Poslanecká sněmovna zahájí v úterý 23. října schůzi, na níž by měla schvalovat vládní předlohu takzvaného daňového balíčku. Jeho součástí je i zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod. Osud změn je však nejistý, neboť se proti nim staví nejen opozice, ale i několik poslanců ODS. Lidé ani firmy tak necelého dva a půl měsíce před koncem roku nevědí, jakou DPH po nich bude stát od 1. ledna 2013 vyžadovat. Nad tímto stavem se zamýšlí majitel serveru BankovniPoplatky.com Patrik Nacher.
Co je důležité pro zdravý vývoj společnosti? Stabilní podnikatelské prostředí. Jedině takové umožní zaměstnávat lidi, odvádět daně a rozvíjet lidskou dovednost. V zásadě jsou k tomu zapotřebí tři věci:
- nízká míra přerozdělování (nízké daně a odvody), která neudusí podnikavost šikovných lidí a zvyšuje pravděpodobnost reinvestic vydělaných peněz do rozvoje firmy;
- co nejmenší byrokracie, která nezaměstná všechny kolem zbytečnou administrativou a neznechutí člověka věnovat se své profesi a svému podnikání;
- efektivní právní systém, tedy rychlá vymahatelnost práva.
O tom, jestli tyto tři body současná, údajně pravicová, vláda naplňuje, až někdy jindy.
Ke všem třem axiomům přidejme dvě zásadní vlastnosti, které jsou samy o sobě nezbytné a které v současné době postrádám:
- zdravý selský rozum;
- předvídatelnost rozhodnutí státu, jeho úřadů, politiků a podobně.
Jde především o předvídatelnost soudních rozhodnutí, tedy aby se člověk zbytečně nehnal do sporu, kde už někdo jiný v podobné věci neuspěl, či naopak, aby se pustil do hájení svých práv (a neměl obavy z vynaložených nákladů, nervů a času) s velkou mírou pravděpodobnosti, že vyhraje, protože se tak stalo v jiném analogickém sporu. Dnes se totiž k soudu nechodí pro „spravedlnost, ale pro rozsudek“, jak mi svého času řekla jedna z političek. A to je opravdu tristní.
Neméně důležitá je předvídatelnost zákonných opatření a povinností. Tedy aby se každý rok či dokonce každé čtvrtletí nemuseli zaměstnanci a zaměstnavatelé učit nové a nové předpisy či postupy, normy převzaté od byrokratů z Bruselu a aby se pravidla hry neměnila uprostřed zápasu nebo příliš často.
Pak je tu předvídatelnost finanční, ekonomická, neboli stabilní výše daní, dalších odvodů a poplatků alespoň na jedno volební období. Podnikatelé a živnostníci totiž nejsou státem nebo politickou stranu – oni musejí plánovat ne na dny a týdny, ale na roky dopředu, jinak to mohou zabalit, a následně by pak museli učinit totéž i ti, kteří žijí z jejich daní.
Jaké počasí bude na Vánoce?
A co se děje nyní? Přesný opak předvídatelnosti a stability. Položím řečnickou otázku: Co mají společného čísla 10, 14, 15 a 17,5? Většina čtenářů jistě ihned věděla, že jde o dolní sazbu DPH, která platila ještě loni (10), která platí letos (14), a o kterých se uvažuje na příští rok (15 a 17,5). Je to normální? Lze za takové situace plánovat nějaký byznys? Lze plánovat rozvoj firmy, zakázky, náklady a tak dále, když ještě loni byla dolní sazba DPH 10, letos je 14, ale příští rok bude zřejmě 17,5 nebo také 15 procent, když poslanci vládní koalice prohlasují „pareformu“, či zůstane na dnešních 14 procentech? A kdy se todozvíme, když už se blíží konec října a nový rok klepe na vrátka.
Dnes už snad ani nejde o samotnou výši sazby, dnes už jde čistě o nejistotu, co bude, kdy bude, jak bude...Stejnou otázku, tedy co mají společného čísla 20, 21 a 17,5, lze samozřejmě položit i u horní sazby DPH. Předvídatelnost vývoje je na úrovni informace, jaké bude počasí na Vánoce či kdo bude příštím českým prezidentem. Nemluvě o dalších administrativních nákladech firem a podnikatelů.
Dnes už snad ani nejde o samotnou výši sazby. Stejně se ukazuje to, co všichni s hlavou na krku říkali dopředu – že zvýšení sazby daně automaticky neznamená větší výběr peněz do státní pokladny, spíše naopak. O logickém preventivním utlumení spotřební nálady veřejnosti a firem i do budoucna, kdy se sazby třeba už měnit nebudou, ani nemluvě.
Dnes už totiž jde čistě o nejistotu, co bude, kdy bude, jak bude. O nepředvídatelnost rozhodnutí našich politiků mimo jiné právě v daňové oblasti, o nemožnost plánovat kvůli permanentní reformě předchozích reforem. To všechno má obrovské negativní dopady na ekonomiku jako celek a také samozřejmě do podnikání firem. Zároveň se to promítá do psychiky podnikatelů a jejich zaměstnanců a především v důvěře ve schopnost politiků rozumně, smysluplně a efektivně spravovat stát a zastupovat zájmy voličů.
Takže, vážení politici, přestaňte už kouzlit s těmi daňovými sazbami, beztak ekonomice nerozumíte. Podržte nastavený daňový systém beze změn alespoň dva roky, abych nebyl příliš náročný. I to bude pokrok, za který dopředu děkuji. Byl by to zároveň první náznak k návratu onoho zdravého selského rozumu.
