V jednací síni číslo 333 Městského soudu v Praze proběhlo v pátek 1. června dopoledne jednání o náhradě za restituované pozemky. „Je to pětadvacáté rozhodnutí v kauze této rodiny,“ podotkl na chodbě advokát Petr Černický. Jeho klienti se už od roku 2011 soudí se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ). Soud sice rozhodl v jejich prospěch, SPÚ však může podat dovolání, a tím uzavření sporu odsunout opět daleko do budoucnosti. Většina restitučních sporů se táhne, všechny ale narazí na první den letošního července, kdy začne platit takzvaná restituční tečka.
Žaloby tak do konce června podává většina restituentů, kterým byl sice restituční nárok přiznán, ale dosud neobdrželi žádnou kompenzaci. Místo toho, aby novela zákona o SPÚ z roku 2016, která restituční tečku zakotvila, vnesla do vleklých sporů jasno, způsobila naopak totální nejistotu. V novele totiž chybí přechodná ustanovení, která by řešila, co se 1. července stane s probíhajícími soudními procesy. „Vznikne chaos. Některé soudy budou řízení zastavovat, jiné v nich budou pokračovat,“ popsal LN advokát Petr Meduna, specialista na restituční spory.
Pokračování v řizeních
Restituční tečkou totiž zákonodárci zrušili ustanovení, jež opravňovalo restituenty žádat po státu vyrovnání ve formě náhradních pozemků, aniž by jakkoliv upravil postup soudů v těchto věcech. „Osobně vím, že se někteří odvážní soudci chystají v již běžících řízeních nadále pokračovat. Je pro ně totiž nepředstavitelné, aby se dopustili diskriminace a další křivdy na lidech tím, že o věci odmítnou rozhodnout. Restituenti jsou často starší 70 let a o alespoň částečné napravení křivd minulého režimu usilují už přes 28 let,“ popsal LN Martin Mládek z advokátní kanceláře Invicta.
Odvážní soudci chystají v již běžících řízeních nadále pokračovat. Je pro ně totiž nepředstavitelné, aby se dopustili diskriminace a další křivdy na lidech tím, že o věci odmítnou rozhodnout. |
Za dlouhá řízení o vydání kompenzace sklízí kritiku právníků i soudců Státní pozemkový úřad. „Stále zpochybňují výši nároků restituentů. Místo toho, aby plnili, co mají, naopak ztrpčují restituentům život,“ uvedl v odůvodnění rozhodnutí pátečního jednání David Vláčil, soudce Městského soudu v Praze. Obhájci restituentů neváhají přístup SPÚ označit dokonce za liknavý. „Zásadní problém je na straně úřadu. Byl zřízen proto, aby napravoval restituční křivdy. Pokud to ve značné míře neučinil ani po 28 letech, nelze říci nic jiného, než že svůj úkol neplní dobře,“ říká Mládek.
Restituční tečka přinese jedinou formu vypořádání – finanční kompenzaci. Restituenti o ni požádají na místně příslušném krajském pozemkovém úřadě. „Žádost není nijak formalizovaná. Jediné, co zákon vyžaduje, je její písemná forma. Pro účely snadné administrace peněžité náhrady by měl restituent ve výzvě identifikovat a určit, jakou formou požaduje poskytnutí peněžité náhrady,“ vysvětlila LN postup Monika Machtová, tisková mluvčí SPÚ.
Dovedení k soudu
Vyplácení finančního vypořádání otvírá dvě otázky. Za prvé to, zda má úřad v rozpočtu dostatek peněz, ze kterých restituenty vyplatí. „Úřad připravil v rámci rozpočtu na rok 2019 pro účely peněžitých náhrad za nevypořádané nároky částku 120 milionů korun. Na další roky plánuje rozpočtovat obdobné částky,“ dodala Machtová. Finanční náhradu může SPÚ ze zákona vyplatit do tří let ode dne, kdy obdržel od restituenta výzvu. Kompenzaci také zkomplikuje fakt, že restituenti nejsou ve většině případů spokojeni s výší náhrady, kterou jim SPÚ za zabrané pozemky nabízí.
Pokud restituent nebude souhlasit s výší kompenzace, může případ dovést k soudu. Právníci předpokládají, že takový postup zvolí většina žadatelů o finanční náhradu. |
Není výjimkou případ, kdy původní vlastník přišel o pozemek, který byl následně zastaven sídlištěm. SPÚ nyní za čtvereční metr tohoto pozemku přiznává náhradu v jednotkách korun. „Stává se tak, že restituentům za původní hospodářství o rozloze desítek hektarů, které je dnes zcela zastavené a kde je tržní cena pět tisíc za metr, stát po letech sporů vypočte náhradu dvě stě tisíc,“ líčí advokát Mládek. Pokud restituent nebude souhlasit s výší kompenzace, může případ dovést k soudu. Právníci předpokládají, že takový postup zvolí většina žadatelů o finanční náhradu.
