Více než dvanáct miliard ročně do státního rozpočtu si slibuje ministerstvo financí po zavedení elektronické evidence tržeb (EET) z provozu stravovacích a ubytovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. Z celkových 18 miliard, které má česká účtenková revoluce ve finále státu ročně přinášet díky lepšímu výběru daní.
Pokud příslušný zákon, schválený nedávno v Poslanecké sněmovně, požehná bez průtahů Senát a prezident a nezhatí případná ústavní stížnost opozice, začne ze všeho nejdřív platit pro hotely a hospody. Možná od listopadu. Řada hostinských však dosud nemá příliš tušení, co je čeká. Přitom změn, které zavádí nový zákon, nebude málo.
Ve hře 160 milionů korun
Povinnost vydávat účtenky, vytištěné ze zařízení, které bude prostřednictvím internetového připojení online propojeno s finanční správou, se bude vztahovat zhruba na milion živnostníků, podnikatelů a firem. V tomto počtu je i více než 30 tisíc hospod a restauračních zařízení. Ministerstvo financí se povinnou evidencí účtenek snaží co nejvíc omezit fiktivní krácení tržeb – různé služby a prodej bez dokladu –, a v důsledku toho okrádání státu na daních a dalších odvodech. Celkem prý takto přichází státní pokladna ročně o 160 milionů korun.
Ministerstvo financí se povinnou evidencí účtenek snaží co nejvíc omezit fiktivní krácení tržeb – různé služby a prodej bez dokladu –, a v důsledku toho okrádání státu na daních a dalších odvodech. Celkem prý takto přichází státní pokladna ročně o 160 milionů korun. |
Pro podnikatele to znamená investice do elektronické pokladny (případně úpravy současného softwaru) nebo tabletu s připojenou tiskárnou a tam, kde chybí, také do internetového připojení. Datový systém finanční správy pak má do dvou vteřin od impulzu z obchodníkovy pokladny odpovědět přidělením unikátního kódu a pak může obchodník účtenku vytisknout.
„Já to neřeším. Nahoře si něco vymýšlejí a my s tím neuděláme nic. Až to přijde, budu se tím zabývat. Pokud nás to nezruinuje,“ říká František Cypris, majitel plzeňské pivnice U Šenku, stojící v turisty oblíbeném centru města. Detaily celého systému nezná, ještě si nezjišťoval, kolik přesně ho bude stát pořízení technologie nebo na kolik vyjdou další náklady. Není jediný. „Vím o tom jen to, co se píše v médiích. Žádné jiné informace nám doteď nikdo neposkytl,“ reaguje spolumajitel pražského vyhlášeného music baru U Buldoka Pavel Jurák.
Žádná změna pro spotřebitele
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek soudí, že elektronická evidence tržeb může za určitých podmínek byznysu prospět. Mnohem větší ekonomickou hrozbou pro tento obor je však podle něho chystaný plošný zákaz kouření. Zatímco podnikatelé se musejí v souvislosti s účtenkovou revolucí připravit na řadu změn, pro všechny spotřebitele, a tedy i zákazníky hospod se nic nemění. A to ani na způsobu spropitného číšníkům.
Zatímco podnikatelé se musejí v souvislosti s účtenkovou revolucí připravit na řadu změn, pro všechny spotřebitele, a tedy i zákazníky hospod se nic nemění. A to ani na způsobu spropitného číšníkům. |
„Spropitné při platbě kartou se musí vykazovat už dnes. A klasického spropitného v hotovosti se systém nijak nedotkne,“ říká šéf Asociace hotelů a restaurací. Platí to ale jen v nejčastějším případě, kdy si vybrané spropitné mezi sebe dělí číšníci. Pak skutečně zůstává vše při starém, nikdo hostům nebude za dýško vystavovat doklad a hlásit příjem na finanční úřad.
„Jde z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou,“ potvrzuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Opačná situace ale nastane v méně častých případech, kdy si inkasované spropitné nechává provozovatel restaurace. Pak jde o příjem ze samostatné činnosti, který evidenci tržeb podléhá a zároveň by se měl řádně zdanit. Host, který v tomto případě dává číšníkovi dýško, by měl pak dostat za „trinkgeld“ extra účtenku. A majitel podniku by měl údaj o této tržbě zaslat finančnímu úřadu.
Nejistota malých vesnických hospod
Elektronická evidence účtenek nebude pro řadu podniků znamenat až natolik zásadní změnu, pokladní systém, napojený na kasy, mnozí provozují už delší čas. To platí i pro zmíněný pražský music bar U Buldoka.
Největší bezradnost a nejistotu zažívají malé vesnické hospody, které jsou náklady a důsledky budoucí elektronické evidence ohroženy nejvíc. O tom nepochybují lidé z pohostinské branže ani ministr financí Andrej Babiš. |
„Evidence tržeb ale podle mě zdaleka nepřinese státu tolik, kolik si ministr Babiš představuje. Velké restaurace už mají své elektronické systémy dávno. Tam stát na daních příliš neošidí. A ty malé v regionech sice techniku moc nevedou, ale z nich zase stát žádné velké přilepšení vlivem větších vykázaných tržeb nezíská,“ říká spolumajitel Jurák.
