Chytré tělesné biosenzory, které si dokážou získat energii z lidského pohybu. Čidla, jež poznají rizika výbuchu. Svižnější přenosové rychlosti dat, ale i systémy nahrazující wi-fi. Anebo senzory, které z pouhé nahrávky lidského hlasu dokážou rozpoznat Parkinsonovu nemoc.
To jsou eventuální výsledky výzkumných směrů, které rozvíjí centrum SIX při Vysokém učení technickém v Brně. Jeho vznik stál 294 milionů korun. Středisko má za sebou již pár stovek publikací, ale aby neustrnulo, připravilo projekt ADWICE (Advanced Wireless Technologies for Clever Engineering). Vědci s ním postoupili do finální fáze unijního programu Horizont 2020. Pokud na podzim uspějí, získají 15 milionů eur (405 milionů korun).
Středisko má za sebou již pár stovek publikací, ale aby neustrnulo, připravilo projekt ADWICE. |
„Spojili jsme se s kolegy z Technické univerzity ve Vídni. Díky ADWICE jsme schopni s firmami rozvíjet inovace a dělat výzkum, který bude hnacím motorem průmyslu na Moravě,“ řekl LN profesor Zbyněk Raida, ideový otec záměru. Na rakouské straně je partnerem Markus Rupp, děkan Elektrotechnické fakulty TU Wien; českou část vede docent Martin Slanina, jenž od loňského prosince řídí i středisko SIX.
„Výhoda je, že jsme Vídni i velmi blízko; stačí sednout na vlak. Plánujeme též společné studium, v němž by studenti mohli získat Joint Degree, takže by měli dva tituly – jeden brněnský, druhý vídeňský,“ dodává Jiří Dřínovský.
Pouhé tři projekty
Takovéto injekci pro špičkové týmy se v Horizontu 2020 přiblížily jen tři projekty z Česka: liberecký NANOMATCON, jenž plánuje spolupráci s Fraunhoferovým institutem pro silikátový výzkum ve Würzburgu (jak LN psaly), dále centrum HiLASE z Dolních Břežan, jež by rádo spolupracovalo s britskou Central Laser Facility, a právě brněnský ADWICE.
„Chtěli bychom naše centrum posunout na celoevropsky rozeznatelnou úroveň,“ dodává Dřínovský. Ideálním příkladem pro spojení top výzkumu a hi-tech firem (Tescan, FEI, Delong) může být už elektronová mikroskopie, ve které Brno světově vyniká.
Pod odbornými pojmy jsou skryty různé přístupy k takzvanému internetu věcí i k chytrým sesíťovaným městům budoucnosti (Smart Cities). |
Výzkum, na němž se mají rovnocenně podílet brněnští i vídeňští vědci, má sedm podčástí: senzorické systémy, pokročilé zpracování signálů, chytrá doprava, mobilní komunikace, pokročilá kyberbezpečnost, automatizovaná „bdělost“ systémů a konečně i vyspělé antény a obvody.
Pod odbornými pojmy jsou skryty různé přístupy k takzvanému internetu věcí i k chytrým sesíťovaným městům budoucnosti (Smart Cities), přičemž na jednom takovém cíli za účasti Brna, Rotterdamu, Glasgow, Umey, Gdaňsku a Parmy už SIX pracuje.
I s detektorem síly výbuchu
Uplatnění nápadů bývá rozličné. Vědci z centra SIX již připravili lepší zabezpečení bankovních aplikací anebo tuzemských freemailů. Kromě „výbušných“ informací už ovšem pracovali také s opravdovými třaskavinami.
„Zabýváme se i měřením parametrů energetických materiálů, v podstatě výbušnin. (...) Ve spolupráci se dvěma firmami a Chemickou fakultou Univerzity Pardubice jsme navrhli systém pro měření výbuchů: pomocí optických vláken můžeme změřit rychlost detonací či zakřivení vlny,“ říká Roman Maršálek, jenž s kolegy připravil prototypy. Senzory by mohly sloužit ke spouštění bezpečnostních systémů ve vysoce výbušných prostředích.
„Z nahrané řeči se snažíme vydolovat jisté indexy. Díky tomu se dá u pacienta zjistit postup Parkinsonovy anebo jiné nemoci.“ |
Využití analýzy signálů se nabízí v lékařství. „Z nahrané řeči se snažíme vydolovat jisté indexy. Díky tomu se dá u pacienta zjistit postup Parkinsonovy anebo jiné nemoci. Analýzou rytmu řeči či kolísání hlasu ji lze zachytit i v počátcích, když ještě nejsou jiné příznaky,“ říká Jiří Schimmel.
Jeho kolegové už uvažují, jak by šlo monitorovat progres různých neurodegenerativních chorob a pak i lépe dávkovat léky.
Žadatelé o grant se mohou prokázat čilou spoluprací s firmami jako Honeywell, Airbus, Telekom Austria a další. „V roce 2024 by mělo být centrum SIX schopno úspěšně prodávat výsledky svého výzkumu, a díky tomu být finančně nezávislé,“ věří vědci.
