Česká republika dělá chytrou hospodářskou politiku

Šéf bankovní skupiny Raiffeisen Bank International Karl Sevelda v rozhovoru mimo jiné říká: „Je chyba si myslet, že pouze prostřednictvím nástrojů monetární politiky lze léčit ekonomiku. To je špatně. Tím, že se trh zaplaví penězi, se nová pracovní místa nevytvoří. Naopak vznikne prostor pro nové krize či se nafouknou realitní bubliny. Je třeba vytvářet optimistický a pozitivní výhled do budoucna. Investovat do výzkumu a inovací. Tak se tvoří pracovní místa.“

LIDOVÉ NOVINY: Člověk občas změní názor. Netýká se to i záměru Raiffeisen Bank International (RBI) prodat online banku Zuno?

SEVELDA: Ne. Chceme ji stále prodat, ato navzdory tomu, že náš předchozí partner, který ji chtěl koupit, stáhl svou nabídku. Už předtím jsme měli i jiné zájemce, se kterými teď znovu otevřeme jednání.

LIDOVÉ NOVINY: Například BNP Paribas, která měla rovněž zájem a byla hned za bankou Alfa Group?

SEVELDA: Pochopte prosím, že nemohu uvést žádné jméno.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo zrušení plánovaného prodeje bance Alfa Group velkou ránou pro váš krátkodobý byznys plán?

SEVELDA: Rozhodně nešlo o nějakou velkou díru do našich plánů. Náš program, cíle a záměry jsou spojeny především se zlepšením a zvýšení kapitálového poměru. Banka Zuno pro nás z kapitálového hlediska není zásadní. Jde o startup a půjčilo se přes něj 75 milionů eur a má vklady ve výši asi 750 milionů eur. Takže to na nás má jen marginální dopad. Prodejem bychom sice získali menší zisk, ale nebylo by to moc.

LIDOVÉ NOVINY: Co uděláte s bankou Zuno? Ve zprávě, která oznamovala zrušení obchodu, jste nastínili i možnost integrace banky do struktur RBI.

SEVELDA: Jak jsem říkal, znovu otvíráme nabídku. Teď máme několik zájemců, kteří nabídku učinili už před rokem.

LIDOVÉ NOVINY: Bavíme se o zájemcích z řad bank nebo i private equity fondů?

SEVELDA: Jde primárně o banky, ale zájem má i jeden fond soukromého kapitálu a dokonce i jedna evropská telekomunikační společnost.

LIDOVÉ NOVINY: Tvrdíte, že zrušení nemá nic společného se samotnou Zuno. Můžete potvrdit, či vyvrátit, že jedním z důvodů byly problémy ruského partnera kvůli korporátním byznysu v Nizozemsku?

SEVELDA: Nic z toho nemůžu komentovat. Musíte se zeptat Alfa Group. Ta měla nejprve zájem, pak nabídku stáhla. Ze zrušení obchodu jsme byli sami překvapeni.

LIDOVÉ NOVINY: Zatímco prodáváte nízkonákladovou Zuno, koupili jste v Česku regulérní retailový byznys americké Citi, který zahrnuje i akvizici movitější klientely. Není to známkou toho, že prostor pro konkurenci úrokovými sazbami se stal v dnešním bankovním prostředí prakticky bezvýznamný?
SEVELDA: Česká republika je jednou z nejstabilnějších a nejvyspělejších ekonomik v Evropě, a to včetně politického prostředí. Přestože jde o plně rozvinutou ekonomiku, stále tu vidíme obrovský potenciál. Raiffeisenbank tu začínala jako korporátní banka a s retailovým bankovnictvím přišla relativně pozdě. Retailové portofolio Citi bylo ideálním doplněním našeho portfolia.
LIDOVÉ NOVINY: Retailového Zuna se však zbavujete. Souvisí to s dnešním prostředím úrokových sazeb, a jak mění bankovní podnikání?

