Již za tři dny – 23. června – se bude ve Velké Británii konat referendum o jejím setrvání v Evropské unii. Protože i v Česku se ozývají návrhy na vystoupení z EU, je třeba se podívat na alternativy, které se vedle členství v unii nabízejí. A ta zásadní zní: Byly by pro Velkou Británii, potažmo Česko, výhodné?
Velká Británie je sice členem EU (dříve Evropského společenství, ES) více než 30 let, ale názory běžných Britů i politiků na toto společenství se štěpily a již v roce 1975, dva roky po vstupu Velké Británii do ES, se referendum o členství v ES konalo. Přestože 67 procent Britů hlasovalo pro setrvání, nálady to příliš neuklidnilo a v osmdesátých letech s nástupem premiérky Margaret Thatcherové začaly euroskeptické hlasy opět sílit.
Dnes je Velká Británie před dalším referendem o setrvání v EU a z průzkumů veřejného mínění se zdá, že výsledek nebude jednoznačný, což je poněkud paradoxní. Pro členství v EU se totiž vyslovuje většina ekonomů a dokonce i premiérem Davidem Cameronem objednaný „přehled rovnováhy kompetencí“ ukázal, že s přehnaným vměšováním Bruselu regulacemi to není natolik žhavé, jak někteří populističtí britští politici tvrdí – například Nigel Farage, předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP).
Volný pohyb služeb
Jaké alternativy k členství v EU se Velké Británii nabízejí? První je takzvaný švýcarský model – vstup do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Ten by byl pro Velkou Británii nevýhodný ze čtyř důvodů. Za prvé, případné uzavření smlouvy s EFTA se netýká volného pohybu služeb, zahrnujícího finanční odvětví, jež má pro Velkou Británii zásadní význam.
Případné uzavření smlouvy s Evropským sdružením volného obchodu se netýká volného pohybu služeb, což je finanční odvětví, jež má pro Velkou Británii zásadní význam |
Za druhé, Velká Británie by si stejně jako Švýcarsko musela neustále dojednávat další bilaterální dohody a dodatky k nim, neboť evropská legislativa by pro ni nebyla přímo aplikovatelná – a samozřejmě by o ní nemohla hlasovat. Třetí komplikací by byla povinnost deklarovat původ zboží a jeho součástí, které by dodávala na evropský trh a ty ze třetích zemí by musela proclít. To by britským firmám, které hodně dovážejí z bývalých britských kolonií, přidalo na byrokracii i výdajích.
A za čtvrté, Velká Británie by stejně jako nyní musela do evropského rozpočtu odvádět příspěvek, i když nižší než dnes – Švýcarsko ročně odvádí zhruba 53, Velká Británie 128 liber na hlavu. Navíc je velmi nepravděpodobné, že by EU chtěla s Velkou Británií uzavřít stejné smlouvy, jako má se Švýcarskem, neboť švýcarský model nebyl zamýšlen dlouhodobě a kvůli nepružnosti (nutná neustálá novelizace smluv) jej mnoho členských zemí EU nepovažuje za ideální.
Podkladové studie
Druhou možností by pro Velkou Británii bylo stát se součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), jako je Norsko, Island či Lichtenštejnsko. Ani tento model by však pro Velkou Británii nebyl příliš výhodný, protože by musela přejímat většinu legislativy týkající se volného trhu, aniž by o zákonech mohla spolurozhodovat – země sdružené v EHP přejímají asi dvě třetiny evropské legislativy.
Všechny nevýhody alternativ k členství v EU si uvědomují i britské instituce včetně obou komor parlamentu a zmiňují je ve svých podkladových studiích. Deklarují tedy, že pro Británii aktuálně neexistuje výhodnější varianta, než je členství v EU. |
Evropský hospodářský prostor navíc nezahrnuje zemědělské produkty, což by mohlo poškodit britské farmáře. A stejně jako Švýcarsko i země sdružené v EHP musejí odvádět finance do evropského rozpočtu, například Norsko v roce 2011 odvádělo 106 liber na hlavu, jen o 17 procent méně než britský příspěvek. Británie by navíc do EHP nemusela být přijata – je nutný souhlas všech členských zemí EU a současných členů EHP.
