Boj o Hrad: Hnutí ANO mění strategii

Hnutí ANO postaví svého prezidentského kandidáta. Předseda Andrej Babiš považuje za logické, aby ho představilo ve stejné době, kdy se bude chystat na nadcházející sněmovní volby. V úvahu podle něho připadají eurokomisařka Věra Jourová nebo ministr obrany Martin Stropnický. S oběma se o možném vstupu do boje o Hrad ale teprve bude vážně bavit. „Myslím si, že je předčasné ladit detaily volby, která bude za dva roky,“ řekl LN Babiš.

Stropnický se pohybuje na špici žebříčků popularity českých politiků. Včera řekl, že si úvah zakladatele ANO váží. „Zároveň to vůbec neznamená, že tím kandidátem jsem,“ dodal Stropnický. Také Jourová patřila v době, kdy byla členkou vlády, mezi oblíbené české politiky. „Je to distingovaná dáma,“ je přesvědčen Babiš.

Věra Jourová

Někdejší ministryně by mohla uspět, kdyby se k obhajobě pětiletého mandátu rozhodl prezident Miloš Zeman. Je totiž přesně tím ideálním protikandidátem, jak si ho představuje známý sociolog Jan Herzman. „To je člověk spíše smířlivý, ne útočný, možná by v tomto směru měla větší šance žena, protože ženský způsob jednání je poněkud jiný,“ popsal v nedávném rozhovoru pro LN, jaká by dle něho měla být osobnost, která může spojit různorodé skupiny Zemanových odpůrců.

Babiš o možné kandidatuře obou výrazných postav svého hnutí hovořil v rozhovoru pro deník Blesk. „Až teprve večer po tom interview jsem volal Věře Jourové a říkal jí, aby se nedivila, že jsem o ní mluvil s novináři,“ popsal vicepremiér a majitel LN. Případné zapojení exministryně do prezidentského klání tedy zatím nepředjednával. To potvrzují i slova Jourové, která v aktuálním rozhovoru svou kandidaturu na Hrad sice přímo neodmítla, ale zpochybnila. Její práce u Evropské komise totiž skončí až rok po v pořadí druhé přímé volbě hlavy státu.

„Eurokomisařka dotáhne svůj mandát a den poté bude komentovat činy nového prezidenta, jestliže ten bude překračovat ústavní pravomoci. A mandát této komise končí v roce 2019,“ řekla Jourová. Eurokomisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti v České republice vidí několik osobností, které by se na prezidenta hodily.

Martin Stropnický

Věra Jourová chce zároveň přesvědčit lídra hnutí ANO Andreje Babiše, aby nešetřil penězi a kandidáta, kterého se rozhodne prosazovat, pořádně podpořil. Druhá nejsilnější strana ve vládě má podle ní silnou pozici, kterou by neměla prováhat. „Mít takto vysokou preferenci v české politice je zavazující a hnutí by tu výzvu – navrhnout, podpořit a mít na Hradě kvalitního kandidáta – mělo zvednout,“ myslí si eurokomisařka.

Ministr Martin Stropnický se do Babišových úvah o obsazení hlavy státu vrátil po určité pauze. Ještě loni o něm vicepremiér mluvil jako o velmi vhodném kandidátovi. Později svůj názor změnil, což mohlo souviset s tím, jak se šéf silového resortu nevhodně podřekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny o návratu pěti zajatých Čechů z Libanonu. Tehdy se na něho sesypali kritici, že mohl ohrozit bezpečnost našich občanů.

Stropnický má zkušenosti z diplomacie. V minulosti byl velvyslancem v Itálii, Portugalsku a Vatikánu. „Od hypotetické úvahy ke skutečné kandidatuře je lán cesty,“ zůstal ministr obrany opatrný v hodnocení plánů svého stranického šéfa. Babiš je sice považován za takřka neomezeného vládce svého hnutí, on sám ale namítá, že by o kandidátech měli rozhodovat členové ANO ve stranických primárkách. „Třeba z nich vzejde i úplně jiná osobnost,“ přemýšlí.

Další kandidáti

Dříve se objevovaly spekulace, že pokud se současný prezident Miloš Zeman rozhodne svůj post pro další pětileté období obhajovat, Babiš proti němu žádného protivníka nepostaví. Teď to vypadá, že se situace změnila. Ač si mnozí laici myslí, že post hlavy státu je pouze reprezentativní, ve skutečnosti představuje značný politický kapitál. Prezident například jmenuje členy bankovní rady ČNB, která ovlivňuje kurz koruny. Pod palcem má také obměnu Ústavního soudu.

Zeman svůj úmysl znovu kandidovat či nekandidovat oznámí příští rok na jaře. Sněmovní volby, do kterých chce mít šéf ANO o favoritovi svého hnutí jasno, se uskuteční stejný rok na podzim. „Samozřejmě každý kandidát bude muset absolvovat cestu po českých, moravských a slezských městech, diskutovat s lidmi napřímo, na náměstích a v ulicích. A také se podřídit pravidlům kampaně a s tím spojeného marketingu,“ je si Jourová vědoma úskalí předvolebního maratonu, jenž nemusí každému vyhovovat.

Ačkoli Zemanův prezidentský mandát vyprší až za dva roky, už se vynořují jména lidí, kteří si na hradní křeslo brousí zuby. Svůj úmysl jít do přímé volby dávno dopředu oznámil například senátor Zdeněk Škromach (ČSSD). Dalším účastníkem boje o Hrad se zřejmě stane europoslanec za TOP 09 a někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Hovoří se také o šéfovi organizace Člověk v tísni Šimonu Pánkovi nebo prezidentovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhém. V době, kdy vedl generální štáb české armády, si oblibu veřejnosti vysloužil generál Petr Pavel, který dnes slouží jako předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance.