Guggenheimovo muzeum v New Yorku představuje v těchto dnech výstavu obrazů Hilmy af Klint. Jde o zlomovou událost, kvůli které bychom měli přepsat dosavadní dějiny světového umění 20. století. Přehlídka totiž dokládá, že tato švédská malířka byla vůbec prvním člověkem malujícím abstraktní plátna. Své slavné kolegy předběhla o celé čtyři roky.
Dosud se považoval za počátek abstrakce rok 1910. Kandinskij, Malevič, Mondrian či Kupka od tohoto okamžiku směřovali k nefigurativní malbě; v tomto duchu tvořili, ale i vydávali teoretická prohlášení a osobní manifesty. Duch převratné doby našel v abstrakci adekvátní formy a nezvyklý výraz. Na různých místech se umělci nezávisle na sobě snažili postihnout nastalou atmosféru čikosmické zření spojované zpravidla s úsvitem nového věku osvobozeného od racionalistické převahy.
Vliv spiritismu
Píše se rok 1906 a Hilma af Klint (1862 – 1944) je bytostně prostoupena duchovními naukami včetně oblíbeného spiritismu. Zvláště teosofie jí učarovala. Za tímto okultním směrem stála další žena – „Madam“ Helena Blavatská. Tato legendární i kontroverzní Ruska založila v Americe Teosofickou společnost v roce 1875. Jádrem a cílem této nauky bylo najít a šířit společné rysy všech náboženství, zkoumat skryté okultní možnosti člověka i dosud jen tušené přírodní zákony. Takové myšlení je rovněž naukou o evoluci a vývoji lidského vědomí. Důležitou roli zde hraje čas.
Píše se rok 1906 a Hilma af Klint je bytostně prostoupena duchovními naukami včetně oblíbeného spiritismu. Zvláště teosofie jí učarovala. Za tímto okultním směrem stála další žena – „Madam“ Helena Blavatská. |
Skryté vědomí však není evokováno jen instinktivním zřením, ale má svou strukturu a neviditelné „mistry“ (mudrce), kteří plnější vědění předávají vhodným jedincům postupně a diskrétně. Takové vizi, později modifikované a rozvinuté v antroposofii Rudolfa Steinera, podléhala řada tehdejších pokrokových umělců. Ti projektovali své dílo především až do vhodně nastavené budoucnosti. Nejdůsledněji šel touto cestou Piet Mondrian se svou abstraktní geometrií – vizualizovaným utopickým programem. Jeho nejznámější teoretický spis se ostatně jmenoval Lidem budoucnosti (česky vyšel roku 2002).
Obrazy pro budoucno
Současná velkolepá výstava v New Yorku se jmenuje Obrazy pro budoucnost. Jejich autorka Hilma af Klint nebyla – na rozdíl od svých mužských kolegů – dlouho známa. Nepřála si to. Byla přesvědčena, že vývoj lidstva (vědomí) nazraje až časem a teprve tehdy budou její malby náležitě čitelné, srozumitelné a návodně inspirativní. Měly být shůry seslaným manuálem k poučenému probuzení lidstva, které mělo na pozadí teosofických teorií časem vstoupit do nového a lepšího věku.
Hilma af Klint, absolventka stockholmské Akademii krásných umění, se úspěšně živila malováním poměrně konvenčních krajin a portrétů. Ve volných chvílích se však v tichu svého ateliéru v jistém transu či meditaci oddávala malbě obrazů s geometrickými a biomorfními tvary, které uskupovala do abstraktních kompozic. |
Vystavovaná rozměrná díla vznikala v letech 1906 až 1915. Představeno je jich v New Yorku 193 a vesměs patří do série nazvané Obrazy chrámu.