Největší bezradnost a nejistotu zažívají malé vesnické hospody, které jsou náklady a důsledky budoucí elektronické evidence ohroženy nejvíc. O tom nepochybují lidé z pohostinské branže ani ministr financí Andrej Babiš (hnutí ANO), který se snaží hospodám na poslední chvíli ulevit návrhem na snížení DPH u čepovaného sudového piva na deset procent.
Vyšší ceny pro zákazníky
Dokládá to i Zdeněk Karlík, provozovatel hospody U Carlose ve Lhotě na okraji Plzně. Malá hospoda je součástí areálu zdejšího sportovního klubu, v zimě chodí jen pár nejvěrnějších hostů, tržby zachraňuje léto a návštěvníci fotbalových zápasů. Rukou psané účtenky si bere málokdo, zůstávají na stolech. „Náklady na elektronické účtenky mě snad nepoloží, víc mě trápí, jak bude berní úřad řešit případné nechtěné chyby. Pokuty, jak jsem slyšel, budou obrovské. Tady nejde o zbohatnutí, ale spíš o holé přežití,“ říká Karlík.
Ve chvíli, kdy restaurace začnou vlivem přísnější kontroly platit víc na daních, promítnou vyšší náklady do zvýšení cen pro zákazníky |
Počítá se s tím, že ve chvíli, kdy restaurace začnou vlivem přísnější kontroly platit víc na daních, promítnou vyšší náklady do zvýšení cen pro zákazníky. Jako určitá kompenzace má fungovat současné snížení sazby DPH u jídla a nealko nápojů v restauraci z 21 na 15 procent. Nově se ministerstvo financí snaží prosadit druhou sníženou sazbu na deset procent pro prodej sudového piva. „Návrh souvisí s určitou podporou restaurací, které jsou závislé především na prodeji čepovaného piva,“ říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.
V důvodové zprávě k projednávanému zákonu o evidenci tržeb ministerstvo přitom uvádí, že „v oblasti pohostinství a restauračních služeb se předpokládá nejvyšší relativní výskyt nepřiznaných tržeb“. Sami hospodští tvrdí, že obor stravovacích služeb a gastronomie není tím, ve kterém se u nás nejvíc šidí na daních. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek nepopírá, že v hospodách a restauracích dochází k projevům šedé ekonomiky. „Já ale myslím, že mnohem vyšší úniky jsou v jiných oblastech, třeba ve stavebnictví,“ míní Stárek.
Renomovaní ekonomové varují...Ministerstvo financí a celá vládní koalice ji vehementně prosazují, opozice tvrdě kritizuje, část podnikatelů chválí, část zatracuje. Jednoznačný názor na chystanou českou elektronickou evidencí tržeb ale nemají ani daňoví poradci či ekonomové. Varují před rizikem nevyzkoušeného mechanismu online propojení s finanční správou a všech souvisejících důsledků. Česko se sice inspiruje v Chorvatsku, jenže tamní evidence účtenek, říkají jí fiskalizace, není s tou českou úplně totožná. Chorvatský model si tamní ministr financí Boris Lalovac kvůli lepšímu výběru daní pochvaluje, ale funguje zatím relativně krátce, od roku 2013. „U nás byly zpočátku také obavy, že povinné účtenky a evidence tržeb poškodí podnikatele nebo způsobí ztrátu pracovních míst. Po dvou letech fungování se ukazuje, že obavy byly zbytečné, dnes 93 procent lidí a mnoho malých i větších podnikatelů fiskalizaci podporuje,“ uvedl loni v Praze chorvatský ministr. Šedá ekonomika Podle v evropském měřítku jednoho z nejuznávanějších ekonomů a odborníků na šedou (stínovou) ekonomiku profesora Friedricha Schneidera z Univerzity Johanna Keplera v rakouském Linci se Česku už teď v porovnání s ostatními státy Evropy poměrně úspěšně daří snižovat úroveň šedé, tedy pololegální ekonomiky. Myslí se tím různé služby a prodej bez dokladu (pro spotřebitele tedy za nižší cenu), práce načerno, úplatky a podobně. Podle Schneiderova modelu přichází Česko tímto způsobem ročně na daních a odvodech o více než 600 miliard korun. To je zhruba 15 procent celkového národního HDP, přičemž průměr v Evropě je vyšší – více než 18 procent HDP. Za uplynulá dvě desetiletí se v Česku podíl šedé ekonomiky výrazně snížil. Elektronická evidence tržeb je podle Schneidera další možností potírání nelegálních aktivit. Měla být ale provedena velmi podrobná analýza přínosů a nákladů, zda se tato regulace opravdu vyplatí. „Nevím přesně, jaké jsou zkušenosti z Chorvatska, ale jsem k tomu skeptický. Před podobnou regulací založenou na jiné zemi je nutné provést terénní šetření. Může to být užitečné, ale znovu opakuji, dojde k uvalení extra regulace na legální firmy. Určitě bych okamžitě neřekl ne, ale řekl bych: Chcete regulaci? Udělejte několikaletý výzkum toho, jak se regulace osvědčila. A pokud zjistíte, že se vám vyplatí ve vašich podmínkách, můžete ji udělat,“ uvedl Schneider na adresu české evidence tržeb v rozhovoru pro časopis Trade-off, vydávaný v Česku Centrem ekonomických a tržních analýz CETA. Obtížný odhad Česká účtenková revoluce má co nejvíc omezit především krácení tržeb, tedy poměrně rozsáhlý způsob plateb „na ruku“ a bez dokladu za služby nebo zboží, které ve výsledku ochuzují stát o nějakých 160 miliard korun. Ministerstvo uvádí, že vlivem účtenkové evidence výrazně vzrostou evidované (a dosud účelově krácené) tržby podnikatelů a firem, a tedy že na souvisejícím vyšším výběru daní a dalších odvodů si stát ročně přilepší o 18 miliard korun – ve fázi plného zapojení všech oborů podnikání. Částka může být i vyšší, resort při kalkulaci prý vycházel spíše z podhodnocených dat. Podle prezidentky Komory daňových poradců a v letech 2005 až 2007 ředitelky odboru nepřímých daní na ministerstvu financí Petry Pospíšilové lze ale nyní obtížně odhadovat, kolik peněz evidence tržeb státu skutečně přinese. „Už v současné době je určité množství podnikatelů, kteří prakticky daně neplatí, protože podmínky jsou nastavené tak, že daně legálně platit nemusejí. Na ně nebude mít evidence tržeb prakticky žádný dopad. Neplatili teď, nebudou platit ani potom,“ říká Pospíšilová. U velkých subjektů se podle ní zase nedá očekávat krácení tržeb v takovém rozsahu, který by po zavedení online účtenek výrazné zvýšení příjmů státu umožnil. Přínos pro státní pokladnu „Otázkou tedy je, jak velká skupina zbývá těch, kteří v současné době nečestně neplatí, ale evidence tržeb je takříkajíc dožene. Mrzí mě ale, že daňová správa není připravena nabídnout pro daňové poplatníky nějaký hmatatelný benefit, který by jim například pomohl při plnění jejich daňových povinností tak, aby daně měli zaplacené správně a včas,“ reaguje Pospíšilová. Státní pokladna by však měla na účtenkovém systému každopádně vydělat. Vlastní výdaje stát počítá v několika stovkách milionů korun – technologie a celý rozjezd systému má přijít zhruba na 370 milionů, roční provoz pak na 170 milionů, dalších 70 milionů ročně bude stát údržba systému nebo kontrolní nákupy, 60 milionů vydá stát na propagaci, call centrum a poradenství. „Když to srovnám s tím, kolik by se díky tomu mělo vybrat navíc, tak nechápu, o čem se vůbec pochybuje,“ hájí evidenci ministr financí Andrej Babiš. Část podnikatelů s ním souhlasí. „Jednoznačně evidenci tržeb podporujeme, je to věc, která umožní přísnější dohled nad různými nepoctivci,“ říká třeba Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která sdružuje největší distributory a prodejce pohonných hmot – tedy z oboru, ve kterémv minulosti docházelo k rozsáhlým mnohamiliardovým podvodům. Jednoznačné nadšení nepanuje mezi členy Hospodářské komory. Z jejího průzkumu mezi 1100 firmami a živnostníky vyšlo, že proti zavedení evidence tržeb je skoro 53 procent z nich. |
Elektronická evidence tržeb (účtenek)Ministerstvo financí uvádí modelový příklad provozovny (butiku, restaurace...), která se snaží uniknout povinné registraci plátce DPH tím, že krátí své vykazované tržby tak, aby nedosáhly limitu jednoho milionu korun ročně. Šidí v takovém případě stát o:
Co na to Češi
(loňský průzkum agentury STEM, zadaný ministerstvem financí) Jak se šidí ve vybraných zemích Evropy (podíl šedé ekonomiky na HDP – v procentech) (šedá ekonomika – na hranici nebo těsně za hranicí zákona – úplatky, práce načerno, nezdaněné příjmy...) Rakousko 8; Francie 10; Velká Británie 10; Německo 13; Slovensko 15; Česko 15; Belgie 16; Španělsko 19; Itálie 21; Maďarsko 22; Slovinsko 23; Polsko 24; Turecko 27; Chorvatsko 28; Bulharsko 31; průměr EU 18,5. |
Co obnáší elektronická evidence tržebPRO PODNIKATELE
PRO ZÁKAZNÍKY
NA KOHO SE EET VZTAHUJE
NA KOHO SE EET NEVZTAHUJE
NÁKLADY STÁTU NA EET
NÁKLADY PODNIKATELŮ NA EET (dle tvrzení MF)
|