SEVELDA: V dnešním prostředí nízkých úrokových sazeb nelze moc vydělat na byznysu, který je založený jen na úrokových výnosech. Primárním důvodem, proč jsme se rozhodli Zuno prodat, je, že prakticky všechny naše banky v zemích, kde působíme, se rozhodly nabídnout vlastní online a digitální bankovnictví. Naše rozhodnutí ovlivnila i regulace v některých zemích.
LIDOVÉ NOVINY: Vzhledem k nízkým sazbám a poklesu výnosů z poplatků se nezdá, že by bylo retailové odvětví zdrojem velkých zisků. Proč jste tedy rozhodli kupovat retailovou část Citi právě v této době?

SEVELDA: Stále můžeme v retailovém bankovnictví generovat zisk. Samozřejmě pokud banka nabídne jen jeden produkt, například úvěrové služby nebo vklady, pak nic vydělat nemůže. Pokud ale přidá dodatečné služby, jako je správa aktiv, leasing, transakční služby, a nabídne celý balík služeb, pak vydělat může.

LIDOVÉ NOVINY: Je za současných podmínek vhodný čas na expanzi?
SEVELDA: Myslím, že ano. Citi se prodávala teď a my museli využít příležitost, protože jinak by ji využil někdo jiný. Prostředí nízkých sazeb není pro banky ideální, ale v jiné době a při vyšších sazbách by byla vyšší i cena kupovaného aktiva.

LIDOVÉ NOVINY: Našli jste už kupce pro Raiffeisen Polbank, kterou prodáváte v Polsku?
SEVELDA: Situace v Polsku je komplikovaná. Polbank jsme koupili od skupiny EFG v roce 2010 společně s portfoliem hypoték denominovaných ve švýcarských francích. Stále se vedou diskuse, zda budou banky nuceny konvertovat tyto hypoteční úvěry do lokální měny při respektování původních kurzů a sazeb, a tím i přijmout značné ztráty. Potenciální kupci proto čekají a sledují, co se bude dál.

LIDOVÉ NOVINY: Totéž se dnes děje i v Chorvatsku...
SEVELDA: A zvažují to i v Rumunsku a nezapomínejme na Maďarsko. Vždycky se toto téma objeví před volbami. Skoro se proto děsím každých voleb, protože politici mají sklon rozdávat dárky voličům na náš účet.

Například v Chorvatsku vyjde vynucená konverze hypoték denominovaných ve švýcarských francích celý bankovní systém na jednu miliard eur. Konkrétně nás to stálo asi 86 milionů eur. Tuto částku však budeme chtít nazpět. Jde totiž o určitou formu vyvlastnění.

Klienty jsme informovali o možných rizicích. Tamní vláda nás však donutila k transformaci úvěrů, a to nikoli do lokální měny v kunách, ale na eura. Co se stane příště? Budeme zase muset zaplatit za konverzi hypoték z eur na kuny? Především to ale poškozuje samotnou zemi v podobě nejistého investičního klimatu.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k situaci v Polsku.
SEVELDA: V Polsku máme problém s hypotékami. Dále tam zavedli bankovní daň ve výši 0,44 procenta hodnoty celkových aktiv bez započtení vládních dluhopisů. Týká se to ale jen velkých bank s aktivy více než miliarda eur. Dalším faktorem, který ovlivňuje prodej Polbank, je, že po nás místní regulátor požaduje úpis akcií banky na burze předtím, než ji prodáme.

LIDOVÉ NOVINY: To, že jste banku mohli koupit, bylo podmíněno tím, že v případě prodeje ji prodáte přes burzu...
SEVELDA: Ano, ale to bylo za jiných okolností, než je dnešní situace dnes. Nyní panuje nejistota ohledně hypotečního portfolia ve švýcarských francích. Nehledě na to, že orgány dohledu po nás chtějí, abychom si toto portfolio ponechali i v případě prodeje banky.

Rovněž bankovní daň snižuje hodnotu banky, protože její budoucí zisky budou nižší. Máme ale několik polských i zahraničních zájemců, kteří hledají synergie, chtějí vytvořit na polském trhu větší banku, a tím si kompenzovat uvalenou bankovní daň. Věřím proto, že Polbank prodáme. Budeme na to ale potřebovat více času.

LIDOVÉ NOVINY: Proč ji chcete prodat? Ve vaší zprávě z loňského roku analytici RBI uvedli, že považují Polsko, Česko a Slovensko z hlediska úvěrování za vysoce růstové trhy. Polsko jste pak s ročním růstem 8,8 procenta až do roku 2019 označili dokonce za nejrychleji rostoucí trh.
SEVELDA: To bylo před nástupem současné vlády. Banku bychom ale stejně prodali. Na polském trhu jsme osmou či devátou největší bankou, což není dobrá pozice – dobré je být v první pětce. Mohli jsme tedy buď nějakou jinou banku koupit, nebo prodat tu, kterou tam máme. A jelikož naše kapitálová přiměřenost před rokem nebyla uspokojivá, rozhodli jsme se pro druhou možnost.

LIDOVÉ NOVINY: Je možné, že se stáhnete ještě z jiné země?
SEVELDA: Během první poloviny roku bychom měli dokončit prodej banky ve Slovinsku. Sem jsme přišli pozdě a na trhu byli až přibližně na třináctém místě. Nemáme ale v úmyslu odejít z žádné další země.

LIDOVÉ NOVINY: Chcete být v první pětce všude, kde působíte?
SEVELDA: Ano, je to minimálně můj osobní cíl.

LIDOVÉ NOVINY: Zvažovali jste někdy odejít z Ruska? Například z geopolitických důvodů?

SEVELDA: Ne, v Rusku zůstáváme. Sice jsme zde až na jedenáctém místě a máme jen jedno procento trhu, ale stále zde patříme mezi systémově významné banky. V Rusku jsou jen tři důležité zahraniční banky: RBI, Société Générale a UniCredit Bank. Působí tam sice například i Citi nebo Deutsche Bank, ty jsou ale mnohem menší než my a jde jen o „niche“ hráče. My v Rusku fungujeme jako univerzální banka.

LIDOVÉ NOVINY: Zvažovali jste, že se stáhnete z Ukrajiny...
SEVELDA: Tam jsme stále, ale přibrali jsme partnera v podobě Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která má 30procentní podíl. Zvažovali jsme, že odejdeme za vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Dohodli jsme se na prodeji banky, pak ale přišel Majdan a poté už nikdo neměl o banku zájem, protože začal konflikt mezi Ukrajinci a Rusy. Navíc by naši ruští partneři, kteří měli zájem, nejspíše ani nedostali licenci.

Museli jsme si banku ponechat, ale prošla dramatickou proměnou. Obrovsky jsme snížili expozici a počet zaměstnanců klesl z 13 tisíc na dnešních 9600 lidí. Bilanční částku jsme snížili z 3,3 miliardy na dvě miliardy eur. Důvod, proč jsme ji chtěli v minulosti prodat, bylo i politické prostředí. Nikdy jsme neviděli zemi, která by byla tak zkorumpovaná jako „stará“ Ukrajina.

LIDOVÉ NOVINY: Současná ukrajinská vláda je pro byznys lepší?
SEVELDA: Politická situace je z hlediska byznysu lepší. Od ideální situace je to ale stále dost daleko. Pořád panuje nejistota a jde o velmi volatilní prostředí. Ještě hodně toho musí být na Ukrajině dosaženo.

LIDOVÉ NOVINY: Změnil dnešní vývoj ekonomiky v podobě nízkých sazeb vyhlídky skupiny do budoucna?

SEVELDA: Nízké sazby máme už roky a zvykli jsme si na ně. Dokonce se nám podařilo naše výsledky výrazně zlepšit. Musíme přidat v oblasti rizika, kde podíl nesplácených úvěrů (NPL) dosahuje ke dvanácti procentům. To je příliš. Jsme proto v některých zemích mnohem opatrnější. Například NPL v Česku se pohybuje pod pěti procenty.

