Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vybírá ze tří variant, přičemž ani jedna z nich nepředstavuje ideální řešení situace, jak zařídit, aby od začátku ledna příštího roku začala platit technická novela zákona o veřejných zakázkách. Pokud se tak nestane, podstatně to zkomplikuje život mnoha zadavatelům veřejných tendrů, kteří se mohou dostat i do naprosto neřešitelné situace.
Současná novela zákona o veřejných zakázkách (v posledních sedmi letech jich bylo přijato devatenáct!) platí od začátku dubna loňského roku. Jejím cílem bylo zvýšit transparentnost veřejných tendrů, jimiž ročně proteče více než půl bilionu korun. MMR, jež má zákon v gesci, připravilo ještě pod vedením Kamila Jankovského technickou novelu, která má převážně změkčit opatření, s nimiž platná právní úprava počítala od začátku roku 2014. Na tato opatření buď nejsou peníze, nebo se ukazují jako neúměrně přísná. Technickou novelu sice schválila vláda Jiřího Rusnoka, poslanci ale již o ní hlasovat nestihli kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny.
Jaký bude další postup, se prý v těchto dnech na ministerstvu zvažuje. Mluvčí Jana Jabůrková tvrdí, že rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších dnech. „Řešení předmětné problematiky je jednou z priorit MMR, které jako gestor zákona o veřejných zakázkách bude nadále prosazovat, aby k navrhovaným změnám došlo již k 1. lednu 2014,“ dodala Jabůrková.
Proč technická novela?
ČESKÁ POZICE podrobně informovala o ustanoveních, která jsou obsažená v technické novele. Zřejmě nejzásadnější je ponechání hranice pro veřejné zakázky malého rozsahu u stavebních prací na současných třech milionech korun. Kdyby novela nevstoupila v platnost, klesl by tento limit na jeden milion korun. Zadavatelé by museli postupovat dle zákona o veřejných zakázkách například i při každé opravě chodníku, pokud za ni zaplatí více než milion korun.
Ze statistik MMR vyplývá, že snížením limitu na zakázky malého rozsahu na stavební práce na jeden milion korun by se režim stanovený zákonem o veřejných zakázkách v roce 2012 nově týkal zhruba dalších 11,5 tisíce zakázek. Celkem bylo loni zadáno 10 662 veřejných zakázek.
Zastavme se ještě u jednoho problému. Od ledna příštího roku mají dle dnes platného znění zákona o veřejných zakázkách schvalovat průběh zadávacího řízení u nadlimitních veřejných zakázek hodnotitelé či oponenti. Norma říká, že by měli být v pracovním vztahu k veřejnému zadavateli a zároveň absolvovat vzdělávací program, který zajistí MMR. Jenže ministerstvo nemá na školení peníze. Pokud by technická novela, jež činnost hodnotitelů či oponentů odkládá, nevstoupila v platnost, je otázkou, jak se bude u nadlimitních zakázek postupovat v souladu se zákonem, když školení do konce roku neproběhnou a hodnotitelé či oponenti nebudou fakticky existovat.
Tři varianty
I když MMR zatím nechce konkretizovat, jaké možnosti přicházejí v úvahu, aby se technickou novelu podařilo uvést v život, zdroje ČESKÉ POZICE uvádějí, že resort vybírá ze třech variant. Žádná z nich ale není optimální, každá „kulhá na jednu nohu“.
- První variantou je přijetí zákonného opatření Senátu. Problémem je, že v tomto ohledu není možné vycházet z žádné předchozí zkušenosti. Ústava sice připouští takovou možnost, toto opatření ale lze využít pouze ve věcech, které nesnesou odkladu. Je otázkou, zda novelu zákona o veřejných zakázkách je možné do takovéto kategorie zařadit.
- Druhou možností je, že se MMR spolehne na brzké ustavení Poslanecké sněmovny po volbách a poslanci schválí novelu zákona ve zrychleném jednání. Riskne ministerstvo, že povolební vyjednávání proběhnou hladce a nenastanou žádné průtahy?
- Třetí možností je, že MMR vyřeší situaci ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a společně vydají výkladové stanovisko. Toto opatření ale nelze využít na všechny změny zákona, které jsou obsaženy v technické novele. Jde například o zmíněné snížení limitu na zakázky malého rozsahu u stavebních prací.
Další novela, nebo nový zákon?
