ANO v mocenské konfrontaci s koaliční ČSSD zaostává

Exministr spravedlnosti Jan Kalvoda zastával post místopředsedy dvou vlád Václava Klause. Měl tedy přehled, jak se dělily moc a vliv ve státních institucích v privatizační éře 90. let. Dnes se bývalý předseda ODA věnuje advokacii. Nynější chování stran kritizuje v rozhovoru především kvůli snaze ovládnout policii.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte obsazování klíčových mocenských postů ve státě vládními stranami?

KALVODA: Jako ukazatel bídy veřejného života a alarmující informaci pro voliče. Obměna těchto postů je v rukou exekutivy, ale musí se dít podle pravidel, a to i nepsaných. Nesmí masově zakládat nedůvěru občanů ve stát. Tato země odložila ambici stát se státem právním a demokratickým někdy v polovině 90. let, kdy dominantní ODS odmítla přijmout – detailně připravený – zákon o státní službě. Zajistila tím vládním stranám na čtvrtstoletí možnost rvát se o obsazení exekutivy volným stylem.

LIDOVÉ NOVINY: Na většinu těchto postů dokázala prosadit své lidi právě ČSSD. O čem to svědčí?

KALVODA: Je to vysvětlení důvodů, proč celá ta opozičněsmluvní parta prosadila zacházení se státní správou jako s kořistí, bez pravidel. Svědčí to o tom, že ČSSD má nejméně skrupulí a současně největší potřebu zajistit svým lidem vliv na exekutivu. Zejména na policii.

LIDOVÉ NOVINY: Neukazuje se, že politika je zkrátka náročné řemeslo a proklamace typu „Nejsme jako politici – makáme“ neplatí?

KALVODA: Tahle proklamace zajistila autorovi docela slušný politický úspěch, ne? Protože je založena právě na obecném odporu vůči korupční rutině, která ovládla dominantní strany. ODS za to už zaplatila a ČSSD, která nezůstala vůbec pozadu, to teprve čeká.

Administrování státu je skutečně vysoce kvalifikované řemeslo, alespoň má být, ale zatím vidíme jen nové kariéry, hemžení ředitelů a náměstků, kteří o státní správě nemají ponětí. Za to poskytnou vedení partají klid „v regionech“ a trochu toho financování.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli při rozdělování vlivu v klíčových institucích hrají lidovci?

KALVODA: Nejsem informován z kuloárů, ale odhadl bych, že marginální. Nemají sílu na to, aby si to rozdali s ČSSD, i kdyby chtěli. Ať jsem poctivý: ani nevím, zda by chtěli.

LIDOVÉ NOVINY: Lze současnou mocenskou mapu srovnat s předchozím obdobím vlády ODS (2006 až 2013)? Která ze zavedených stran byla v disciplíně ovládání strategických úřadů „nejšikovnější“?

KALVODA: Historicky se k věci dostala ODS dříve, ale ČSSD brzy srovnala krok, spolu s opoziční smlouvou. Jsou stejně šikovné a stejně nepřijatelné.

LIDOVÉ NOVINY: Co je pro udržení moci a vládnutí důležitější – mít vliv v bezpečnostních složkách (BIS či policie), nebo kontrolovat ekonomicky zaměřené instituce (Generální finanční ředitelství či Finanční analytický úřad)?

KALVODA: Tahle otázka vychází z předpokladu, že ovládání těchto sfér exekutivy je politicky zneužíváno – pro udržení moci, tudíž proti politickým konkurentům. Otázka je bohužel relevantní, ale sama o sobě už implikuje závažnou odpověď, obě jsou v tomto pojetí zacházení s mocí důležité. Aktuálně jsme svědky vyostřené situace, významu nabývá ovládání bezpečnostních složek.

LIDOVÉ NOVINY: Které tři úřady či instituce ve státě považujete za nejdůležitější mít „pod kontrolou“?

KALVODA: Odpovím jinak: upozorněním, která instituce být pod kontrolou nesmí. Justice. I kdyby ministr vnitra reorganizoval každý týden a postupně kvalifikované policisty nahradil regionálními spolustraníky, ta poslední bariéra a ochrana před politickou svévolí je soud.

Soudci si zaslouží ochranu před politikou a odpoutání od exekutivy. Je ale nutno i jim připomenout, že princip soudcovské nezávislosti není jen v samosprávě, ale klade také otázku, jak jsou soudci jako stav připraveni být nezávislými. Že je to otázka aktuální, ukazují peripetie s „justiční mafií“ i řada podivných rozsudků.

A další institucí je státní zastupitelství, řazené do exekutivy. Jeho renesance před pár lety neodpověděla adekvátně na celá desetiletí, kdy orgán veřejné žaloby posluhoval politice.

Policie ČR

• Největší bezpečnostní sbor v Česku.
• Policejní prezident Tomáš Tuhý je ve své funkci od 12. dubna 2014.
• Byl jmenován ministrem vnitra Milanem Chovancem.

