První všelidové hlasování Bulharů po pádu komunistického režimu měli důvod sledovat všichni Evropané, kteří se zajímají o další vývoj jaderné energetiky na starém kontinentu.
Referendum o budoucnosti jádra v Bulharsku – formálně neplatné kvůli nízké účasti voličů kolem dvaceti procent – ovšem jen podtrhlo zmatky, které už mnoho let provázejí plán na stavbu jaderné elektrárny Belene. Ta se nachází nedaleko stejnojmenného města na severu Bulharska. Stejný název má i dunajský ostrov, který vstoupil do dějin kvůli hrůzné stalinistické věznici.
I když je většina Bulharů podle všeho pro jadernou energetiku, nikdo dnes nepočítá s tím, že by se vláda Bojko Borisova za této situace pustila do stavby Belene. Přitom jde o plán starý mnoho let. Jsou zmatky kolem Belene předobrazem toho, co se bude dál dít s plánem rozšíření jihočeské jaderné elektrárny v Temelíně? Mnohé tomu nasvědčuje.
Žádná zlatá éra jádra
Co tedy ukázala „kauza Belene“? Za prvé platí, že projekty jaderných elektráren v Evropě to dnes rozhodně nemají jednoduché. Naopak. Referendum bylo jen nepříliš povedenou snahou resuscitovat projekt Belene, který Borisovova vláda loni zavrhla.
Bulhaři uvažovali, že by mohli do projektu zapojit Evropskou investiční banku, pak počítali s francouzskými financemi, německým partnerem. Z toho všeho sešlo.
Před časem Bulhaři uvažovali o tom, že by mohli do projektu zapojit Evropskou investiční banku, pak počítali s francouzskými financemi (BNP Paribas), německým partnerem (RWE). Z toho všeho sešlo, poslední záchranou se zdáli být Rusové.
Převládly však obavy, že by se stavba nevyplatila. Dohady o možné ceně pokračují dodnes. Příznivci i odpůrci elektrárny přicházejí s rozdílnými údaji, nestranný pozorovatel neví, komu má vlastně věřit.
Malá účast voličů tak svědčí o jediném – Bulhaři sice zřejmě jadernou energetiku podporují, ale nevěří, že by svým hlasem mohli stavbu elektrárny ovlivnit. Podobná skepse není čistě bulharskou záležitostí, také mnozí zastánci dostavby Temelína dnes silně pochybují, zda se „dílo“ podaří.
Zhoubné politikaření
Za druhé se v Bulharsku opět ukázalo, jak zhoubné je politikaření v záležitostech, které především vyžadují odborné posouzení. Zhruba půl roku před parlamentními volbami se kolem referenda vyhrotil politický boj mezi vládní stranou Občanů za evropský rozvoj Bulharska GERB a opozičními socialisty.
Socialisté, kteří vedli minulou vládu, projekt Belene podporovali, a souhlasili také s tím, že dodavatelem bude ruský Atomstrojexport. Poté, co se nynější vláda otočila k Belene zády, socialisté podpořili referendum o obnově projektu.
Borisovův kabinet prosadil změnu otázky, na kterou měli občané odpovídat – nakonec se nehlasovalo o Belene, ale o jaderné energetice jako takové. Výsledek referenda si teď ovšem může každý interpretovat po svém.
Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová loni jednala prozřetelně, když se v Praze sešla nejen se zástupci vlády, ale i opoziční ČSSDTo, jak politika někdy iracionálně ovlivňuje energetiku, už víme z Německa. Vzpomeňme na divoké veletoče kancléřky Angely Merkelové, která nejdříve prosadila prodloužení životnosti atomových bloků, aby následně – po havárii ve Fukušimě – hájila jejich odstavování.
Stane se také v Česku Temelín kartou ve vnitropolitickém boji? Ani to nelze vyloučit. Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která podporovala nabídku společnosti Westinghouse pro jihočeskou elektrárnu, loni každopádně jednala prozřetelně, když se během návštěvy Prahy sešla nejen se zástupci vlády, ale i opoziční ČSSD.
Emoce vůči Rusku
Za třetí Bulharsko znovu ukázalo, že ruská účast na stavbě jaderných elektráren ve střední a východní Evropě zůstává kontroverzním tématem. Odpůrci projektu Belene sice argumentují tím, že ruská nabídka byla příliš drahá. Ale je zjevné, že řada bulharských politiků prostě dává v této záležitosti přednost orientaci na Západ. A to jsme v zemi, o které se tvrdilo, že už Rusové její energetiku zcela ovládli.
Také v Česku nás bezpochyby čekají další diskuse, zda jsou ruské aktivity v tuzemské energetice (ne)bezpečné. Dospět k nezaujatému posouzení bude složité, protože vztah k Rusku často ovládají emoce.
Bulharsko se mělo stát pro Rosatom a jeho nové jaderné reaktory branou do Evropské unie. Další šancí pro Rusy je temelínský tendr. Možná by se měl Rosatom více orientovat na slovenské Jaslovské Bohunice, odkud prchá český ČEZ a je ochoten svůj podíl v projektu prodat.
Jenže ani na Slovensku není jisté, jak to vlastně s novým blokem v Jaslovských Bohunicích dopadne…
