Ani pondělní telekonference ministrů financí Evropské unie nepřinesla dohodu na návrhu poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku 200 miliard eur. „Jistých“ je zatím jen 150 miliard, které mají dodat členské země eurozóny vyjma Řecka, Portugalska a Irska. Mimo EU vyjádřily ochotu připojit se k návrhu Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko. Guvernér České národní banky Miroslav Singer však v úterním článku pro Hospodářské noviny uvedl, že navrhované rozložení nové půjčky mezi státy EU vytváří dramaticky vyšší rizika pro poskytovatele mimo eurozónu a nemá s férovostí mnoho společného.
Definitivní rozhodnutí, zda Česká republika měnovému fondu přispěje, zatím vláda neučinila. Singer varoval, že nová půjčka v požadované výši 89 miliard korun by znamenala zvýšení možného závazku ČNB vůči MMF přibližně na 180 miliard korun. (Současný akcionářský podíl Česka v MMF činí 30 miliard korun a po schváleném navýšení má stoupnout na 66 miliard. Vedle toho již ČNB poskytla MMF půjčku 26 miliard korun.)
Nová půjčka by znamenala zvýšení možného závazku ČNB vůči MMF přibližně na 180 miliard korun„MMF by si tedy po poskytnutí půjčky v uvažovaném rozsahu mohl přivolat takřka čtvrtinu devizových rezerv držených ČNB. Jsem přesvědčen, že v době, která přináší bezprecedentní zpochybnění mnoha minulých jistot, je taková expozice vůči kterékoliv instituci důvodem k zamyšlení nad jejími riziky,“ napsal Singer.
Ministr financí Miroslav Kalousek v úterý uvedl, že po pondělní telekonferenci byla z návrhu dohody o půjčce MMF na pomoc eurozóně vypuštěna výše podílu České republiky, tedy původních 89 miliard korun. O výši podílu se prý ještě bude jednat.
Přesto doporučuje guvernér Singer poskytnutí dodatečného financování MMF pečlivě zvažovat. Proč? Zde jsou jeho argumenty:
Návratnost
- Půjčka nesníží objem rezerv ČNB, ale projeví se ve změně jejich měnové struktury a sníží jejich likviditu. Není totiž vratná na požádání. U nynější půjčky sice lze požádat MMF o vrácení, ale fond může odmítnout. Ve statutu nové půjčky se objevuje adjektivum „stálá“.
Rizikovost
- Pro země eurozóny jde z hlediska devizových rezerv o bezrizikovou operaci, neboť jejich centrální banky mají přístup k eurové likviditě Evropské centrální banky. ČNB takovou možnost nemá.
Koncentrace rezerv
- Účast České republiky na půjčce MMF by přinesla bezprecedentní koncentraci rezerv ČNB v jedné instituci. Kdyby se ČNB řídila pravidly pro komerční bankovnictví, mohla by její expozice v jedné instituci činit maximálně jednotky miliard korun.
Bezpečnost dlužníka
- Úvěry MMF jsou považovány za bezpečné, neboť jsou takzvaně prioritní – tedy splácené dlužníkem jako první v řadě. Tato priorita ale nemá žádnou oporu ve smluvních dokumentech a je založena na zvykovém právu mezi členy MMF.
- Je také vhodné se zamyslet nad budoucí schopností MMF plnit své závazky. Pro každý další úvěr musí MMF sám čerpat úvěrové financování, neboť jen část jeho kapitálu byla splacena. Navíc část vlastního jmění je upsána ve zlatě, jehož prodej by byl jen obtížně schvalován akcionáři a byl by vnímán jako signál problémů MMF, stejně jako případná výzva ke splacení nesplacené části kvót akcionáři.
Guvernér Singer proto nabádá, abychom se k rezervám začali chovat s respektem: „Koneckonců, ač si to mnozí nepřipouští, cena rezerv je právě v dobách otřesů a propadů ekonomik a životní úrovně vyšší než v dobách blahobytu.“
Výhodami a nevýhodami poskytnutí dalšího příspěvku MMF jsme se zabývali v článku:
