Právě Zahí Hawáss prohlížel Tutanchamonovu mumii před tomografickým snímkováním v roce 2005. V oáze Bahríja, asi 375 kilometrů jihozápadně od Káhiry, odkryl Údolí zlatých mumií, což patří k nejúžasnějším objevům posledních dekád. Dnes je Zahí Hawáss, dlouholetý generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky, asi nejznámějším archeologem na světě. V úterý 23. června převzal v Praze zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy za celoživotní dílo.
Tentokrát však neměl svůj pověstný klobouk. Hověl si v křesílku Českého egyptologického ústavu, za sebou podobiznu tuzemského zakladatele oboru Františka Lexy. „V Praze studuje řada egyptských studentů, je to dobrá volba,“ řekl LN Hawáss o pracovišti, jež sklízí mnohé úspěchy – například v podobě nedávného objevu královny matky Chentkaus III. v Abúsíru.
LN: Profesor Miroslav Verner v laudatiu řekl, že jste „svého druhu egyptologickou ikonou“. Jak moc je to zavazující, být žijícím symbolem celého vědního oboru?
„To, že jste slavný, někdy vede lidi i k tomu, že na vás útočí, napadají vás. Ale obecně je za tím hodně práce.“ |
HAWÁSS: Co je to těžké? To, že jste slavný, někdy vede lidi i k tomu, že na vás útočí, napadají vás. Ale obecně je za tím hodně práce. Podařily se mi významné objevy, mnoho vědeckých metod jsem jako první zaváděl do archeologie – laserové zaměření Sfingy, příprava přesné kopie Tutanchamonovy hrobky, výzkum DNA, abychom mohli najít spřízněnost mezi mumiemi, nebo využití CT skenů... V archeologii se díky tomu prosadily moderní postupy.
LN: Co pro vás zlatá medaile z Prahy vlastně znamená?
HAWÁSS: Víte, dostal jsem v životě mnoho ocenění, časopis Time mne v roce 2006 zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa, ale tato cena je výjimečná, protože pochází z respektované univerzity a také od lidí, se kterými spolupracuji a přátelím se: s Miroslavem Vernerem, s Mirkem Bártou... Takže když mi zde předali pamětní medaili, byla to skutečná pocta.
LN: Profesor Verner, doyen oboru, o vás hovořil jako o příteli. Jak dlouho se znáte?
HAWÁSS: Přesně si to nepamatuji, je to mnoho let. Už když jsem začínal, tak jsme spolupracovali, poněvadž on dělá na pyramidách, já také, měli jsme podobné zájmy. A když Verner objevil Iufaovu nedotčenou hrobku (v roce 1995), společně jsme ji pak otevřeli. Je to dlouhé přátelství.
LN: Jak probíhá spolupráce s českými vědci?
„Egyptologové jsou skvělými vyslanci Prahy, Česka a také nám hodně pomáhají“ |
HAWÁSS: Je to velmi významná vazba, jak jsem tu všem říkal. Egyptologové jsou skvělými vyslanci Prahy, Česka a také nám hodně pomáhají. Kromě toho, že vedou výzkumy a dosáhli řady významných objevů na pyramidovém poli v Abúsíru, školí také mladé Egypťany, kteří se v Praze vzdělávají a vracejí se domů pomáhat k úspěchu naší egyptologie.
LN: Je Univerzita Karlova považována za dobré místo ke studiu tohoto oboru?
HAWÁSS: Samozřejmě ano. Ptal jsem se Miroslava i Mirka, jestli by mohli k současným třem egyptským studentům a jednomu doktorandovi přibrat více lidí. Na základě našeho přátelství můžeme, myslím, rozvíjet i další spolupráci, publikace, projekty a podobně.
LN: V tuzemsku je Český egyptologický ústav vnímán jako národní klenot. Má takové renomé i v zahraničí? Jaké české objevy v Egyptě považujete za nejvýznamnější?
HAWÁSS: Je to tak. Například objevy v částech papyrového archivu v Abúsíru nám dodaly mnoho důležitých informací o náboženství i hospodářství. Dále objevy pyramidového komplexu královny Chentkaus II., pohřební komplex krále Raneferefa, již zmíněná Iufaova hrobka nebo i práce, kterou teď vede Mirek Bárta – všechny jsou velmi zajímavé a důležité. Každý rok Češi zjistí nějaké podstatné informace k dějinám Staré říše a Abúsíru.
LN: Kolik v Egyptě působí expedic?
