PRAHA Češi ztrácí dohled nad tím, jak vypadají ulice a města, ve kterých žijí. Nové paláce soudů, sportovní stadiony nebo úpravy náměstí vznikají, aniž by lidé věděli, co v jejich městě vyroste. Úřady a radnice nepořádají architektonické soutěže, díky kterým by mohly podobu veřejného prostoru lépe hlídat.
Ročně se v Česku zadá zhruba přes patnáct stovek veřejných zakázek na projekty nových budov nebo rekonstrukcí. Podle údajů České komory architektů (ČKA) však v roce 2008 jen v sedmi případech úřady, radnice nebo další instituce uspořádaly architektonickou soutěž, v roce 2009 to bylo jedenáctkrát. To jsou podle architektů katastrofální výsledky.
„Považovali bychom za úspěch, kdyby se ročně pořádalo asi kolem 70 soutěží. Vypsána by měla být na každou stavbu dražší 80 milionů korun,“ říká místopředseda ČKA a architekt Jan Sapák.
Většina nových soudů, škol, galerií, knihoven a dalších budov, které patří k běžnému městskému životu, ovšem v Česku vzniká zcela jinak. Vypisují se obyčejná výběrová řízení, ve kterých se rozhoduje o vítězi pouze podle ceny nebo nanejvýš předchozích zkušeností. Přihlášené firmy a ateliéry nepředkládají konkrétní návrh, jak stavbu vyřešit - tedy jak bude vypadat, fungovat, jaké bude mít provozní náklady. Lidé se pak často nestačí divit, co jim v sousedství vyrostlo.
„V obchodním výběrovém řízení se vybírá projektant, který vyjde nejlaciněji. Snad nejtrapnější ukázka tohoto fenoménu je rekonstrukce Klementina. Druhá nejcennější památka se tak opravuje podle projektu firmy, která navrhuje metro,“ říká architekt Adam Gebrian.
Odborníci navíc tvrdí, že se dá pomocí soutěže také výrazně ušetřit. V případě, že existuje od počátku konkrétní návrh stavby, lépe se podaří udržet náklady na plánované výši. Díky soutěžím také mohou uspět noví, mladí architekti, které v klasickém tendru často diskriminují menší předchozí zkušenosti. A na rozdíl od obchodních výběrových řízení se do soutěží běžně hlásí desítky zájemců.
Někteří odborníci ale kritizují i ČKA za to, že její podmínky jsou zbytečně složité, a proto od pořádání soutěží odrazují. „Myslím si, že komora na tom nese podíl viny. Jejich složitá pravidla ne úplně ladí s českou legislativou. Aby se investoři vyhnuli problémům, soutěže nevypisují nebo to nějak obejdou,“ říká architekt Zdeněk Lukeš.
Velmi špatně Česko vychází ze srovnání se zahraničím. Kvůli mírně odlišným pravidlům v každé zemi se nedají porovnávat úplně přesná čísla. Například v Rakousku se však každý rok pořádá přes stovku soutěží, v Německu kolem dvou set.
Tajemnice Finské asociace architektů Paula Huotelin upozorňuje, že ve Finsku se kvalita veřejných staveb zajišťuje právě soutěžemi.
„V zahraničí všechny moderní stavby platí veřejný sektor. Vznikají muzea, galerie, knihovny, divadla, na co si vzpomenete. V Česku všechny kvalitní nové stavby staví soukromý sektor,“ říká Gebrian.
***
BEZ ARCHITEKTONICKÝCH SOUTĚŽÍ ČASTO VZNIKAJÍ NEKVALITNÍ A PŘEDRAŽENÉ STAVBY
Z architektonických soutěží vzešla v minulosti řada staveb nejen v Česku, ale také ve světě. Architektonická soutěž dala novou podobu německému Reichstagu nebo skokanskému můstku v Innsbrucku, který navrhovala architektKa Zaha M. Hadid. Z architektonické soutěže vzešla třeba i slavná Eiffelova věž, která byla dokončena v roce 1889.
Jako příklad bývá nejčastěji uváděna opera v australském Sydney. Návrh dánského architekta Jorna Utzona zvítězil v roce 1957.
Dříve se o nejlepší návrh veřejných budov hodně soutěžilo také v českých zemích. Vznikly tak významné stavby jako Obecní dům v Praze, hala pražského hlavního nádraží, výstaviště v Brně, pražský
Veletržní palác nebo televizní vysílač na Ještědu. Podle architekta Miroslava Masáka se pořádalo více
Negativní příklady Justiční palác v Brně Ministerstvo spravedlnosti zadalo zakázku bez vypsání architektonické soutěže, stavba se navíc velmi prodražila oproti plánovaným nákladům.
Stanice metra Jsou typickým příkladem veřejných staveb, které by měly být řešeny architektonickými soutěžemi. Praha ale na stanice soutěže nevypisuje.
Jejich podobu navrhuje na základě běžného výběrového řízení společnost Metroprojekt vždy společně s částí trasy metra. Pozitivní příklady Národní technická knihovna v Praze Soutěž na její podobu byla uzavřena v roce 2001, vítěžný návrh budovy z dílny atelieru AK Architekti se zrealizoval, knihovna se otevřela v roce 2009. Nová tvář náměstí 28. října v Hradci Králové Soutěž vypsalo město v roce 2008, vítězný návrh architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Radky Košťálové by se měl zrealizovat. Město už připravuje dokumentaci.
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové V soutěži zvítězil v roce 2002 návrh atelieru Projektil Architekti, knihovna byla otevřena v roce 2008.
