„Zatím jsme v počátcích, snažíme se vyvinout vhodnou technologii a přizpůsobit rybníkaření tamním podmínkám. Našli jsme místní druh tilápie, který žije v angolských řekách, a zkoušíme ho chovat v rybníku,“ vysvětluje Lukáš Kalous z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU, který se na projektu podílí.
V afrických podmínkách rozhodně nepůjde o intenzivní chov. „Lidé nebudou krmit ryby kukuřičným šrotem, když si z něho mohou uvařit kaši. To by považovali za hrozné plýtvání,“ říká Lukáš Kalous.
Ve vodě je proto umístěna ohrádka, do níž se hází hnůj a rostliny vysekané z okolí rybníka. Ty se rozkládají, uvolňují živiny a umožňují růst řas. Zároveň se tu chovají kachny, které vodu přirozeně přihnojují. Řasami se pak živí zooplankton, který slouží jako potrava tilápiím.
Nyní Češi odchovali první generaci ryb, která poslouží jako zdroj násady do dalších rybníků. Ty už si budou Angolané zakládat sami. „Sice by mohli mít násadu přímo z řek, ale museli bychom je naučit ji odchytávat a především poznat správný druh, aby si do rybníka třeba nenasadili predátory, kteří sežerou všechno ostatní,“ upozorňuje český odborník. Pokud se vše podaří, stanou se chované tilápie pro místní obyvatele významným zdrojem potravy.
