Není sporu, že názory Miloše Zemana a Václava Klause se v některých zahraničněpolitických otázkách liší. Nejvíce snad, pokud jde o Evropskou unii – současný prezident je spíše jejím zastáncem, bývalá hlava státu pak odpůrcem. Občas však jsou Zemanova a Klausova prohlášení podobně kontroverzní a vyvolávají silné nesouhlasné reakce, v prvním případě například o Blízkém východě, ve druhém například o globálním oteplování.
V této souvislosti je třeba dodat, že v zahraniční politice Ústava dává prezidentovi právo sjednávat mezinárodní smlouvy a ratifikovat je. A ten toto sjednávání smluv může, ale nemusí přenést na vládu, přičemž ratifikaci vždy musí provést sám. K provádění těchto práv však potřebuje spolupodpis předsedy vlády. Premiér sice může prezidentovi určitý akt znemožnit, nikoli ho však k určitému jednání donutit.
Některé zahraničněpolitické postoje Miloše Zemana:
- Je takzvaným eurofederalistou, vystupuje tedy proti extrémnímu centralismu v EU.
- Byl pro přijetí Lisabonské smlouvy.
- K otázce přijetí eura je otevřený, ale reálnou šanci na jeho zavedení v Česku vidí až po roce 2017.
- Negativně se vyjadřuje o islámu, odmítá rozlišovat mezi umírněnými a radikálními muslimy.
- Je proti tomu, aby byla Palestina suverénním státem.
Některé zahraničněpolitické postoje Václava Klause:
- Kritizuje evropskou integraci a fungování EU. Odmítá bruselský politický centralismus i politickou integraci.
- Odmítal a odmítá Lisabonskou smlouvu.
- Není stoupencem vstupu České republiky do eurozóny (s opuštěním koruny a přijetím eura).
- Kritizuje environmentalismus a považuje jej za levicovou ideologii. Ekologičtí aktivisté dle něho představují větší globální hrozbu než teroristé z al-Kájdy.
Z uvedených postojů bývalého i současného prezidenta vyplývá, že jejich hodnocení značně souvisí s osobním přístupem hodnotitele. Proto příliš nepřekvapuje, že se vrcholní manažeři v průzkumu ČESKÉ POZICE v odpovědích na otázku, zda Miloš Zeman bude reprezentovat Českou republiku v zahraničí lépe než Václav Klaus, rozdělili v podstatě do tří stejně početných skupin. Jen těsně převážily záporné odpovědi.
Odpovídalo 119 vrcholných manažerů firem.
Skepse převládá v těchto třech záporných odpovědích:
„Obávám se, že nebude. Miloš Zeman sice bude jiný než Václav Klaus, ale alkohol mu neumožní být lepším.“
„Oba mají přednosti i chyby. Celkový dojem se však nezmění.“
„V něčem možná ano, ale negativního bude více.“
Vstřícnější k Miloši Zemanovi jsou následující čtyři kladné odpovědi:
„Václav Klaus to Miloši Zemanovi velmi ulehčil. Ve většině navštívených zemí byl totiž považován spíše za zajímavého ,exota‘ s extremistickými pseudovědeckými názory. A to opomíjím jeho nepovedené ,kouzlo‘ s perem v Chile. Jen doufám, že Zemana nezradí palec na noze...“
„Zeman bude méně provokovat, ale jeho bonmoty pozornost vzbudí.“
„Není až natolik obtížné překonat nulovou/zápornou současnou úroveň. Na úroveň Václava Havla se však bude muset snažit. Nyní jde především o velké a relevantní zahraničí, jako jsou USA a další členské země NATO.“
„Určitě nebude krást pera.“
Další tři respondenti nedokážou jednoznačně odpovědět:
„Miloš Zeman byl deset let mimo politiku, ekonomiku a veškeré veřejné dění. Je dozajista silnou osobností, ale těch deset let dobrovolného ,důchodu‘ ho prostě změnilo. Těžko říci, jestli k lepšímu, nebo k horšímu.“
„Těžiště Zemanovy politiky a zájmu, a zejména aktivní angažovanosti, bude spíše spočívat v tuzemské politice.“
„Zatím na žádné zahraniční cestě jako prezident nebyl.“
Dle těchto tří záporných odpovědí žádné zlepšení nenastane:
„Prezident Miloš Zeman bude Českou republiku reprezentovat stejně dobře jako Václav Klaus. Dobrá reprezentace ČR v zahraničí je u našich prezidentů nejsilnější stránkou, což platí jak pro Václava Havla, tak pro Václava Klause. A Zeman bude stejně dobrý.“
„Budeme svědky mnoha ostudných chvil. Nebude však o tolik horší než alternativní kandidát Karel Schwarzenberg. U něho by se zřejmě o zahraniční reprezentaci nedalo mluvit, maximálně o snaze likvidovat ČR a dosazovat krtečka do znaku místo lva, jak o tom v minulosti na zahraničních cestách mluvil, čímž diskreditoval zemi, v níž má plnit funkci ministra zahraniční. Takže určitě změna k horšímu.“
„Nebude to horší. Bude to prostě ,prašť jako uhoď‘. Zahraniční reakce na Klausovo ,reprezentování‘ jsou od obdivných tirád za ,pevný konzervativní postoj‘ až po pohrdavé parodie na ,uloupené pero v Chile‘ – stovky témat, stovky různých hodnocení.