Národní centrála proti organizovanému zločinu

• Má vyšetřovat nejzávažnější zločiny v zemi.
• Do postu ředitele bude k 1. srpnu ustanoven Michal Mazánek.
• O jeho jmenování rozhodl náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube po tendru, v němž Mazánek neměl protikandidáta. Ostatně konkurenty ve výběrovém řízení neměl ani Laube, kterého si vybral za náměstka policejní prezident Tuhý loni v květnu.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

• Lidově řečeno civilní rozvědka, která pro ústavní činitele zajišťuje sběr a analýzu zpravodajských informací. Podílí se například na vyjednávání při únosech českých občanů v zahraničí.
• Na post šéfa úřadu ministr vnitra Milan Chovanec navrhl Jiřího Šaška, který stojí v čele rozvědky od 1. července 2014.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

• Úřad kontroluje hospodaření se státním majetkem.
• Prezidentem je od března roku 2013 201 Miloslav Kala.
• Jmenuje ho prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
• Do svého příchodu do NKÚ v roce 2008 byl členem ČSSD. Působil v Poslanecké Poslanec sněmovně a byl starostou Blanska.

Bezpečnostní informační služba (BIS)

• Civilní kontrarozvědka získává v terénu kontrarozv informace o bezpečnostních hrozbách v České republice.
• Novým ředitelem se stal Michal Koudelka, kterého vláda jmenovla ve středu 27. července. Koudelku si vybral premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)

• Stíhá zločince uvnitř policie, vězeňské služby a celní správy.
• Do postu šéfa inspekce premiér Bohuslav Sobotka navrhl a prosadil Michala Murína, který se ujal úřadu loni v prosinci.

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK)

• Takzvaná protikorupční policie má za úkol boj s kriminalitou bílých límečků.
• Ředitelem útvaru se 1. října 2014 stal Jaroslav Vild, který má v Národní centrále proti organizovanému zločinu od srpna zastávat mu post Mazánkova náměstka.
• Do funkce ředitele útvaru byl jmenován náměstkem Laubem.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR)

• Úkolem instituce je zajišťovat zásoby strategických surovin pro krizové stavy.
• Předsedou SSHR je od února 2014 Pavel Švagr.
• Jmenuje ho vláda na návrh ministra průmyslu po dohodě s ministrem financí.
• Je předsedou komise pro dopravu ve středočeské ČSSD. Člen řídícího výboru pro mýto a patří k důležitým Sobotkovým spojencům.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

• Jeho úkolem je zajistit férové a rovné podmínky na trhu pro všechny firmy. Může udělit citelné pokuty za porušení pravidel soutěže.
• Předsedou antimonopolního úřadu, kterého na návrh vlády jmenuje prezident republiky, je od roku 2009 Petr Rafaj. Před rokem byl v postu znovu potvrzen. Od roku 1997 do nástupu na ÚOHS byl členem ČSSD. V jejím dresu působil sedm let v Poslanecké sněmovně a byl rovněž krajským zastupitelem.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu

• V důsledku přijetí dlouho odkládaného zákona o státní službě byl vytvořen post takzvaného superúředníka, který rozhoduje o personálních otázkách úřednictva v České republice.
• Loni v lednu byl do tohoto postu ministrem vnitra Milanem Chovancem navržen Josef Postránecký a vláda nominaci schválila.

Česká národní banka (ČNB)

• Prezident republiky jmenuje guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy sedmičlenné bankovní rady.
• Letos v květnu se novým šéfem ČNB stal expremiér a dlouholetý spojenec prezidenta Miloše Zemana Jiří Rusnok.

Ústavní soud (ÚS)

• Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky z řad ústavních soudců.
• Od roku 2003 je šéfem soudu Pavel Rychetský. V srpnu 2013 ho prezident Zeman podruhé jmenoval do čela soudu. Rychetský býval členem ČSSD. Na přelomu milénia byl místopředsedou Zemanovy vlády.

Energetický regulační úřad (ERÚ)

• Jeho úkolem je regulace v energetice. Předsedu ERÚ jmenuje prezident republiky na návrh vlády.
• V roce 2011 se šéfkou úřadu stala Alena Vitásková. Miloš Zeman se jí dlouhodobě veřejně zastává a oceňuje ji za odvahu v „boji proti solární mafii“.

Generální finanční ředitelství

• Klíčem k výběru daní státu je finanční správa.
• V říjnu 2014 jmenoval šéfem Generálního finančního ředitelství Martina Janečka.

Celní správa

• Bdí nad výběrem cla z dováženého zboží a nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví. Služba je momentálně bez generálního ředitele. Jeho výběr bude mít v rukou ministr financí Andrej Babiš.

Finanční analytický útvar

• Ačkoli jde formálně o odbor ministerstva financí, koncentruje v sobě výrazné pravomoci v nahlížení do účtů lidí u bank a dalších finančních institucí. Jde o důležitý uzel v boji proti praní špinavých peněz.
• V únoru 2014 si ministr financí Babiš vybral za šéfa „cifršpionů“ Libora Kazdu.

Vojenské zpravodajství

• Jde o zpravodajskou službu, která obsahuje jak výzvědnou, tak kontravýzvědnou činnost. Vysílá své důstojníky na české ambasády.
• V říjnu 2014 posvětila vláda nominaci ministra obrany Martina Stropnického, aby se šéfem vojenských špiónů stal Jan Beroun, jeho tehdejší poradce.

Vězeňská služba

• Stěžejním úkolem tohoto bezpečnostního sboru je ostraha věznic a přeprava vězňů.
• Do postu generálního ředitele jmenoval loni v prosinci ministr spravedlnosti Robert Pelikán generála Petra Dohnala.

Státní pozemkový úřad (SPÚ)

• Vznikl k 1. lednu 2013 sloučením Pozemkového fondu a jednotlivých pozemkových úřadů.
• V červnu 2014 se ústřední ředitelkou úřadu stala Svatava Maradová. Do postu ji jmenoval ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Pozemkový úřad hraje důležitou roli v otázce majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi (takzvané církevní restituce).