetickým průměrem (průměrnou mzdou) vypovídá o tom, že rozdělení mezd je velmi zešikmené. Aritmetický průměr je silně ovlivňován velmi vysokými výdělky vcelku malé skupiny zaměstnanců, nevypovídá o mzdové úrovni běžného zaměstnance. Například v roce 2002 již téměř dvě třetiny (66 %) zaměstnanců pobíraly podprůměrnou mzdu a jedna třetina nadprůměrnou.
Energetika 104 806 Kč
Finančnictví 84 604 Kč
Gastronomie 38 506 Kč
Zemědělství, lesnictví, rybářství 33 000 Kč
Celkový průměrný střední plat v Rakousku činí 57 122 Kč V Rakousku dnes pracuje necelých 6000 zaměstnanců z Česka
Informatika, komunikace 85 176 Kč
Průmyslová výroba 68 380 Kč
Stavebnictví 64 272 Kč
Zdravotnictví, sociální služby 47 450 Kč