Hilma af Klint, absolventka stockholmské Akademii krásných umění, se úspěšně živila malováním poměrně konvenčních krajin a portrétů. Ve volných chvílích se však v tichu svého ateliéru v jistém transu či meditaci oddávala malbě obrazů s geometrickými a biomorfními tvary, které uskupovala do abstraktních kompozic. Budovala svůj „vnitřní chrám“ na pozadí nových, respektive stále platných zákonů (podobně o tom uvažoval například Aldous Huxley ve své Věčné filozofii; česky vyšla 2002). Jejich vizuální podoby jsou výsledkem podvědomého naslouchání kosmu a živé energie pulzující v jinak neviditelných dimenzích. Takové stavy a procesy lze prý zakoušet a zaznamenávat, avšak jen postupy přesahujícími běžné lidské smysly, až pak je údajně s člověkem „probuzeným“ aktivněji spjato veškerenstvo.
Kruh pěti
Hilma af Klint se těmto myšlenkám a také spiritistickým seancím oddávala. Spolu se čtyřmi spřízněnými ženami založila dokonce takzvaný Kruh pěti, kde se zabývala automatickým psaním, kreslením a komunikací s nehmotnými entitami. Je zřejmé, že tato malířka se v uzavřené společnosti dostávala přinejmenším do styku s vyšším magnetickým polem, čirým a vznešeným, o kterém rovněž mluvila s Rudolfem Steinerem.
Umělkyně esoterního založení malovala soustředěně stranou tehdejších vlivných kulturních center. Do hlubších, ale zatím neznámých souvislostí vstupovala jinými cestami a dotýkala se spíše univerzálního vědomí. Na dlouhou dobu však nechtěla svá prorocká duchovní díla ukazovat a sdílet. |
Hilma af Klint studovala a rozvíjela malířství, hledala nové výrazy, ale zabývala se také botanikou či uspořádáním atomů v souvislosti s převratnými vědeckými objevy. Ani odkaz takzvané posvátné geometrie jí nebyl cizí. Čteme-li myšlenky španělského myslitele Jesuse Zatona, jako bychom se ocitali i ve světě sledovaných obrazů: „Posvátná geometrie není omezena na jednoduché rozměry, ale snaží se prozkoumat energetické vzorce, pomocí nichž byly vytvořeny všechny formy z Jednoty nebo metafyzického Vše: od vývoje embrya až po vzory, které sledují formování a rytmy planet, galaxií, skvrn a linií na kůži zvířete nebo způsob, jakým jsou strukturovány molekuly DNA. Od malého až po velké, všechno je ovládáno Posvátnou geometrií.“
Umělkyně esoterního založení malovala soustředěně stranou tehdejších vlivných kulturních center. Do hlubších, ale zatím neznámých souvislostí vstupovala jinými cestami a dotýkala se spíše univerzálního vědomí. Na dlouhou dobu však nechtěla svá prorocká duchovní díla ukazovat a sdílet. Toto rozhodnutí dokonce zanesla i do své závěti. Její obrazy směly být veřejně vystaveny až dvacet let po její smrti, kdy se měl přiblížit příhodný věk Vodnáře, ve kterém se nacházíme.
Původně okrajová malířka
V roce 1986 proběhla v Los Angeles zásadní společná výstava pod názvem Abstraktní malířství 1890 – 1985. V řadě doprovodných teoretických statí se zde poukazovalo na souvislosti malby s teosofií, okultismem a dalšími esoterními myšlenkovými systémy. Ty formovaly řadu prvních abstraktních projevů včetně zmíněných veličin, jakými byli Piet Mondrian, Kazimír Malevič, František Kupka či Vasilij Kandinskij. Ti všichni byli esoteriky a jejich umění mělo kosmický a stejně tak morální charakter.
Na této výstavě byla Hilma af Klint zastoupena několika obrazy. Tehdy však byla ještě brána jako svérázná, ale okrajová autorka. Teprve letošní samostatná výstava v New Yorku s pompou definitivně a v plné míře představila její rozsáhlé a hluboké dílo.
Výstava bude zakončena 23. dubna 2019.
