Předseda Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák po sedmi letech končí ve funkci. Doufejme, že s jeho odchodem začne konečně éra, kdy regulátor bude dělat radost spíše spotřebitelům než účastníkům trhu.
Jestliže vládu Petra Nečase lze za něco pochválit, tak je to správný pohled a šťastná ruka při výběru šéfů různých regulačních úřadů. Tento trend začal již v roce 2011, kdy byla do čela Energetického regulačního úřadu jmenována Alena Vitásková. Doufejme, že Jaromír Novák, nástupce Pavla Dvořáka, bude v příštích třech letech postupovat stejně tvrdě a autonomně na trhu telekomunikačních služeb jako jeho kolegyně v energetice. V obou sektorech se točí stovky miliard korun, trh ovládají extrémně silní hráči, kterým se rozhodnutí regulátorů nemusí vždy líbit.
Názory odcházejícího šéfregulátora telekomunikačního trhu jsme si mohli přečíst v Lidových novinách 30. dubna. Poskytl nám tím fabulační příležitost: Jak asi uvažuje dnes již bývalý předseda Rady ČTÚ, když podobné rozhovory poskytuje? Po diskusích s některými znalci českého telekomunikačního trhu, kteří patří mezi kritiky Dvořákova působení v čele ČTÚ, jsme se pokusili podívat do hlavy snad nejsamolibějšímu úředníkovi v České republice. Vyhlíží to tam asi takto:
„Jsem bezpochyby úspěšný šéf ČTÚ…
… a jediný, kdo to odmítá, jsou zlá média a rychlokvašení politici ODS, kteří se chtějí zviditelnit a tvrdí, že tu jsou a byly vysoké ceny telekomunikačních služeb. Přitom vysoké ceny tu nejsou a nebyly. Jsou průměrné, a o tom jsme publikovali naprosto přesné a průkazné analýzy. Ty samozřejmě vycházely úplně jinak než podobné analýzy různých „nezávislých“ výzkumníků ze společnosti Teligen na webu Strategy Analytics, které má dokonce i OECD tu drzost používat ve svých pravidelných zprávách o stavu telekomunikačního trhu. Ale pravdu mám samozřejmě já, protože jsem úspěšný a rozumím tomu.
I ceny energií, potravin, oblečení a bankovní poplatky jsou v České republice vyšší, tak proč si zlá média všímají jenom telekomunikací?
Ceny volání se totiž snižují v České republice dlouhodobě. Sice jenom průměrné ceny, což může v neinformovaných novinářích budit dojem, že je tu obrovská propast mezi tím, za co volají domácnosti, a tím, za co volají firmy, ale to je samozřejmě chybné uvažování, protože průměr je průměr a analýzy jsou paralýzy. Už několikrát jsem řekl, že lidé by se měli o svoje faktury hádat, koneckonců líná huba, holé neštěstí, že. Já jsem jen úřad, nic pro to dělat nemohu.
A je potřeba vidět, že i ceny energií, potravin, oblečení a bankovní poplatky jsou v České republice vyšší, tak proč si zlá média všímají jenom telekomunikací? To je vážně nefér, protože já dělám svou práci skvěle!
Úřad totiž, ačkoli si to novináři myslí, nereguluje maloobchodní ceny. Tedy mohl bych krásně zregulovat i maloobchodní ceny, ale to už by muselo být jó velké selhání trhu, aby mi to zákon dovolil. Což také všude říkám, aby bylo jasné, jak pevně mám svázané ruce a jak nic nemůžu dělat. Ale velkoobchodní ceny regulujeme dobře, ať si hloupí byrokrati z EU vyskakují, jak chtějí.
Sledujeme, jestli se jejich postupné snižování promítá i do maloobchodních cen, což se doposud moc nepromítalo. Zlá Evropa, která je socialistická a hloupá, si sice myslí, že pokud se snižování velkoobchodních cen nepromítá do maloobchodních cen, tak je to možný indikátor tržního selhání, ale z toho jsme se dokázali až donedávna vždycky nějak vymluvit. Koneckonců EU sama nic nechápe.
A mohu si i říkat, jako v úterý, 30. dubna do Lidových novin, že mi politici svěřili do rukou příliš malé pravomoci, takže stejně nic dělat nemohu. Ve skutečnosti bych sice asi mohl, protože samozřejmě mohu navrhovat prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu novely zákona a být i jinak aktivní, ale já si myslím, že to není potřeba.
Telekomunikační zákony jsou sice ve všech zemích EU víceméně transponovaná eurosměrnice, takže by si někteří neinformovaní novináři nebo politici, kteří telekomunikace objevili předevčírem, mohli myslet, že někteří regulátoři umějí pravomoci jim svěřené EU využívat lépe a jiní hůře, ale to je samozřejmě jenom zlá pomluva.
