Přijít na to, že nějaký armádní nákup byl předražený, bývá problém, i když v českých podmínkách už s takovou variantou jaksi a priori počítáme. Kompetentní úředníci a politici se zpravidla vymlouvají na nejmodernější (rozuměj drahé) technologie a utajené smlouvy, jejichž zveřejnění si nepřeje druhá strana. ČESKÉ POZICI se však podařilo získat materiál, který potvrzuje domněnku, že ministerstvo obrany nakoupilo armádní letadla Casa C-295M dráže, než bylo nutné.
V roce 2006 vznikla na ministerstvu obrany marketingová studie, z níž vyplývá, že konsorcium EADS nabídlo Česku čtyři letadla Casa za 2,83 miliardy korun. Jeden stroj vycházel v přepočtu na 638 milionů korun. O tři toky později, v květnu 2009 však ministerstvo obrany uzavřelo – za podobných dodacích podmínek a bez výběrového řízení – smlouvu se zprostředkovatelskou firmou Omnipol na nákup týchž letadel. Tentokrát však cena činila 3,577 miliardy korun za tři stroje, tedy 1,2 miliardy korun – téměř dvojnásobek – za kus. A jak se později ukázalo, zdaleka nešlo o konečný účet, neboť cenu ještě prodražila směna dalšího trasportního letounu za pět bitevníků L-159.
Ministerstvo obrany oslovilo společnosti Alenia Aeronautica, Antonov, EADS Casa a Lockheed MartinVraťme se však ke zmíněné marketingové studii. Zpracovali ji experti ministerstva obrany, kteří oslovili čtveřici světových výrobců transportních letadel s požadavkem, aby jim zaslali podmínky, za nichž by byli ochotni Česku svá letadla dodat. Šlo o společnosti Alenia Aeronautica, Antonov, EADS Casa a Lockheed Martin.
Jeden drahý, druhý nevyhovující
Během jednání s potenciálními dodavateli se ukázalo, že obchod s ukrajinskou firmou Antonov, stejně jako nákup amerických strategických dopravních letadel C-130 není reálný. V prvním případě experti ministerstva obrany konstatovali, že letoun AN-74 nebyl konstruován dle západních předpisů a standardů běžných v zemích NATO, ve druhém případě byla důvodem vysoká cena čtyřmotorového stroje C-130.
Srovnání nabídkových cen letadel v roce 2006
| Společnost/stroj | Cena letadla | Cena dodávky za 4 kusy |
|---|---|---|
| Alenia Aeronautica/C-27J | 647,5 | 3 053 |
| Antonov KSAMC/AN-74 TK300 | 527,8 | 2 111 |
| EADS CASA/C-295M | 638 | 2 833 |
| Lockheed Martin/C-130J-30 | 1 747,5 | 8 575 |
Poznámka. Ceny jsou uvedeny v milionech korun a v přepočtu kurzů 25 korun za dolar a 29 korun za euro. Dodávka obsahuje cenu za čtyři letouny, logistickou podporu, dokumentaci, výcvik leteckého a pozemního personálu a související služby. Cena neobsahuje DPH a marže prostředníků obchodu ani dodatečně montované komponenty.
V hypotetickém finále se ocitly španělské stroje Casa a italský letoun C-27J Spartan. V případě pořízení spartanů by – oproti strojům Casa – muselo ministerstvo obrany zaplatit o 220 milionů více a spokojit se s dvouletou dodací lhůtou (dodací lhůta letadel Casa byla jeden rok). Mnohem zásadnější však bylo srovnání technických schopností obou letadel, které hovořilo ve prospěch spartanů.
„Letoun C-295M nesplňuje (i když jen těsně) některé důležité takticko-technické požadavky uživatele, zejména požadavek na maximální dolet, maximální hmotnost užitečného zatížení a počet přepravovaných pacientů na nosítkách. Letouny C-27J zcela vyhovují požadavkům uživatele,“ uvádí materiál ministerstva. Jedinou výhodou letadel Casa byla podle studie delší životnost.
Srovnání takticko-technických parametrů
| Požadavky | C-27J Spartan | CASA C-295M |
|---|---|---|
| Délka vzletu < 1 200 m | 600 m | 1 100 m |
| Délka přistání < 900 m | 390 m | 390 m |
Dolet (dle zatížení) 1 850 - 5 500 km | 10 000 kg - 1 852 km 6 000 kg - 2 300 km přelet - 5 920 km | 9 250 kg - 1 275 km 5 620 kg - 3 900 km přelet - 4 625 km |
Hmotnost užitečného nákladu min. 10 000kg | 11 500 kg | 9 250 kg |
Počet přepravovaných vojáků min. 44 vojáků/32 výsadkářů/ 30 ležících pacientů | 68/46/36 | 70/45/24 |
Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zkoumal sporné armádní nákupy z minulosti, představitelé generálního štábu stroje Casa nechtěli. „Pořízení čtyř taktických letounů Casa není pro obnovu transportního letectva Armády ČR z hlediska operačního a operačně-taktického konečné řešení, neboť tyto letouny svým doletem a přepravní kapacitou plnohodnotně neřeší skutečné požadavky Armády ČR. Chybějící požadovanou dopravní kapacitu je nutné řešit pořízením dalších dvou letounů s vyšší přepravní kapacitou,“ citovali kontroloři NKÚ expertní posudek náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka z konce září 2008. Přesto armáda s nákupem letadel Casa souhlasila, a to navzdory skutečnosti, že nesplňovaly důležité parametry (viz tabulka).
