Kdysi byli za rebely považováni zelení, dnes Německem otřásá nová banda revolucionářů. Zatímco v nedělní podvečer byl politický establishment v šoku, v klubu Ritter Butzke se vesele slavilo. Unavení, zpocení chlapíci se objímali, tancovali, pili lahváče a podle některých německých médií to v kreuzbergské diskotéce dokonce podezřele vonělo konopím. „Je to skvělé,“ křičel z pódia předseda německých pirátů Sebastian Nerz: „Poprvé od 80. let vstupuje na politickou scénu nová strana.“
Perfektní bouří – tak výkonný místopředseda berlínských pirátů Pavel Mayer nazývá události posledních dní. Po úspěchu švédské Pirátské strany, jejíž zástupci usedli v europarlamentu, slaví pirátské hnutí další volební úspěch. Tentokrát němečtí piráti prorazili v zemských volbách v Berlíně a dostali se do tamního sněmu. Zisk 9,1 procenta hlasů jim ve 149členném parlamentu zajistil 15 křesel.
Příznivý vítr
„Všechno se sešlo ve správný moment. Dalo by se říct, že my jsme postavili loď a zdvihli plachty na stěžeň. Vítr jsme samozřejmě ovlivnit nemohli, byl ale velmi příznivý a odvál nás na neuvěřitelných devět procent,“ glosoval úspěch své strany v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ Pavel Mayer. Od neděle tak Berlín už není pouze chudý a sexy, jak kdysi prohlásil starost města Klaus Wowereit, ale představuje rovněž jednu z hlavních pirátských zátok na světě.
Podle místopředsedy České pirátské strany Mikuláše „Torrenta“ Ferjenčíka by si takový úspěch ještě před několika měsíci odvážil předpovídat jen málokdo. Odráží prý nejen rostoucí úroveň organizace Pirátské strany v Německu, ale také posun ve vnímání důležitosti témat, která piráti do politiky přinášejí. Pro voliče pirátů totiž nebyla klíčovým mottem těchto voleb bezpečnost Berlíňanů a počet policistů či kamer v ulicích velkoměsta, jak tvrdila Česká televize, nýbrž transparentní nakládání s penězi města, občanská práva a zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů.
Piráti do voleb v Berlíně neměli žádné zaměstnance, každý člen pracoval jako dobrovolník
Přesto německá média stále ještě nejsou s to pochopit, kudy se piráti do červené radnice v berlínské Rathausstraße dostali, a hlasitě spekulují nad tím, jak jen to dokázali. „Zaprvé jsme posledních pět let budovali politickou stranu se vším všudy, s komisemi, sjezdy, orgány, grémiem, volebním programem, která dokáže fungovat po celém Německu,“ vysvětluje Mayer, třetí muž pirátské kandidátky v Berlíně. Podle něj situaci ztížila skutečnost, že piráti v Německu dosud nemají žádné zaměstnance. Každý člen pracuje jako dobrovolník.
Mayer věří, že vstup pirátů do parlamentu konečně řadě lidí umožní věnovat se politické práci naplno. „Pirátská strana získá přístup ke zdrojům, z nichž dosud těžily jen etablované strany,“ těší se předseda Pirátské strany Německa Sebastian Nerz.
Bezzubost ostatních partají
Mikuláš Ferjenčík se domnívá, že důležitou roli sehrály i plakáty. Těch piráti během prvního týdne kampaně „rozvěsili“ s pomocí 50 dobrovolníků téměř dvanáct tisíc. Slogany jako „Volební právo pro všechny Berlíňany“ – narážka na nerovný přístup k cizincům, „Chci milovat takový, jaký jsem“ – prosazování práv homosexuálů, nebo „Zeptejte se svých dětí, proč volí Piráty“ a sliby o legalizaci konopí či bezplatné místní dopravě zřejmě trefily ten správny nerv voličů hlavního města Německa. „Ale především nám pomohlo, že jsme se objevili v médiích a následně také v průzkumech,“ míní Mayer. Efekt sněhové koule byl nastartován. Lavině zásadně pomohly i volební programy zajetých politických stran. „Až na konzervativní CDU si byly programy SPD, Die Linke a Spojenectví 90/Zelení velmi podobné, představovali jsme vlastně jedinou alternativu,“ tvrdí Mayer.
Výkonný místopředseda velkou část úspěchu rovněž přisuzuje jménu strany. Hlas pirátům z protestu dali dokonce i voliči, kteří by běžně volili krajní pravici. „Je nám jasné, že detailně náš program prostudovalo jen velmi malé procento lidí. Většina nás považuje za experiment, chtějí nám dát možnost předvést, co umíme. Voliče jsme přetáhli všem stranám, nejvíce ale zeleným. Zároveň se nám podařilo mobilizovat velké procento notorických nevoličů. Bez nás by o víkendu dvacet tisíc Berlíňanů prostě zůstalo doma,“ líčí pozadí volebního úspěchu Mayer a zdůrazňuje, že důležitá byla i pomoc pirátů z celého světa.
