* LN Co jste od výsledku čekali, když jste film začali natáčet?
Filip Remunda: Stanovili jsme si, že tentokrát nejde o to postavit fiktivní radar jako před lety falešný hypermarket. Realita se jevila dostatečně dramatická sama o sobě. O americké vojenské základně v naší zemi se jednalo v době vlády kontroverzního prezidenta George W. Bushe, bývalý prezident Václav Havel se přesto za návrh jeho vlády jednoznačně postavil. Proti umístění americké vojenské základny na našem území se zvedl nejsilnější projev občanské angažovanosti od roku 1989. V tématu jsme spatřili rozbušný námět filmu o vztahu „velké historie“ a tzv. malých, osobních dějin.
* LN Tvrdíte, že jste v materiálu spatřili „ideální námět na grotesku o demokracii“. To jste věděli už tehdy na začátku natáčení?
FR: Vláda od začátku odmítala referendum s poukazem na to, že v otázkách obrany se referendum pořádat nesmí. Odpůrci začali napadat uváděné technické i politologické parametry celého projektu. Vláda nezvládala komunikaci s veřejností, a proto jmenovala vládního koordinátora programu protiraketové obrany, pana Tomáše Klvaňu. Ten vyrazil do brdských obcí vysvětlovat, proč vláda hodlá s Američany vyjednávat. Vypravili jsme se za ním do obce Míšov, kde pořádal besedu s občany. Přeplněná hospoda praskala ve švech, novináři lezli dovnitř oknem, lidé v sále dávali najevo nesouhlas, pan Klvaňa skončil s vajíčkem na klopě. Od začátku bylo jasné, že budeme svědky groteskních situací a že se jejich podstata bude týkat základních celospolečenských otázek.
* LN Proč v Českém míru zabíráte téměř jen samé zoufale komické figurky?Oradaru probíhala i seriózní debata...
Vít Klusák: To je váš pohled na věc. Mirek Topolánek, Martin Bursík, Alexandr Vondra, Vlasta Parkanová, Tomáš Klvaňa – ti všichni vám přijdou jako zoufale komické figurky? Je to možné, jenže co máte jako dokumentarista dělat, když jsou to představitelé státu? Domnívám se, že pánové Bursík a Vondra ve filmu představují podstatné postoje a nepůsobí komicky, spíš nutí k zamyšlení. Stejně tak Ivan Martin Jirous, když napadne aktivisty Ne základnám: směju se jen chvíli a pak si říkám, co se to děje, když se největší punker českého undergroundu staví na stranu zbrojařů a manipulátorů?
* LN Ve filmu se tvrdí, že nebýt odporu, tak se smlouva o radaru ratifikuje. Skutečně si myslíte, že se naše vláda či Pentagon řídí názory několika stovek aktivistů, případně sociologickými výzkumy?
VK: Jan Neoral, starosta Trokavce, ve filmu říká: „Nebýt toho odporu, tak už by se možná betonovalo.“ Má tím na mysli, že občanský protest zaskočil a zdržel českou vládu – už jen proto, že probudil k reakci ČSSD, takže než stačila vláda ve sněmovně předložit smlouvy s USA, padla. A Fischerovu vládu „odzbrojil“ už sám Obama. Myslím si, že demokratické vlády by měly studovat sociologické výzkumy. Už jen proto, aby si na těch 70% odmítačů např. radaru uvědomily, že se jim nedaří své záměry vysvětlovat.
* LN Ke konci stopáže se ukáže, že mezi odpůrce radaru patříte i vy dva. Proč jste to nedávali víc najevo? Nelákalo vás pustit se do „mooreovské“ manipulace?
FR: Že je radar nefunkční, jsme se dozvěděli až v průběhu natáčení. Americký zbrojní odborník Theodore Postol se přijel do ČR omluvit za to, že nám jeho vláda o technických parametrech lhala. Do té doby jsme měli k dispozici jen údaje naší vlády a několik nezávislých studií, které s nimi byly v rozporu. Zatímco náš film je o propagandě, náš přístup je striktně antipropagandistický.
* LN Říkáte: „Film netočíme proto, abychom kohokoliv podporovali, ale proto, že sami nevíme, kde je pravda.“ Jakou jste našli?
VK: Pravda je, že Američané lhali české vládě a ta lhala nám všem. Druhou zásadní pravdou je, že USA usilují – dle Bushových slov – o vlastnění vesmíru pro bojové účely. A třetí pravdou je, že Češi se raději hádají, než diskutují – a tahle pravda padá na hlavu všech stran toho sporu.
* LN Jaký měl Český mír ohlas na předpremiéře v Trokavci a premiéře na plzeňském Finále?
FR: Trokavecké publikum film přijalo. V Plzni se strhla asi hodinová diskuse. Část publika byla z filmu nadšená. Režisér Jiří Krejčík o filmu prohlásil, že je to „obrovský dokument o hledání pravdy“. Část odpůrců ve filmu viděla „socialistickou předvolební agitku“ a části diváků chyběl charismatický hlas pro radar. Shrnutí nás ujistilo, že jsme ve filmu žádný z podstatných argumentů pro neopomněli. Přesto nám diváci vyčítali, že někteří zastánci radaru jsou ve filmu směšní.
lidovky.cz
Nezkrácený rozhovor najdete na
* www.lidovky.cz/kultura
