První z nich v podobě večernice během jednotlivých týdnů projde souhvězdím Blíženců, poté se přesune do Raka, kde navštíví hvězdokupu Jesličky. Saturn bude po celou dobu v souhvězdí Panny, a navíc v tzv. kvadratuře, kdy spojnice Slunce-Země-Saturn svírá úhel 90 stupňů. Jelikož je Saturnův prstenec stále mimořádně úzký, máme i nyní skvělou příležitost prohlédnout si některé jeho měsíce.
Mars se v prvních červnových dnech nachází nedaleko hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva, nejblíže si budou 6. června. Jeho viditelnost se však rychle zhoršuje.
Další objekty sluneční soustavy musíme hledat na ranní obloze. Jupiter září v souhvězdí Ryb. Vychází po půlnoci a během druhé poloviny noci se plouží nízko nad jihovýchodním obzorem. Pouhé dva úhlové stupně od Jupiteru spatříme i Uran, ten je však natolik slabý, že k jeho ulovení potřebujeme alespoň triedr. A zhruba hodinu před východem slunce se můžeme v první polovině června pokusit identifikovat i Merkur nízko nad východním obzorem. Vlasatice může překvapit Tím však prohlídka sluneční soustavy skončit nemusí. Jakkoli jsou předpovědi chování takových těles velmi nevděčné, není vyloučeno, že v průběhu celého června bude v dohledu i relativně jasná kometa C/2009 R1 (McNaught).
Příběh tohoto tělesa, které se ke Slunci přiblížilo z tzv. Oortova oblaku, začal už loni 9. září. Tehdy si ho jako slabé skvrnky všiml známý lovec komet, Australan Robert McNaught ze Siding Spring Observatory. Na tomto pracovišti se nachází jedna z kosmických hlídek, která pátrá po tzv. blízkozemních tělesech, jež se mohou v budoucnu srazit se Zemí. Během rutinních studií se však daří nalézat i jiná tělesa, například dosud neznámé komety. Většina z nich je však velmi slabá, takže nevzbudí žádnou pozornost.
Kometa McNaught je ale výjimkou. Výpočty naznačují, že bude v polovině června vidět i bez dalekohledu. Výhled na ni přitom nenaruší ani Měsíc, protože bude blízko novu. Nad ránem 5. června ji nalezneme nedaleko nápadné hvězdokupy NGC 752 v souhvězdí Andromedy, v dalších dnech se přesune do Persea k hvězdokupě M34, v neděli 13. června bude u hvězdy Mirfak a pak se vydá ke stálici Capella ze souhvězdí Vozky. To už se ale začne ztrácet v ranním úsvitu.
K Zemi se kometa nepřiblíží na více než 170 milionů kilometrů, přesto by měla být snadno vidět loveckým triedrem a na tmavé obloze i bez něj. Překvapení však nejsou vyloučena. Jedná se totiž o „čerstvou“ vlasatici, která může nečekaně explodovat či se rozpadnout na několik menších částí. V takovém případě by předvedla mnohem zajímavější a jasnější představení.
Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem června o půlnoci, v polovině měsíce ve 23 hodin a koncem června ve 22 hodin letního středoevropského času. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Názvy bez vyznačených obrazců označují souhvězdí, která jsou složena ze slabých hvězd, patrných okem pouze za velmi dobrých pozorovacích podmínek. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například začátkem června ve 2 hodiny pootočíme mapu o 30 stupňů.
***
Ranní výhled nad východní obzor, kde lze pomocí triedru nalézt kometu C/2009 R1 McNaught (velikost těles sluneční soustavy je výrazně zvětšena)
O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně
