Když Mladá fronta DNES před týdnem připravovala článek představující desítku finalistů soutěže Magnesia Litera Kniha desetiletí, autoři si v úvodu postěžovali, že sehnat tyto knížky k fotografování nebylo snadné. V knihkupectvích se prý zbylé svazky shánějí těžko, ze zaprášených regálů antikvariátů mizívají jako první... Takový je osud, jaký by si přál každý autor, a kdyby mohla, přála by si jej i kniha samotná.
Vítěznou ponožku si odnášejí hraví LichožroutiDvojicí opusů, po nichž se bude ode dneška „prášit“ ještě trochu více, je soubor dvaceti existenciálních povídek Možná že odcházíme (2004) z pera Jana Balabána, jenž loni zemřel, v dětské kategorii si pomyslnou vítěznou ponožku odnášejí hraví Lichožrouti (Paseka 2008) od Pavla Šruta, o jejichž důležitý obrazový doprovod se postarala Galina Miklínová. MFD požádala autory-finalisty o průvodní slova k jejich knížce; obě uvádíme v plném znění (za zemřelého Balabána odpověděl Miroslav Balaštík z nakladatelství Host).
JAN BALABÁN
Možná že odcházíme, Praha – Host 2004
„Podle všech zkušeností měla tahle kniha zůstat literární exkluzivitou: náročné povídky s nepříliš dramatickým dějem, ponuré téma dramat a autor oceňovaný literárními fajnšmekry, avšak širším čtenářským kruhům prakticky neznámý. První náklad nebyl větší než osm set kusů. A i když jsme od počátku věřili, že je to kniha důležitá, fakt, že se těch zdánlivě nenápadných povídek nakonec prodalo více než 15 000 výtisků, patří pro mne do sféry literárních zázraků. Pocit míjení se se životem vyslovil Balabán skrze obrazy a rytmus vět s takovou naléhavostí, že pronikly až k něčemu hluboce zasutému v našem podvědomí. Vzpomínám si, jak při diskusích nad ještě čerstvým rukopisem byl ochoten vypustit třeba celou povídku, pokud o ní panovaly nějaké pochybnosti, ale téměř nikdy nepřipustil, aby se změnil slovosled ve větě. Tím vším jako by pro čtenáře znovu objevil vážnost existence i závažnost literatury.“
PAVEL ŠRUT
Lichožrouti, Praha – Paseka 2008
„Na počátku bylo slovo: lichožrout. A krabice, kam jsem házel ,licháče‘, tedy osamocené ponožky z páru. A zjištění, že tihle záhadní tvorové řádí snad v každé domácnosti. Byl to námět pro nonsensovou básničku, která pak vyšla ve sbírce Příšerky a příšeři. Tím byl pro mne problém vyřešen. Ne však pro Galinu Miklínovou! To ona v existenci ponožkožroutů nazřela problém světový – tedy s výjimkou zemí, kde obyvatelé chodí převážně naboso nebo úplně bosky. ,Kdepak básnička,‘ pravila. ,Tohle je téma pro román!‘ A tak se i po vzájemné spolupráci stalo. Lichožrouti a jejich pokračování Lichožrouti se vracejí se pak utrhli z řetězu...“
Kompletní seznam finalistů ceny Magnesia Litera Kniha desetiletí:
- Jan Balabán: Možná že odcházíme (Litera za prózu 2006)
- Antonín Bajaja: Zvlčení (Litera za prózu 2004)
- Bohumila Grögerová: Rukopis (Kniha roku 2009 a Litera za poezii)
- Ivan Klíma: Moje šílené století (Litera za literaturu faktu 2010)
- Jan Novák: Zatím dobrý (Kniha roku 2006)
- Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř (Litera za prózu 2009)
Kategorie Kniha pro děti a mládež:
- Pavel Šrut: Lichožrouti (Litera za knihu pro děti a mládež 2009)
- Petr Nikl: Záhádky (Kniha roku 2008 a Litera za knihu pro děti a mládež)
- Lucie Seifertová: Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí (Litera za knihu pro děti a mládež 2004)