„Otevřeli jsme naši zemi mezinárodní spolupráci, ale přestali jsme expedicím ponechávat nalezené artefakty. Myslíme si, že by týmy měly benefitovat jen z výzkumu.“ |
HAWÁSS: Přes 250 expedic asi z šedesáti států celého světa. Otevřeli jsme naši zemi mezinárodní spolupráci, ale přestali jsme expedicím ponechávat nalezené artefakty. Myslíme si, že by týmy měly benefitovat jen z výzkumu. Předměty mají zůstat v Egyptě; dokonce jsem se zasazoval o návrat ilegálně vyvezených památek ze světových muzeí a sbírek.
LN: Během předávání medaile Bárta uvedl, jak důležitý je i váš přínos coby „strážce a ochránce egyptského kulturního dědictví“. Co zvláštního jste zavedl jako tajemník?
HAWÁSS: Udělali jsme mnoho důležitých věcí. Vzniklo 22 nových muzeí, zlepšili jsme konzervaci a plánovali otevřít další, ale kvůli revoluci v roce 2011 došlo ke zpoždění. Druhou věcí je lepší zabezpečení nalezišť a ochrana řecko-římských, koptských i židovských památek v Egyptě. Třetí záležitostí bylo bránění skladišť památek před krádežemi během revoluce. Čtvrtým bodem je vzdělávání Egypťanů, aby si starověkých památek vážili, školy a děti je navštěvovaly a učily se o nich. Za páté jde o návrat ukradených věcí, již 5000 artefaktů se vrátilo do země. A za šesté je to ona příprava mladých vědců – jsme rádi, že pražská univerzita nám v tom pomáhá.
LN: Byl rok 2011, za egyptské revoluce, těžký pro egyptologii?
HAWÁSS: Ano, byl. Lidé dělali nelegální vykopávky, rabovali nálezy... Někde dokonce zaútočili na naleziště. Narušili je, protože tam nebyla ostraha, policie, takže to bylo velmi špatné.
LN: A dnes?
„Egypt je teď bezpečný. Žádáme turisty, aby se vrátili, protože potřebujeme peníze na obnovu a opravu egyptských památek. Bez turistů toho nebudeme schopni.“ |
HAWÁSS: Je to v pohodě. Egypt je teď bezpečný. Žádáme turisty, aby se vrátili, protože potřebujeme peníze na obnovu a opravu egyptských památek. Bez turistů toho nebudeme schopni.
LN: Vy jste měl být původně právníkem. Co se stalo?
HAWÁSS: Studoval jsem v Alexandrii na právnické fakultě, četl skripta, ale nebavilo mě to. Šel jsem tedy na filozofickou fakultu, náhodou na klasickou archeologii. Chtěl jsem i tak dělat něco jiného, jenže jsem se dostal k prvním vykopávkám. Našli jsme hrobku, uvnitř byla socha, a když jsem ji začal štětečkem čistit, našel jsem svou lásku a životní vášeň. Od té doby vždy mladým lidem říkám, že když máte vášeň pro svou práci, bude podle toho i vypadat.
LN: Máte na kontě mnoho objevů: zlaté mumie v pouštní oáze Bahríji, hrobky stavitelů pyramid v Gíze... Které považujete za nejzásadnější?
„Identifikoval jsem mumii královny Hatšepsut, zjistili jsme, že Ramses III. byl spiklenci zabit a tak dále. Je toho hodně, stále pracujeme a nepřestáváme.“ |
HAWÁSS: Každý nález je něčím významný. Důležité byly mé práce v Údolí králů a znovuobjevení hrobky KV53. Zásadní byl nález hrobek stavitelů pyramid, protože to byl klíč k pochopení, jak žili lidé, kteří pyramidy přímo budovali. Vámi zmíněné Údolí zlatých mumií je slavný objev, dále práce v Sakkáře... Konečně hodně důležité bylo využití tomografie k odhalení tajemství v Tutanchamonově rodině: potvrdili jsme, že nebyl zavražděn, určili jsme jeho otce, matku... Identifikoval jsem mumii královny Hatšepsut, zjistili jsme, že Ramses III. byl spiklenci zabit a tak dále. Je toho hodně, stále pracujeme a nepřestáváme. (úsměv)
LN: Úžasné. Vybavujete si nějaký zvláštní moment, když jste zkoumal královské mumie?
HAWÁSS: Nejzajímavější chvíle asi nastala, když jsme skenovali neidentifikované ženské mumie. V dřevěné skříňce s Hatšepsutinou kartuší jsme již předtím našli jeden zub. Poté co jsem zub spatřil, přizvali jsme k výzkumu i zubaře a vrátili se k tomografickým snímkům šesti neznámých mumií a snažili se zjistit, zda jej některá nepostrádá. Ženě z hrobky KV60 chyběl a otvor přesně odpovídal typu zubu ze skříňky! Byl to jasný důkaz, že máme Hatšepsut.
LN: Jak podstatné jsou dnes hi-tech metody pro egyptology?
