Íránci mají zájem otevřít přímé letecké spojení mezi Prahou a Teheránem. Jak zjistily LN, v době, kdy na mezinárodní scéně vrcholí horečná jednání o omezení íránského jaderného programu a zrušení odvetných protiíránských sankcí, představitelé Česka a islámské republiky vyjednávají o lince Praha–Teherán.
„Lidé z vedení Mahan Air v červnu navrhli letecké spojení při rozhovorech na českém velvyslanectví v Teheránu,“ řekl LN zdroj z české diplomacie, který si nepřál být jmenován. „V podstatě by chtěli využít toho, že mají partnerství s čínskými aeroliniemi, a přes Teherán ze Šanghaje a Pekingu vozit do Česka čínské turisty. Rostoucí zájem o cesty do střední Evropy ale očekávají i mezi Íránci, plánují pro Prahu až tři lety týdně,“ upřesnil zdroj s tím, že firma Mahan Air už oslovila i český Úřad pro civilní letectví.
Mahan Air je druhá největší letecká společnost v Íránu. V devadesátých letech ji založil syn exprezidenta Hášemího Rafsandžáního, který je dodnes jedním z nejmocnějších lidí v zemi – ekonomicky i politicky. Podle USA i Británie se však na Mahan Air vztahují sankce kvůli údajnému zapojení firmy do přepravy zbraní a vojáků na podporu syrského režimu Baššára Asada.
Nejen Česko
V květnu americká a britská média zjistila, že se Mahan Air podařilo – údajně prostřednictvím nastrčené irácké letecké společnosti al-Naser – koupit na Západě osm použitých Airbusů A340 a jeden A321, v některých případech i od amerických přepravců. USA zareagovaly tím, že na sankční seznam přidaly i dotyčnou iráckou firmu.
Zástupci íránského přepravce tvrdí, že kromě Česka jednají i v jiných členských státech Evropské unie. Mahan Air ale není jedinou leteckou společností z Íránu, která má s aktivitami na Západě potíže. |
Navíc Američané pohrozili, že by přeprodané letouny mohli zabavit při jejich cestách do zahraničí – Mahan Air je plánoval nasadit na trasy do Dubaje a Istanbulu. „Pokud k tomu dojde, přijmeme odpovídající právní kroky,“ vzkázal na americkou hrozbu šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí-Rezá Džahángíríján. „Podle mezinárodního práva nemají Američané k takovému počínání oprávnění,“ zdůraznil.
Kromě 30 domácích destinací létá Mahan Air i do dvou desítek měst v zahraničí. Ze západoevropských letišť jsou to Düsseldorf, od března Mnichov a od poloviny června také Milán, přičemž zástupci íránského přepravce tvrdí, že kromě Česka jednají i v jiných členských státech Evropské unie. Mahan Air ale není jedinou leteckou společností z Íránu, která má s aktivitami na Západě potíže.
Jak včera informovala MFD, na pražském Letišti Václava Havla každý den přistávají letouny společnosti Iran Air při svých letech do západoevropských zemí. Důvodem je tankování paliva, protože cílové státy jim ho s odvoláním na sankce nepovolují, ačkoli samotnému leteckému spojení nebrání. Mluvčí českého ministerstva dopravy Tomáš Neřold MFD řekl, že tímto postupem prý Česká republika žádné sankce neporušuje, neboť íránská letadla v Praze ani neotvírají dveře a pasažéři zůstávají během doplňování nádrží na palubě.
Otázka sankcí
Právě v noci na včerejšek vypršela původní lhůta, do níž měli vyjednávači světových mocností a Íránu dosáhnout finální dohody o omezení jaderného programu výměnou za zrušení či omezení sankcí. Obě strany se navenek shodují, že rozhovory jsou navzdory jejich obtížnosti na dobré cestě, a vyměřily si k jejich dotažení týden navíc. Na uvolnění obchodní blokády Íránu už přitom čeká řada západních zemí a firem, a netají se tím ani Česká republika.
Na uvolnění obchodní blokády Íránu čeká řada západních zemí a firem, a netají se tím ani Česká republika. Za pokračování sankcí i jejich posílení lobbuje v USA část Kongresu, některé arabské režimy i Izrael. |
V dubnu v tichosti navštívil Prahu íránský ministr financí a hospodářství Alí Tajebníjá, první činitel na ministerské úrovni po deseti letech. Kromě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jednal s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD), s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) podepsal dohodu o zamezení dvojího zdanění. V Íránu také byla česká podnikatelská delegace vedená místopředsedou poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem (KSČM).
Naopak za pokračování sankcí i jejich posílení lobbuje v USA část Kongresu i některé arabské režimy, například Saúdská Arábie. A také Izrael, který se dosud pranic netajil snahou průlomový mezinárodní kompromis s Teheránem zmařit. Pokusy sabotovat uklidnění krize s íránským režimem přitom zapadají do doby, kdy je v Teheránu druhý rok u moci relativně liberální prezident Hasan Rúhání, který by rád urovnal dřívější spory.
Navíc ozbrojené složky napojené na Teherán jsou nyní nejefektivnější silou, která v Iráku a v Sýrii bojuje proti takzvanému Islámskému státu a dalším sunnitským džihádistickým skupinám, které samotný Západ považuje za teroristické.