Musíme do budoucna zlepšit naši ziskovost tím, že snížíme risk, budeme dělat větší cross selling a mít vyšší příjmy z poplatků. Pravdou je, že úroková marže je jeden z ukazatelů, který se v nejbližších letech určitě nezlepší.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by podle vás ovlivnil evropský bankovní trh brexit?
SEVELDA: Rozhodně by se nám nelíbil. Jediné země, které dělají rozumnou bankovní politiku, jsou Velká Británie a Česko. Jsou to jediné státy, které své banky příliš nevykořisťují. Očividně i pro Británii je finanční odvětví velmi důležité.Vliv Británie je dokonce takový, že občas brání Evropské unii, aby ještě více zvyšovala svůj tlak na banky.

LIDOVÉ NOVINY: Dokážete si představit, že by se evropské finanční centrum přesunulo z Londýna například do Frankfurtu?
SEVELDA: Nic takového by se nestalo. Londýnská City by i v případě brexitu zůstala finančním centrem Evropy. Vytvořit finanční centrum trvá několik desítek let. Nejde jen o banky. Je třeba vytvořit i náležitou infrastrukturu – například v podobě napojených právních služeb. To nelze udělat ze dne na den. Doufám však, že Britové z Evropské unie neodejdou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se díváte na to, že Evropská centrální banka snížila sazby ještě více do záporu?
SEVELDA: Není to vůbec zdravé. Je chyba si myslet, že pouze prostřednictvím nástrojů monetární politiky lze léčit ekonomiku. To je špatně. Tím, že se trh zaplaví penězi, se nová pracovní místa nevytvoří. Naopak vznikne prostor pro nové krize či se nafouknou realitní bubliny. Je třeba vytvářet optimistický a pozitivní výhled do budoucna. Investovat do výzkumu a inovací. Tak se tvoří pracovní místa.

V korporátním podnikání jsem strávil 38 let a nikdy jsem neviděl zákazníka, který by řekl, že investuje či nakupuje nové vybavení jen proto, že jsou levné peníze. Investují, když je pozitivní výhled a věří, že budou moci něco vydělat.

LIDOVÉ NOVINY: Co by se muselo stát, aby RBI sama přišla s negativními sazbami například na půjčkách či vkladech?
SEVELDA: U toho nejsme. I v obchodních smlouvách s našimi klienty máme stanovenou spodní hranici. Rozhodně nechceme klientům za půjčky platit.

LIDOVÉ NOVINY: Evropská centrální banka ale svým jednáním říká, že peníze dnes mají jen mizivou hodnotu. Nemyslíte, že to budete muset reflektovat?
SEVELDA: Nechceme zavádět záporné sazby u vkladů našich klientů. Ve spoustě zemí nám to mimochodem neumožňuje ani tamní legislativa – a ani to dělat nechceme. Jde to proti veškerým našim principům. Vzít si od klienta peníze a ještě po něm chtít, aby za to platil na úrocích?

To je naprosto nepřirozená situace, které se chceme za každou cenu vyhnout. Stačí už to, že musíme platit za to, že si ukládáme „přes noc“ u centrální banky. Minulý týden jsem potkal bývalého prezidenta Bundesbank Axela Webera, který to popsal jako naprosto perverzní situaci. Vidím to podobně.

LIDOVÉ NOVINY: Měla by Česká národní banka udržet nervy na uzdě a nevstupovat do vod negativních sazeb?
SEVELDA: Ničemu by to nepomohlo. Pomáhá to především vládám a jejich rozpočtům. Například Německo si u desetiletých dluhopisů půjčuje zadarmo a v Česku to samé dnes platí u pětiletých dluhopisů. Negativní sazby ale nepomáhají ekonomice. Jen narušují rovnováhu.

LIDOVÉ NOVINY: Vnímáte to tak, že dnešní centrální banky jsou více napojené na vlády a méně apolitické než v minulosti?
SEVELDA: Občas se to tak zdá. To by ale byl nebezpečný vývoj.

