Víte, jak poznám, že Vánoce jsou přede dveřmi? Jednoduše. International Business Machines Corporation, neboli IBM, vydá svůj každoroční přehled „IBM FIve in FIve“. Tedy seznam pěti inovací, které mají potenciál změnit způsob práce, života i komunikace lidí během příštích pěti let. Predikce, jež gigant v oboru informačních technologií zveřejňuje pravidelně koncem roku, vycházejí z tržních a společenských trendů i z nově vznikajících technologií, které mohou tyto transformace umožnit.
Na co se tedy můžeme těšit? Dle IBM nás čeká éra kognitivních technologií: Počítače začnou napodobovat, svým způsobem, lidské smysly, tedy zrak, sluch, čich, chuť a hmat. A to nám má zásadním způsobem vylepšit život. Díky smyslovým schopnostem našich telefonů, počítačů a spol. budeme produktivnější, zdravější, rychlejší, rozhodnější, chápavější – prostě tak trochu jako Václav Klaus bez kognitivních technologií.
Jaké trendy nás v příštích pěti letech čekají?
Hmat: Člověk bude schopen hmatat pomocí telefonu
Majitelé smartphonů budoucnosti si budou moci „ohmatat“ věci prostřednictvím mobilního telefonu. Nové technologie budou mít totiž schopnost mimo jiné pomocí infračervených paprsků a vibrací simulovat fyzický vjem skutečného dotyku daného materiálu. Zákazníci tak například před on-line nákupem budou moct posoudit kvalitu bavlněného trička anebo ohodnotit práci řemeslníka, který v Indii plete koše.
Zrak: Jeden pixel bude mít hodnotu tisíce slov
Počítače budou schopny nejen vidět snímky, ale i rozeznávat obsah, chápat jejich smysl a obrázky dokonce i interpretovat. To by mohlo znamenat například revoluci ve zdravotnictví. Počítače budou analyzovat magnetické rezonance, počítačové tomografie, rentgenové snímky a podobně. To, co je na těchto snímcích nejpodstatnější, může být pro lidské oko neviditelné a vyžaduje pečlivé změření. Tím, že se budou systémy trénovat, aby rozlišily, co mají na snímcích hledat – například rozlišit zdravou tkáň od nemocné – a vztahovat tato zjištění k záznamům konkrétního pacienta a vědecké literatuře. Systémy, které skutečně vidí.
Sluch: Počítače budou slyšet to, co je důležité
Chytré systémy se naučí vnímat součásti zvuku jako tlak, vibraci a zvukové vlny na různých frekvencích. Nové technologie pak na základě analýzy těchto vstupních hodnot předpoví například, kdy hrozí sesuv půdy anebo pád stromu. Systém bude logicky zvažovat i další modality, jako jsou vizuální nebo hmatové informace, a klasifikovat a interpretovat zvuky na základě toho, co zjistil. Když detekuje nové zvuky, zformuluje systém závěry na základě předchozích znalostí. Tímto způsobem bude prý například možné dešifrovat „mluvu kojenců“, rozpoznat emoce osoby, se kterou se právě bavíme, anebo dosáhnout plynulejší interakce mezi různými kulturami.
Chuť: Digitální chuťové pohárky pomohou lidem inteligentněji jíst
Ve světě se zkoumají a vyvíjejí počítačové systémy, které dovedou zachytit chuť. Speciální aplikace rozloží ingredience na molekulární úroveň a smísí chemii potravinových směsí s psychologickým podtextem toho, jakým chutím dávají lidé přednost. Porovnáním výsledků s miliony receptů bude miláček každého šéfkuchaře schopný vytvořit například zcela nečekané kombinace. Takový systém bude možné použít i k tomu, aby nám pomohl jíst zdravěji tím, že vytvoří nové chuťové zážitky, které nás přimějí zatoužit po dušené zelenině spíše než po brambůrkách.
Čich: Počítače budou vnímat čichové podněty
Během příštích pěti let budou čidla zabudovaná do našeho počítače nebo mobilu detekovat, zda nám náhodou nehrozí nachlazení nebo jiná nemoc. Analýzou pachů, biomarkerů a tisíců molekul v lidském dechu budou pomáhat lékařům diagnostikovat a sledovat nástup nemocí. jakými jsou poruchy jater a ledvin, astma, diabetes či epilepsie. Speciální čidla budou rozpoznávat, jaké zápachy jsou normální a jaké ne. Technologie nám rovněž pomůže zajistit například dodržování směrnic klinické hygieny u lékařského personálu. Desinfekci jednoduše ucítí, stejně jako špínu.
Pohádky na dobrou noc
Pokud vám to celé připadá málo srozumitelné a přitažené za vlasy, gratulujeme. Zůstali jste při smyslech, navzdory všemu, co se vám sci-fi autoři, bloggeři a IT guruové z celého světa v posledních dvanácti měsících snažili nahustit do hlavy. Spíš než jako večerní předpověď počasí je totiž třeba každoroční výpočet inovací IBM chápat jako pařížskou přehlídku vysokého krejčovství. Jen stěží byste na tamních molech mezi přehršlí prudce avantgardistických modelů objevili něco opravdu nositelného. Přesto návrháři typu Azzezedina Alaiana či Karla Lagerfelda udávají směr celému průmyslu. Podobně se to má i s predikcemi IBM.
Koneckonců se stačí podívat na předpovědi uplynulých let. Od dlouhé řady z nich je naše technologická skutečnost ještě na míle daleko.
Zatím nebydlíme v domech podobajících se živým organizmům (2009).
Telefony nesnímají naše biometrické údaje (2011), stejně jako Marc Jacobs pravděpodobně nikdy nepřesvědčí Frantu Nováka, aby začal nosit sukni.
Přesto lze očekávat, že řada jmenovaných inovací cestu do společnosti najde. Koneckonců experti IBM předpovídali také platby pomocí RFID čipů (2007), samoparkovací auta (2007) či boom komerčních elektroencefalografů, tedy v podstatě přístrojů, které umí číst naše myšlenky (2011). A to jsou dnes přece věci minimálně tak běžné jako růžové košile...
