V pondělí zazněla zásadní informace: ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec prý na schůzce 12. března sdělil vrchní pražské žalobkyni Lence Bradáčové, že za týden detektivové začnou trestně stíhat jejího manžela Tomáše Hájka v kauze exnáměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky. Tuto informaci uvedl na mimořádné tiskové konferenci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. A oznámil médiím, že ho Bradáčová po uvedené schůzce telefonicky kontaktovala a sdělila mu, že jí Martinec neřekl pravdu. Bradáčová se totiž dotázala dozorující státní zástupkyně, ale ta o možném stíhání manžela vrchní pražské žalobkyně nevěděla.
Bradáčová tvrdí, že ji informace o stíhání manžela měla poškodit. Usuzuje tak mimo jiné z toho, že jí po schůzce s Martincem požádala Frekvence 1 o rozhovor. Právě v pořadu Pressklub této rozhlasové stanice zazněla informace o údajném střetu zájmů vrchní žalobkyně v médiích poprvé. Detaily ze sporu Bradáčové s Martincem jsou sice možná mediálně zajímavé, ve hře je však mnohem více – budoucnost fungování protikorupční policie.
Slušnost, nebo kompro
Ze schůzky Bradáčové s Martincem, již popsal nejvyšší státní zástupce a okomentovala i vrchní pražská žalobkyně, vyplynuly minimálně tři otázky:
- Proč Martinec neinformoval o možném střetu zájmů dozorující státní zástupkyni?
- Co si sliboval od toho, že informaci sdělí přímo Bradáčové?
- Odkud získala Frekvence 1 neveřejnou informaci z trestního spisu protikorupční policie?
Zajímalo nás, jak se schůzka odehrála dle druhého protagonisty — ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Martince. Na otázky ČESKÉ POZICE Martincovi odpověděl mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej:
„Učinil tak z důvodu toho, že při prověřování zakázek ministerstva práce a sociálních věcí se objevilo jméno manželky paní doktorky Bradáčové. Vzhledem k tomu, že věc dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, v němž je paní doktorka vrchní státní zástupkyní a týkalo se to jejího manžela, tak považoval za vhodné, i z hlediska nějaké slušnosti a korektnosti, aby o tom informoval paní Bradáčovou.“
Když jsme se Ibeheje zeptali, proč Martinec neinformoval dozorující státní zástupkyni a zda skutečně Bradáčové řekl, že do týdne odstartuje stíhání jejího muže, mluvčí zopakoval předchozí odpověď. Nechtěl se vyjádřit ani k tomu, jak se informace dostala na Frekvenci 1. „Pan ředitel dal slib policejnímu prezidentovi, že se do skončení kontroly nebude k této záležitosti vyjadřovat,“ dodal pouze mluvčí útvaru.
Museli jsme se tedy spolehnout na neoficiální informace. Důvěryhodný zdroj ČESKÉ POZICE uvedl, že Martinec nepostupoval profesně správně. V tomto případě měl skutečně informovat dozorující státní zástupkyni. Což nahrává verzi, že Martinec oznámil Bradáčové, že na ni má kompro a otestoval si, jak zareaguje.
Inventura
Kromě osobního sporu Bradáčové s Martincem pondělní tisková konference potvrdila dřívější zprávy, že ve stížnosti vrchní pražské žalobkyně policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi jde i o dlouhodobou nespojenost důležitých žalobců s prací ÚOKFK. Bradáčová zmínila tři konkrétní případy, v nichž se jí nelíbil postup elitních detektivů – nákup solárních elektráren společností ČEZ od firmy Amun.Re, vyhodnocení toho, zda vyhláška, na jejímž základě se vyplácí solární dotace, je v souladu se zákonem, a prověřování podnětu týkajícího se ministerstva zahraničních věcí. Ve všech třech případech měla vrchní žalobkyně Bradáčová výhrady k postupu detektivů ÚOKFK. Ti sice věc prověřovali, ale vyhnuli se dozoru státního zástupce.
Neměly by se prověřit všechny případy ÚOKFK, v nichž za Martincova ředitelování chyběl dozor veřejných žalobců?
Oba nejvyšší žalobci v Česku také upozornili na systémové problémy ve fungování protikorupční policie. Dle nejvyššího státního zástupce Zemana žalobci o nich s ředitelem Martincem hovořili od jeho nástupu do postu šéfa útvaru. Prý se nyní rýsuje dohoda na zúžení věcné příslušnosti případů, jimiž se útvar zabývá. Elitním detektivům by se tím měly rozvázat ruce pro efektivnější šetření nižšího počtu kauz.
Neměly by se však prověřit všechny případy ÚOKFK, v nichž za Martincova ředitelování chyběl dozor veřejných žalobců? „Předpokládám, že bude potřeba si na ÚOKFK udělat inventuru. Nicméně, policejnímu prezidentovi nebudu radit, jakým způsobem má dospět k nějakému řešení,“ zareagoval na dotaz ČESKÉ POZICE nejvyšší státní zástupce Zeman.
Po šetření vnitřní kontroly, kterou nařídil policejní prezident, by tedy mělo vedení policie provést i systémovou prověrku uložených případů, jimiž se protikorupční policie v posledních dvou letech bez dozoru státních zástupců zabývala. Pokud se to nestane, pochybnosti nad prací ÚOKFK se nerozptýlí.