LIDOVÉ NOVINY: Kde vidíte efektivní zdroj bankovního financování-zisku za předpokladu přiměřeného rizika?

SEVELDA: Stále jde o totéž – o příjmy z poplatků a bankovní marže. Banky ale musejí zůstat rozumné při účtování cen, dívat se na náklady financování a vzít v úvahu náklady na kapitál, riziko či na administrativu. Pokud si to pořádně spočítají, pak sice nebudou mít natolik výborné výsledky, ale aspoň pokryjí náklady a budou mít zisk.

LIDOVÉ NOVINY: Co si myslíte o dnešní záplavě regulací, kdy banky musejí držet stále více kapitálu a méně riskovat?
SEVELDA: Jsme v situaci, kdy na jedné straně vlády snížily naši ziskovost různými bankovními daněmi, příspěvky do rozličných fondů a vytvářením další bankovní zátěže a na druhé jsou tu Evropská komise a Evropská centrální banka ve Frankfurtu. Ty přicházejí s pravidly a regulacemi, které nás stojí obrovské peníze.

Například od 1. ledna 2018 budeme muset do Frankfurtu hlásit každou půjčku přesahující 25 tisíc eur a každý úvěr v selhání přesahující částku 100 eur. Dokážete si představit, jak velkou administrativní zátěž to na nás klade?

Když jsem v roce 1998 přišel do banky, měli jsme na risk management asi 60 až 70 lidí. Dnes jich máme tři stovky, reportují, modelují a analyzují data. Oproti tomu všemu musíme být ale schopni generovat kapitál a investovat do nových technologií, protože to po nás žádají zákazníci.

LIDOVÉ NOVINY: Věříte v úspěch FinTech?

SEVELDA: Ano, věřím. Asi 40 až 50 procent našich rakouských zákazníků nikdy nebylo na pobočce, pouze když si otvírali účet. V Česku je to podobné. Všem stačí smartphone.

LIDOVÉ NOVINY: Do půjček mezi lidmi, takzvané peer to peer platformy, zvažuje investovat například skupina UniCredit. Vy v ní potenciál nevidíte?

SEVELDA: Zatím ne. Naši roli vidíme v tom být „chytrým následovatelem“, ne lídrem trhu. Nejsme dostatečně velcí, abychom mohli běžet v čele pelotonu. Musíme se adaptovat, ale nemusíme být hned ti první. Tak se alespoň vyhnete chybám.

LIDOVÉ NOVINY: Loni na jaře nastoupil do čela české Raiffeisenbank Igor Vida. Co od něho očekáváte?
SEVELDA: Chci, aby vybudoval rychle rostoucí ziskovou banku a zvýšil tržní podíl, a to jak v korporáním bankovnictví, tak detailu, a dosáhl uspokojivé návratnosti kapitálu. Jsem si jistý, že toho dosáhne. Ve skupině patří mezi naše nejlepší manažery.

LIDOVÉ NOVINY: Podle Igora Vidy je jeho úkolem zvýšit během dvou let ziskovost ze současných asi dvou miliard na tři. Je to udržitelný zisk?
SEVELDA: Máme v Česku co dohánět. Teď jsme vzadu, ale běžíme rychleji než ostatní. Takže ano, je to udržitelné a dosažitelné.

LIDOVÉ NOVINY: Česká Raiffeisenbank se stejně jako další bankovní dcery v Česku zdá být kasičkou na peníze pro mateřskou skupinu. Jak dlouho mohou české dcery hrát tuto roli?
SEVELDA: Ziskovost místních bank je dána boomem místní ekonomiky. Česká republika přitom dělá velmi chytrou hospodářskou politiku.V Evropě existuje jen pár stejně liberálních států. V takovém prostředí ekonomika vzkvétá. Například v Praze dnes máte plnou zaměstnanost. Ziskovost je jen důsledkem.Bude to platit tak dlouho, dokud budou lidé volit vládu, která bude nakloněná podnikání. Jinak Česko není naší nejziskovější zemí. Chceme však, aby do budoucna patřilo mezi nejziskovější státy skupiny.