Kdo jiný by měl vědět, jak to doopravdy je a má být, než největší operátor a můj bývalý zaměstnavatel? Rozhodně nám to nebude diktovat nějaká EU!
EU je mimoto otravná. Ukázala to například, když našemu skvělému úřadu vrátila jeho návrh deregulace přístupu k internetu ve větší části České republiky, který se podle jízlivých kritiků v zásadě filozoficky velice podobal názorům mateřské společnosti u nás regulovaného subjektu. Ale kdo jiný by měl vědět, jak to doopravdy je a má být, než největší operátor a můj bývalý zaměstnavatel? Rozhodně nám to nebude diktovat nějaká EU! A koneckonců v roce 2008 jsem jasně řekl v televizi, že zmenšení regulace zvýší konkurenci, tak proč být aktivní. Čím méně budu regulovat, tím více konkurence tu bude.
A že si občané a turisté, kteří používají pražské metro, stěžují, že nemohou komunikovat z podzemí, jako je to již léta běžné nejen v Evropě, ale i v Číně? To považuji za zbytečný luxus. To by telekomunikační firmy musely investovat hodně peněz!
Totéž si myslím o vysokých pokutách, které společnosti účtují, když chce jejich klient změnit operátora. Že to v bankách jde už dávno, mne nezajímá, regulace ve sféře financí je proti tomu, co dělám já, brnkačka.
A ke kritizovanému zrušení aukce kmitočtů bych taky rád něco poznamenal. A to, že opět platí, co jsem naposledy řekl do Lidových novin a také napsal do tiskové zprávy. Pokud by operátoři zaplatili vysoké ceny za kmitočty, tak by to museli promítnout do vysokých cen služeb. Někteří hlupáci mohou sice tvrdit, že je to v rozporu s obecně přijímanou ekonomickou teorií, ale víte, jak to je: šedivá je teorie a zelený strom života.
Jsou tu i pyšní polovzdělanci, jako třeba profesor Tommaso Valletti a Martin Cave z Imperial College Business School, kteří již před několika lety zveřejnili článek, ve kterém se má tvrzení snaží vyvrátit. Připouštím, že existují i další studie, které tvrdí, že vysoké ceny zaplacené za příděl kmitočtů se nepromítají do koncových cen pro spotřebitele, jenže v České republice máme specifický trh, čemuž autoři těchto analýz nerozumějí.
Jsou i analytici, kteří hloubku mého uvažování a rozhodování nechápou a stále si melou svou. Někteří blázniví Američané si dovolili dokonce tuto hloupost empiricky testovat a ve zcela zjevně zmanipulovaných studiích potvrzují standardní ekonomickou teorii, která je ale evidentně pochybná, protože pravdu mám samozřejmě já.
Jasné to musí být úplně všem, kdo se podívali například do konsolidované účetní závěrky Telefóniky za rok 2012
Operátoři by také, pokud by finančně vykrváceli zaplacením vysokých cen za příděl kmitočtů, nemohli tak rychle stavět sítě, protože by jim na to nezbyly peníze, což je jasné úplně všem, kdo se podívali například do konsolidované účetní závěrky Telefóniky za rok 2012. Na straně 52 tam najde opovážlivé tvrzení, že společnost příliš zadlužená není a má jen úvěr na tři miliardy na úrok PRIBOR + 1,75 procenta, což, jak jistě všichni uznají, je úplná čistokrevná lichva ze strany bank. A je jasné, že zatížit tuhle firmu se skoro osmdesátimiliardovými aktivy ještě více by znamenalo kolaps ve stavbě sítí v České republice.
Úřad se snaží vynutit si stavbu sítí v podmínkách kmitočtových přídělů, koneckonců je to součást rozvojových kritérií na základě strategie stanovené ministerstvem průmyslu a obchodu, ale to je ovládáno rychlokvašeným politikem Martinem Kubou, který mi nechtěl prodloužit mandát. Ten doktůrek navíc ničemu nerozumí, takže tento fakt mohu klidně ignorovat a pořád mít ze sebe dobrý pocit. Vůbec jsem pyšný na to, že jsem se nenechal svázat žádnou vládní strategií nebo státní politikou, vždyť jsem přeci představitel nezávislého regulátora.
Hlavně jsem pyšný na úspěšnou digitalizaci televizního vysílání, jejíž jsem otec, syn i duch digitální. Mám z ní dobrý pocit vždycky, když si večer otevřu láhev dobrého vína a usednu ke sledování Šlágr TV.“