HAWÁSS: Jsou nezbytné. Pomáhají nám odhalovat tajemství mumií, skenujeme celé hrobky... Přesné kopie Tutanchamonovy, Setiho nebo Nefertariiny hrobky mohou pak být otevřeny zvídavé veřejnosti, zatímco je originál zachráněn, zachován. Taková byla i má původní vize.
LN: Jste slavný popularizátor vědy. Proč by podle vás měli učenci chodit do televizí a médií?
„Lidé pořád věří tomu, že pyramidy postavili mimozemšťané, že sem přiletěli nějací stavitelé z vesmíru...“ |
HAWÁSS: Protože veřejnost je často špatně či mylně informována. Lidé pořád věří tomu, že pyramidy postavili mimozemšťané, že sem přiletěli nějací stavitelé z vesmíru... Je důležité, aby vědci podávali archeologii zajímavou formou a obecenstvo zaujali. Jen pár egyptologů to tak dělá, plno jich zůstává v knihovnách po celý život, píšou články, které skoro nikdo nečte. Nebojím se psát i popularizační knížky, mám zábavné přednášky. Dělám to i tady: nebudu zde na Univerzitě Karlově mluvit k odborníkům, ale budu se snažit, aby laici odcházeli nadšení a šťastní.
LN: Jak se vám spolupracuje s mediálními kolosy, jako jsou National Geographic nebo Discovery Channel?
HAWÁSS: Dobře. Jsem spolupracovníkem a průvodcem National Geographic, dělal jsem s nimi mnoho pořadů i knih, na televizním kanálu History Channel vznikla i celá moje série Chasing Mummies, se stanicí Discovery Channel jsem zase točil dokumenty o objevování Hatšepsut a Tutanchamona a podobně je to s dalšími televizemi z celého světa.
LN: Jakou má egyptologie budoucnost?
HAWÁSS: Myslím, že příznivou. Egyptologie je velmi populární. Mnoho lidí na celém světě se o ni zajímá. Když máme přednášku v Americe nebo Evropě, bývá plno, a tak vidím, jak je starověký Egypt usazen v srdcích lidí. S kýmkoliv budete mluvit, bude myslet na pyramidy, sfingy, krále „Tuta“ a mumie. To jsou čtyři věci, které chytí za srdce každého.
LN: Co je zapotřebí k tomu, stát se skvělým egyptologem?
„Existují stovky egyptologů, ale když berete egyptologii jen jako zaměstnání, nebude to ono. Musíte mít vášeň, zasvětit tomu život.“ |
HAWÁSS: Tvrdá práce. Dřina s vášní. Existují stovky egyptologů, ale když berete egyptologii jen jako zaměstnání, nebude to ono. Musíte mít vášeň, zasvětit tomu život. Třeba já jsem si nikdy nevzal dovolenou! Pořád pracuji, i v sobotu, v neděli. Když nemakám, je mi úplně zle. Ale když do něčeho vložíte tolik energie, získáte za to i náležitou odměnu.
LN: Co říkáte jako archeolog starověku současnému dění v Sýrii a Iráku, kde Islámský stát (IS) ničí starověké památky jako Nimrúd nebo teď Palmýru?
HAWÁSS: Jsem smutný, nešťastný. Protože IS neboli Dáš, jak říkáme, se skutečně snaží vymazat historii. (rozčiluje se) Ničením lokalit v Sýrii, Iráku, v Libyi... Muslimské bratrstvo už dříve ve středním Egyptě zničilo dva chrámy, ale i islámské muzeum. Co je cílem těchto lidí? Vymazat naši historii. A co dělá mezinárodní společenství? Nic!
LN: Co bychom měli udělat?
„Cítím, že musíme zvýšit povědomí o tomto riziku, aby se lidé a státy o problém zajímali, mluvili nahlas a začali bránit Bagdádské muzeum dříve, než jej IS zničí“ |
HAWÁSS: Potřebujeme OSN, aby bylo aktivní. Potřebujeme kulturní armádu. Armádu, která bude bránit naši kulturu! (skoro křičí) Je to důležitější než bránit lidi, protože jakmile kultura skončí, jsme ztraceni. Cítím, že musíme zvýšit povědomí o tomto riziku, aby se lidé a státy o problém zajímali, mluvili nahlas a začali bránit Bagdádské muzeum dříve, než jej IS zničí.
LN: A památky v Egyptě jsou v bezpečí?
HAWÁSS: Teď zcela, kompletně. Máme stabilní vládu, zvoleného prezidenta... Jak jsem již uvedl, Egypt je nyní bezpečný a turisté z České republiky by jej měli navštěvovat.
Dr. Zahí Hawáss (68) Zahí Hawáss v hrobce KV60 s jedním ze svých nejslavnějších objevů: identifikovanou mumií královny Hatšepsut.
|
