Nevýhodou některých prezidentských kandidátů je, že do souboje přicházejí se zářezy v nejvyšší politice. Například expremiér Jan Fischer musí dokolečka vysvětlovat angažmá dnes obviněného člena své někdejší vlády – tehdejšího ministra obrany Martina Bartáka. Dalšího expremiéra Miloše Zemana zase média grilují za takzvanou opoziční smlouvu. Zdálo by se, že uchazeči bez politické minulosti budou v tomto směru ve výhodě. Jenomže i na kandidáta přicházejícího z univerzitního a uměleckého světa se palebný materiál našel.
Skinheadské střelivo je zatím jedinou zbraní, jejíž hlaveň je od začátku kampaně namířena na Vladimíra Franze. Začalo to srpnovým rozhovorem pro MF Dnes, ve kterém Barbora Tachecí zaskočila Franze otázkami na umělcovy návštěvy koncertů kapely Orlík zkraje 90. let. „Zajímalo mě chování a konání člověka v nejrůznějších kruzích společnosti,“ vysvětloval Franz v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. Až nyní ale získal důležitou oporu pro svá tvrzení: osobní svědectví novináře J. X. Doležala z té doby.
Nesocializovatelní sociopati
V aktuálním vydání týdeníku Reflex se Doležal Franze zastal v článku Byl Franz skinhead? Popsal svou zkušenost z raných 90. let: „Byli jsme oba mladí intelektuálové, neznalí života, vyrostlí v pražských středostavovských rodinách. Hodně večerů jsme v pražské kavárně Slavia prodiskutovali o subkulturách, o přínosu pankáčů pro společnost, rastamanů pro přírodu a o možnosti eliminovat negativní patologické jevy mezi subkulturami.“
Doležal nastínil koncept, který s Franzem vypracovali: skinheadi měli být přijímáni do ministerstvem vnitra řízených oddílů domobrany, „kde by se naučili pořádku, správným stravovacím návykům, úctě k právu“.
Jenomže prý přišlo vystřízlivění a uvědomění si, že skini jsou nesocializovatelní sociopati, se kterými „nejde dělat nic jiného, než je pozavírat,“ píše Doležal. Podle něho byla skinheadská realita zcela odlišná a nekompatibilní s konceptem, který s Franzem vymysleli. Novinář na konci článku dodává: „Doktor Franz se skutečně pokoušel, dokonce spolu se mnou, stát ideovým vůdcem českých skinů a naučit je Dobru, ale nikdy se mu to nepovedlo. Aspiroval na ideologa proto, že chtěl skiny zklidnit a zproblematizovat. Neměl ani nejmenší sympatie k nacismu a neonacismu. Tečka.“
Finále prezidentské volební kampaně se blíží. Franzovi se na rozdíl od dosavadních favoritů voleb (Fischer, Zeman) podařilo naklonit si část takzvané občanské společnosti, což je nemalý volební potenciál a čehož by se jeho konkurenti mohli zaleknout. Co jiného pak na něj v rámci předvolebního zápasení vytáhnout než jeho „orlíkovskou“ etudu. V takovém případě by Doležalovo svědectví mohlo být pro Franze důležitým obranným štítem.