Zadavatelé budou moci firmu vyloučit z výběrového řízení, pokud se v předchozím tendru dopustila závažných pochybení Co se týká zákona o veřejných zakázkách, nezaměstnává MMR „jen“ osud technické novely. Pokud nakonec přeci jen vstoupí v platnost, bude se dle těchto not postupovat maximálně dva roky. Evropská unie totiž dokončila nové směrnice týkající se veřejných zakázek. I když jejich finální podoba ještě není známá – což by mělo být do konce letošního roku po schválení Evropským parlamentem –, již z návrhů je patrné, že rozhodně nepůjde o „kosmetické“ úpravy. Změny se dotknou nejen zákona o veřejných zakázkách, ale třeba i koncesního zákona. Členské státy mají dvouletou lhůtu, jež začne běžet po schválení směrnic v europarlamentu, aby je zapracovaly do své legislativy. Dodejme, že mohou zvolit i přísnější regulaci, než je obsažena ve směrnicích.
Změny obsažené v návrzích směrnic se týkají druhů zadávacích řízení a možností jejich využití (jde zejména o jednací řízení s uveřejněním), dále pak kvalifikací, hodnocení nabídek či spolupráce mezi veřejnými zadavateli. V návrzích směrnic je též zakotveno ustanovení týkající se dřívějších negativních zkušeností s dodavatelem. Zadavatelé veřejných zakázek budou moci firmu vyloučit z výběrového řízení, pokud se v předchozím tendru dopustila závažných pochybení.
Poté, co bude k dispozici konečná podoba směrnic, bude možné rozhodnout, zda budou začleněny do rozsáhlé novely zákona o veřejných zakázkách, v pořadí již jednadvacáté, nebo zda se připraví zcela nový zákon. Dnes se jako pravděpodobnější jeví varianta druhá. A pravděpodobné je také to, že se do zákona dostanou nejen změny požadované unií, ale protlačit se tam budou snažit své ideje politické strany a nejrůznější profesní sdružení. K aktuálnímu znění zákona totiž zaznívá ostrá kritika, byť mnohdy nezasloužená, a to přestože zatím poslední schválená novela začala platit 1. dubna loňského roku, a není tedy ještě možné objektivně posoudit, jaký dopad měla na ekonomiku.
Cena není jediným hlediskem
Jedním z bodů, o němž bude zcela jistě probíhat při přípravě nového zákona o veřejných zakázkách diskuse, bude kritérium ceny. Z mnoha stran se totiž ozývá, že v tendrech se cena stala jediným hlediskem, mnohdy na úkor kvality.
Zákon o veřejných zakázkách nenařizuje zadavatelům vybírat ze zájemců dle nejnižší ceny„Obecný tlak veřejnosti a médií na zadavatele veřejných zakázek, aby hlavním a prakticky jediným měřítkem nabídek byla cena, pak způsobuje, že přestože novela zákona umožňuje i jiné postupy, vítězem se téměř vždy stává nejnižší cena. Zadavatelé jsou následně vystaveni vysokému riziku, že vítězná nabídka, často na šedesáti procentech projektanty předpokládaných nákladů, nebude realizovaná řádně a hlavně včas. To přináší problém hlavně v oblasti evropských prostředků, jejichž čerpání a proplácení je časově omezeno,“ konstatoval již v polovině února letošního roku Michal Hašek (ČSSD), předseda Asociace krajů ČR.
Podobné názory jako asociace zastává i Hospodářská komora ČR. Prosazuje, aby bylo v zákoně obsaženo hodnotící kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídka, které by vyjádřilo vztah užitné hodnoty a ceny.
Zákon o veřejných zakázkách přitom nijak nenařizuje zadavatelům vybírat ze zájemců dle nejnižší ceny. Ze statistických údajů MMR ovšem vyplývá, že u významné části zakázek, ve zhruba 70 procentech případů, je skutečně uváděna jako hodnotící kritérium pouze cena, kterou účastník soutěže nabídne. Důvody mohou být různé – snaha ušetřit nebo si zjednodušit práci či obavy z medializace a nejrůznějších kontrol.
Právník Daniel Weinhold, jenž stojí v čele expertní skupiny Platforma pro transparentní veřejné zakázky, je přesvědčen, že „soutěžení jen na cenu“ není problémem samotného zákona a vyřešit by ho pomohla metodika ministerstva pro místní rozvoj, tedy pomůcka, jak správně vypisovat zadávací řízení a dále školení pro zadavatele veřejných tendrů. MMR již delší dobu slibuje, že připraví metodické pokyny, zatím svůj slib ale nesplnilo.