Zamotaná cena
Záhadou rovněž zůstává celková cena kontraktu. Kabinet Mirka Topolánka v dubnu 2009 schválil návrh, aby se jedno letadlo Casa vyměnilo za pět bitevníků L-159, kterých se česká armáda snažila léta zbavit. Tím se však nákup zbývajících tří letadel Casa značně prodražil. Z původní ceny jednoho letadla, jež vycházelo na 638 milionů korun, bylo rázem potřeba, rozpočítáme-li cenu 3,577 miliardy korun na tři letadla, za jeden stroj zaplatit 1,2 miliardy.
Ve zmíněné částce, jak se později ukázalo, nebyl započítán servis a náklady na dodatečné úpravy bitevníků L-159. Uzavření servisní smlouvy po dojednání kontraktu na nákup letadel představovalo podle vojenských expertů i kontrolorů NKÚ další paradox. Standardně totiž bývá servis součástí smluvního balíčku, a to včetně výcviku vojenského personálu a nezbytné dokumentace. Navíc se při uzavírání podobných smluv musí počítat s ošetřením servisu po celou dobu životnosti strojů, která bývá v řádu desítek let. A to se při uzavření kritizovaného nákupu nestalo.
Výsledná částka 5,6 miliardy korun za čtveřici transportních letadel Casa znamená 1,4 miliardy korun za stroj, který byl v roce 2006 nabízen za 640 milionů korun „Již 20. dubna roku 2009 vláda přijala usnesení o nákupu letounů Casa, kde byla jasná informace o tom, že ta samotná investice je 3,577 miliardy korun za čtyři letouny, respektive tři a směněné jedno letadlo Casa za našich pět letounů L-159, a že bude následovat servisní podpora v hodnotě 500 milionů korun,“ prohlásil loni v lednu bývalý ministr obrany Martin Barták v rozhlasovém pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Do roku 2013 neměly podle něj přesáhnout investice do letadel čtyři miliardy korun.
NKÚ však při rozboru dostupných materiálů ministerstva obrany dospěl k jiným výsledkům. „Náklady na pořízení čtyř letounů Casa se započtením výdajů na přestavbu dvou letounů L-159 na letouny dvojího řízení ve výši 221,8 milionu korun včetně DPH (Španělé požadovali, aby v balíčku pěti L-159 byly dva dvousedadlové bitevníky–pozn. red.) a ceny servisní podpory 982,3 milionu korun včetně DPH by měly do konce listopadu 2013 činit 4 788,5 milionu korun včetně DPH, avšak bez započtení hodnoty pěti vyměněných letounů L-159,“ stojí v kontrolním závěru NKÚ. Směnná hodnota pěti letounů L-159 bez DPH činila 847,3 milionu korun. Sečteme-li dohromady výše uvedené položky, dospějeme k výsledné částce 5,6 miliardy korun za čtveřici transportních letadel. Za jeden stroj Casa tedy ministerstvo obrany zaplatilo přibližně 1,4 miliardy.
Drahé a ještě k tomu s vadami
ČESKÁ POZICE se pokoušela dopátrat, zda představitelé ministerstva obrany či odpovědní ministři tehdejší vlády Mirka Topolánka věděli o marketingové studii a návrhu společnosti EADS, jež Česku nabízela čtyři letadla Casa za 2,8 miliardy korun. Zkoušela rovněž zjistit, proč Česko letadla Casa koupila dvojnásob dráž, než byla původní nabídka EADS. Na zaslané dotazy nereagoval ani tehdejší premiér Topolánek (ODS), ani exministryně obrany Vlasta Parkanová (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09), ani ministr financí v Topolánkově vládě Miroslav Kalousek (TOP 09), ani exministr obrany Martin Barták (ODS).
Současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parkanová nicméně v prohlášení z letošního září uvedla: „Nechci tvrdit, že jsme transportní letadla nemohli nakoupit levněji, kdybychom měli více času. Předchozí vlády nás ale dostaly svým neuváženým rozhodnutím o nákupu obrněných transportérů, který na dlouhá léta znemožnil všechny větší další nákupy vojenské techniky, do situace, kdy hrozilo, že se česká armáda nebude mít jak přepravovat, neboť dosavadním letounům AN 26, které Casy nahradily, končila životnost.“
Reakce současného vedení ministerstva obrany se stočila k aktuálním potížím s letadly. „Nechci hodnotit cenu, jež Česká republika zaplatila za čtyři transportní letouny Casa. S ohledem na technické problémy, které doprovázejí dodávky letounů, se současné vedení resortu rozhodlo získat nezávislý právní názor na variabilní možnosti pokračování kontraktu. Využilo k tomu služeb renomované zahraniční právní kanceláře,“ sdělil ČESKÉ POZICI Pavel Bulant, ředitel sekce vyzbrojování. Ministerstvo obrany nyní s napětím očekává, jak dopadnou vojskové zkoušky letadel a jestli se podaří výrobci odstranit všechny jejich vady, na něž čeští piloti narazili.
Rozjeté vyšetřování a tečka jménem Lucemburk
Sporným nákupem letadel Casa se zabývá rovněž protikorupční policie a Evropský soudní dvůr. Počátkem října však týdeník Respekt uvedl, že klíčový vyšetřovatel případu Jiří Mazánek odešel na nemocenskou. Následoval tak příklad detektiva Františka Zahálky, jenž rozkrýval armádní nákup pandurů a po nemocenské oznámil odchod do civilu.
Za to, že ministerstvo obrany nevypsalo na nákup transportních letadel tendr, kritizovala Česko Evropská komise. Bruselští úředníci viní české protějšky z porušení unijních pravidel o zadávání veřejných zakázek. Loni v říjnu se spornou zakázkou začal zabývat Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Pokud unijní justice Prahu shledá vinnou, bude muset Česko k účtu za letadla Casa připsat další stovky milionů korun.