Zemana nečeká nic jiného. Bude hodnocen podle úhlu pohledu na svět jednotlivých hodnotitelů. To je normální a týká se to všech prezidentů na světě. Vlastně je úplně zbytečné trávit čas úvahami, jestli naši státníci ,dělají ostudu‘, nebo naopak ,posilují respekt k naší vlasti‘. Vždy to bude mix obojího.
Klaus i Zeman mají lidské slabosti zvýrazněné sebestředností (kdo by tomu nepropadl, obklopen fanfárami a září reflektorů), ale nepochybně i myšlenky, názory a postoje, které mohou vyvolávat sympatie. Ne vždy, ne všude, ne u všech, ale budou. Proto navrhuji se tím příliš netrápit.“
V následujících třech nevyhraněných odpovědích se objevují pochybnosti o Klausovi i Zemanovi:
„Klaus zpočátku nebyl špatný, měl elegantní vystupování, ale časem začal senilnět a trucovitě opakovat určitá témata. Zeman bude mít nový elán, ale pokud nepotlačí své hulvátské chování, bude nás reprezentovat stejně nic moc jako Klaus.“
„Klaus naší zemi v zahraničí dost uškodil, především u partnerů z EU. Není zatím jasné, do jaké míry se bude Zeman stejně jako Klaus stylizovat do reprezentanta ufňukaného malého národa. Doufám, že nikoliv.“
„Rád bych odpověděl, že kdokoli bude v zahraničí reprezentovat ČR lépe než pan Klaus, ale v případě pana Zemana si tím nejsem jistý. Nejspíš se budeme muset za našeho prezidenta dalších pár let stydět. Pokud jsme to však vydrželi deset let, dalších pět nás nemůže zásadně rozhodit.“
Další čtyři kladné odpovědí vyznívají v Zemanův prospěch:
„Václav Klaus se dostal do určité izolace extrémními názory na evropskou integraci a na příčiny globálního oteplování. Říkat a hájit svobodně vlastní názory je právem každého, Klaus však nedostatečně zvážil, že svých cílů může dosáhnout jemnějšími diplomatickými nástroji. Měl však i úspěchy – například opakovaná návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy, podpis rusko-amerických smluv či velmi dobré vztahy se sousedy.
Doufám, že se Miloš Zeman bude snažit být méně konfrontační a účinnější. Ostatně, v jeho programu převažoval důraz na ekonomickou diplomacii.“
„Pokud nebude blbnout s arabskými teroristy, určitě mnohem lépe než Klaus najde cestu mezi představitele EU. Také nebude každému na potkání vysvětlovat, jak je to například s globálním oteplováním či objíždět univerzity s žádostí o čestný doktorát. Vždyť Klause v uplynulých letech nikdo oficiálně ani nechtěl pozvat na návštěvu – USA nevyjímaje.“
„Miloš Zeman je stejně inteligentní a s obrovským přehledem, ale (bohužel) i stejně samolibý jako Václav Klaus, pouze tyto svoje vlastnosti dává najevo jiným způsobem. Bude však naši zemi reprezentovat lepším, přijatelnějším, a především vstřícnějším způsobem. Zeman by mohl/měl zejména zklidnit a normalizovat náš vztah k EU, pro kterou Klaus neměl jediné dobré slovo, neustále ji urážel, a tím i její představitele.
Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, jsme součástí EU a dostáváme od ní spoustu peněz (za to, že je nejsme schopní vyčerpat, popřípadě že je hned rozkrademe, unie nemůže). EU je a i v budoucnu bude naším největším a nejdůležitějším partnerem v mnoha oblastech a není možné ji pouze kritizovat. V tom bude spočívat velký Zemanův přínos.“
„Miloš Zeman má sice také zahraničněpolitické ,mouchy‘ a občas plácne nesmysl, ale není tak nesmírně samolibý a ješitný, aby musel poučovat EU i svět, že vše dělají špatně. V tom nastane zřetelný posun. A ještě jednu věc je třeba si uvědomit a rozlišovat – Zeman je coby manipulátor veřejného mínění v ČR demagog a populista, zejména chce-li být zvolen, ale v obhajobě a posílení českých zájmů v zahraničí dokáže být značně pragmatický a racionální. I to považuji za jeho klad.“
Tito tři vrcholní manažeři dali přednost Václavu Klausovi:
„To se nedá vůbec srovnávat. Již proto, že jde o dvě rozdílné a dominantní osobnosti. Výsledný efekt bude asi zajímavý.“
„Miloš Zeman byl horším premiérem než Václav Klaus a bude i horším prezidentem. Nebude to však žádná katastrofa. I když intelektuálové budou zase neustále ječet. Pro ně je prezidentským ideálem morální kýčař, který – pokud možno – nic neví a ničemu pořádně nerozumí – jako dalajláma.“
„Pokud nebude mluvit, bude to horší, protože Václav Klaus působil kultivovaně a byl dobře oblečený, zatímco Miloš Zeman vypadá (v lepším případě) jako důchodce z Vysočiny, kterému nejlépe sednou manšestráky s flanelovou košilí. Pokud mluvit bude, vyjde to nastejno (ostuda jako ostuda), nedá-li si předtím nějakou tu becherovku. Ale i Boris Jelcin byl nakonec docela populární.“