Hlas pirátům z protestu dali dokonce i voliči, kteří by běžně volili krajní pravici
Česká squadra v čele s předsedou Ivanem Bartošem, místopředsedou Mikulášem Ferjenčíkem a koordinátorem projektu PirateLeaks Jakubem Michálkem dorazila do německé metropole již minulý týden ve čtvrtek. „Jel jsem stopem z Ústí nad Labem. Do Berlína mě svezl maďarský kamion,“ vypráví Ferjenčík, který na pomoc svým kolegům vyrazil ozbrojen tahací harmonikou, jež je mimochodem stejně berlínská jako pirátský volební úspěch. V roce 1822 ji tam poprvé sestavil Friedrich Buschmann, o 189 let později ji Ferjenčík využil coby lákadlo nerozhodných voličů při rozdávání propagačního materiálu. Zaslouženou oslavu v Ritter Butzke považuje za zážitek na celý život.
Rozumní vizionáři?
Zatímco jedni slavili, jiní absolvovali svá první televizní vystoupení. „Samozřejmě jsme amatéři,“ přiznal jedné německé televizi lídr berlínské kandidátky Andreas Baum, byl by to prý nesmysl popírat. Jeho tisková mluvčí si prý zatím nepamatuje své telefonní číslo a nevlastní vizitky. „Jsme vizionáři, ale rozumní,“ uklidňuje kapitán pirátů. To je jasné i Pavlu Mayerovi, podle něhož jsou piráti malá opoziční strana začátečníků. Že by se hned příští týden podařilo zlegalizovat konopí anebo zavést bezplatnou městskou dopravu, nevěří.
Skutečnost, že politika není počítačová klávesnice, němečtí piráti zjistili již při svém vzniku v roce 2006. „Nemáme k dispozici knoflík, který bychom zmáčkli, a problémy se vyřešily. Věříme však, že náš vstup do berlínského parlamentu donutí i ostatní strany podívat se na náš program a začít se zabývat tématy, kterých si dosud nevšímaly,“ řekl ČESKÉ POZICI rodák z Prahy, který v roce 1968 s rodiči emigroval do Německa.
Ferjenčík jejich historický úspěch srovnává s nástupem strany zelených před třiceti lety. Dnes se prý již dá konstatovat, že zelené jsou v Německu téměř všechny politické strany. „V oblasti lidských práv, oblasti ochrany soukromí a blokování internetových stránek se teď dějí hodně nepříjemné věci. Piráti mají jedinečnou možnost donutit politický mainstream převzít jejich program. To potrvá minimálně ještě deset let a tak dlouho budou mít piráti v parlamentu co říct. Je tam totiž obrovská generační mezera a v Německu – podobně jako v jiných evropských státech – politici zavedených stran problematice internetu vůbec nerozumí,“ je přesvědčen místopředseda českých pirátů.
Jsme vizionáři, ale rozumní, uklidňuje kapitán pirátů
Nejsme banda chaotů!
Přesto zavedení politici i média vnímají novou konkurenci spíš jako bandu chaotů, s internetem jako jediným tématem, než rovnocenné soupeře. Takový názor však Mayer razantně odmítá: „Z mnoha stran jsem zaslechl, že například naše volební kampaň byla lépe zorganizovaná než ostatních. Nenosíme sice všichni kravaty a lidé v nás nenacházejí očekávané prototypy politiků, ale s morálkou rozhodně problémy nemáme.“
Stejně tak odmítá narčení, že by se v jejich případě mohlo jednat o takzvaný „one-hit wonder“, tedy umělce jednoho hitu. Mayer sice připouští, že nedělní úspěch bude jen stěží zopakovatelný, podotýká však, že pirátská strana je velmi silně zastoupena po celém Německu a není závislá na úspěchu jedné osoby. „Máme stabilní zákald a velké šance již brzy slavit další úspěchy. Navíc jsme v posledních dvou dnech získali přes tisíc nových členů. V příštích týdnech by se naše organizace mohla až ztrojnásobit.“
Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš k úspěchu berlínských Pirátů říká: „Je vidět, že pirátská politika má smysl. Příště může přijít na řadu Česká republika.“ Zájem českých mainstreamových médií pirátům dává za pravdu. „Jsme přesvědčeni, že jakmile naše úroveň organizace dosáhne německých standardů, nastane stejný efekt. Němečtí piráti jsou pro velkou část tamní mládeže jedinou důvěryhodnou stranou a stejné je to i u nás,“ věří Ferjenčík, který se zpátky do Prahy svezl se svými stranickými kolegy.