Pokud restituenti vysoudí vyšší náhradu, než jim SPÚ nabízí, rozpočet pravděpodobně stačit nebude. Situaci kolem restituční tečky mohl uklidnit Ústavní soud, u kterého leží návrh 18 senátorů na její zrušení. Strážce ústavnosti však již avizoval, že do konce června rozhodnout nestihne. Senátoři ostatně o přednostní projednání věci ani nepožádali. Na jeho rozhodnutí přitom netrpělivě vedle restituentů čekají i soudci, kteří mají na stole restituční spisy a zatím nevědí, jak s nimi po 1. červenci naložit.
Místo pozemků jen almužnaSe začátkem letních prázdnin přijdou lidé, které dosud stát neodškodnil za majetek zabavený za komunistického režimu, o možnost dostat se k náhradním pozemkům. Po dobu deseti let budou moci žádat už jen o peněžní kompenzaci. Ta je ovšem mimo současnou tržní realitu, neboť vychází z cen roku 1991. Nic na tom nezmění ani iniciativa skupiny senátorů domáhajících se zrušení takzvané restituční tečky číslo dvě, jež začne platit právě 1. července. Ústavní soud totiž nestihne jejich stížnost před tímto datem projednat. Na dotaz LN to potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle níž požádá soudce zpravodaj o zařazení věci na program pléna ve druhé polovině letošního roku. Státní závazek „Soud si je vědom data, kdy začne platit restituční tečka, nicméně přednost mají dříve podané věci,“ uvedla Sedláčková s tím, že senátoři mohou požádat o přednostní projednání, což se nestalo. Oprávněné osoby, jež se sdružily ve Spolku pro ochranu zájmů restituentů, situace zaskočila. „Takovému přístupu lze těžko uvěřit. Je škoda, že Ústavní soud je takto přetížen,“ říká předseda uskupení Petr Fišer. Obává se, že pro restituenty to bude znamenat právní nejistotu, jež se projeví v nesourodém postoji soudů k restituční tečce: „Tento stav může vyústit jen v další zahlcovaní justiční soustavy včetně Ústavního soudu.“ Restituční tečku obsahuje novela zákona o Státním pozemkovém úřadu z roku 2016. Jeho mluvčí Monika Machtová poukazuje na to, že prošla řádným legislativním procesem a stížnost na datu platnosti nic nemění, pokud nerozhodne Ústavní soud jinak. Skupina 18 senátorů, která se loni obrátila na Ústavní soud, je přesvědčena, že pasáž novely zákona o Státním pozemkovém úřadu zavádějící restituční tečku číslo dvě je v rozporu s ústavou, Listinou základních práv a svobod a s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. V jejich stížnosti se konstatuje, že stát se zavázal obětem komunistického režimu poskytnout náležitou náhradu a napravit křivdy totalitního režimu. „Po 25 letech, kdy v tisících případech dokonce již třetí generace oprávněných osob stále s nadějí čekají na pozemkovou náhradu, kterou jim stát nebyl doposud schopen pro vlastní neschopnost poskytnout, vychází ve Sbírce zákonů tato novela zákona o půdě, která obě náhrady k datu svévolně stanovenému zákonodárcem bez dalšího ruší,“ uvádí stížnost. Otázka finanční náhrady Pozemkový úřad eviduje nevypořádané restituční nároky zhruba u 42 tisíc osob. „Z tohoto počtu téměř 34 tisíc oprávněných osob nikdy v minulosti nepožádalo o žádnou z forem vypořádání nároku,“ upřesňuje mluvčí úřadu Machtová s tím, že více než polovina z nevypořádaných lidí drží nárok nižší než tisíc korun. Po přijetí novely začali restituenti, v některých případech i spekulanti jednající jejich jménem, podávat žaloby, kterými se domáhají vydání jimi vybraných náhradních lukrativních pozemků v majetku státu. Motivace, proč tyto žaloby podávat, je zjevná – zákonem stanovené finanční náhrady odvozené od cen pozemků z roku 1991 jsou násobně nižší, než je aktuální tržní cena parcel. Novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu protlačil vládou a parlamentem bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Při jejím projednávání prohlásil, že cílem je „zajistit hospodárné nakládání se zemědělskou půdou v majetku státu“. Ministerstvo zemědělství počítá, že na náhradách vyplatí půl miliardy korun. Advokáti restituentů ale odhadují, že přiměřená náhrada by měla být osminásobná. Kateřina Menzelová |
Restituce v Česku
|
Restituční tečka číslo 2
|