Třetí a poslední možností je nemít s EU žádnou smlouvu. V takovém případě by však Velká Británie musela proclívat veškeré své zboží vyvážené do unie a mnohem obtížněji by mohla poskytovat kontinentálním firmám finanční služby, což je jeden z hlavních segmentů britské ekonomiky.
Dále by britští občané nemohli bez povolení dlouhodobě žít v evropských kontinentálních zemích (žije v nich asi 1,8 milionu Britů, ve Velké Británii pak asi 2,3 milionu kontinentálních Evropanů), což by značně zasáhlo například důchodce, kteří rádi pobývají ve Španělsku a dalších teplých oblastech. A v neposlední řadě by všichni britští úředníci a politici museli odejít z Bruselu.
Všechny tyto nevýhody alternativ k členství v EU si uvědomují i britské instituce včetně obou komor parlamentu a zmiňují je ve svých podkladových studiích. Deklarují tedy, že pro Británii aktuálně neexistuje výhodnější varianta, než je členství v EU.
Vyjednávání s Evropskou radou
Pokud by Britové 23. června zvolili „exit“ z EU (brexit), nastal by dvouletý vyjednávací proces s Evropskou radou, v níž zasedají hlavy států. Během něj by se Velká Británie nemohla účastnit jejích debat a rozhodnutí týkajících se problémů s jejím vystoupením. Podmínky vystoupení by následně musel potvrdit Evropský parlament a kvalifikovaná většina v Radě EU, ve které jsou zastoupeni ministři států.
Pokud by Britové 23. června zvolili „exit“ z EU (brexit), nastal by dvouletý vyjednávací proces s Evropskou radou |
EU je hlavním obchodním partnerem Velké Británie, v roce 2012 do ní šlo 46 procent britského exportu ve výši 224 miliard liber a přišlo z ní 51 procent importu. Nepoklesl by však jen vývoz a dovoz, ale i přímé zahraniční investice – 48 procent z nich pochází z některé členské země EU. Z průzkumu Konfederace britského průmyslu v roce 2013 vyplynulo, že 35 procent zahraničních firem by v Británii snížilo své investice, pokud by Británie vystoupila z EU.
Vystoupení by také ovlivnilo nejen britské farmáře, protože by ztratili nárok na evropské dotace a chudé regiony čerpající ze strukturálních fondů, především v Severním Irsku a Walesu, ale i vědce, kteří získávají finance z Evropské výzkumné rady – nedávno britští vědci napsali dopis, v němž vystoupili proti brexitu a podepsal jej například světoznámý teoretický fyzik Stephen Hawking.
Ovlivnění životů
Euroskeptici tvrdí, že všechny tyto výpadky financí by mohly pokrýt peníze, které by Velká Británie přestala odvádět do evropského rozpočtu. Jak již bylo zmíněno, ale jen za předpokladu, že by nebyla členem ani EHP, ani EFTA.
Britové by si své rozhodnutí měli pečlivě rozmyslet, neboť jím velmi ovlivní jak své životy, tak kvůli velikosti a významu své země i dalších Evropanů |
Britové by si tedy své rozhodnutí měli pečlivě rozmyslet, neboť jím velmi ovlivní jak své životy, tak kvůli velikosti a významu své země i životy dalších Evropanů. A Češi, kteří si neustále na EU stěžují, by si měli nejdříve promyslet a spočítat, co všechno by vystoupení z EU pro ně znamenalo.
Pro Česko by takové rozhodnutí bylo tím spíše významné, že ho obklopují členské země EU a jeho export z více než 80 procent míří právě do členských zemí unie. Dvouprocentní export do Ruska a jednoprocentní export do Číny by – i kdyby vzrostl – rozhodnutí vystoupit z EU kompenzoval jen obtížně.
