Jak ČESKÁ POZICE nedávno informovala, Česká republika patří mezi největší pěstitele geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii. Je to náhoda? Při uvažování o rozličných důvodech nelze opomenout faktor, který vyšel minulý rok na světlo, a to faktor diplomatický.
Odvíjí se od skutečnosti, že Američané to mají v Evropě s prosazováním geneticky modifikovaných (GM) plodin těžké. Přestože již v roce 1998 Evropská unie povolila pěstování geneticky upravené kukuřice MON810, řada států, například Německo, Lucembursko, Francie, Rakousko, Řecko, Maďarsko a Bulharsko, její pěstování na svém území následně zakázala. A v Bruselu se rozpoutala dlouhodobá bitva o to, zda jednotlivé členské státy mají právo pěstování těchto plodin zakazovat. Do lobbování za vstřícnější postoj k GMO se aktivně zapojovala i americká velvyslanectví v Evropě. Jak prostřednictvím podpory výzkumu a rozvoje spolupráce se zemědělci a nevládními organizacemi, tak i ostřejšími argumenty.
Ideální pro šíření kladného postoje byly a jsou země, které jsou GMO nakloněny dlouhodobě. Jako Česká republika, která se měla stát dokonce ohniskem „programu aktivní podpory biotechnologií“ pro střední Evropu a Pobaltí. Z něho se měly názory ve prospěch genetického inženýrství dále šířit do regionu i celé Evropy. Vyplývá to z několika depeší odeslaných z americké ambasády v Praze v letech 2005 až 2010, které jsou součástí 658 dokumentů zveřejněných serverem WikiLeaks koncem loňského srpna.
Američané si uvědomovali, že Češi mají velmi otevřený a liberální postoj k otázce GMO, a jak vyplývá z depeší, hodlali ho náležitě využít a podporovat. „Česká republika se nachází na důležité křižovatce. Jako pragmatici jsou Češi otevření vůči geneticky modifikovaným potravinám a rozumějí výhodám, které jim geneticky upravené plodiny nabízejí… Měli bychom nadále aktivně spolupracovat s českými státními úředníky, abychom podpořili dosavadní positivní přístup ČR k biotechnologiím,“ stojí mimo jiné v depeši z Prahy z roku 2005.
Obchodní válka, ale hlavně experti
Jak „aktivní spolupráce s českými úředníky“ vypadala? V téže depeši z roku 2005 se dozvídáme, že Česko navštívila americká poradkyně pro zemědělské biotechnologie Madelyn Spiranková a intenzivně jednala se zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí. Setkala se například s osmičlenným týmem z ministerstva zemědělství, který vedl vrchní ředitel úseku potravinářských výrob a ředitel Úřadu pro potraviny František Sládek. Jednala také s tehdejším ředitelem odboru environmentálních rizik a ekologických škod na ministerstvu životního prostředí Karlem Bláhou.
V době, kdy Česko předsedalo EU, z něj chtěli Američani udělat centrum „programu aktivní podpory biotechnologií“ pro střední Evropu a PobaltíPodpoře zavádění geneticky modifikovaných potravin po světě se věnovala velvyslanectví USA v mnoha zemích světa. Ne vždy navrhovala pouze cestu expertního přesvědčování. Například v Evropské unii narazilo a dosud naráží genové inženýrství na silný odpor. A když se například francouzská vláda rozhodla zakázat na svém území geneticky modifikované produkty (GMO) americké firmy Monsanto, z pařížského velvyslanectví dorazila v roce 2007 depeše doporučující dokonce zahájit se zeměmi, které GMO odmítají, obchodní válku.
Z depeší, jež publikoval server WikiLeaks, lze vyčíst, že se Česká republika měla stát jakýmsi trojským koněm Američanů, kterým by šířili „pro-GMO“ postoj v Evropě. „Česká republika jako jedna z mála zemí v EU hájí pragmatický a vědecký přístup k zemědělským biotechnologiím. (...) To činí Českou republiku atraktivní pro potenciální investice biotechnologických společností v oblasti vakcinace a zemědělství,“ píše se v depeši z roku 2009.
V době, kdy Česko předsedalo Evropské unii, tak velvyslanectví USA plánovalo udělat z naší země centrum „programu aktivní podpory biotechnologií“ pro střední Evropu a Pobaltí. Na podporu GMO navrhují američtí diplomaté ve zmíněné depeši dva projekty: jednak přivézt do Prahy a dalších regionů své experty, a jednak nechat přeložit abstrakty českých vědeckých prací do polštiny, litevštiny a slovenštiny, aby se napomohlo šíření informací o GMO jak prostřednictvím médií, tak přímých kontaktů pracovníků ambasád i mezi vědci samotnými. Na překlady a jejich následnou distribuci americká ambasáda požadovala částku 11 000 dolarů.
Konference a překlady
Snahu amerických ambasád podporovat zájmy biotechnologických firem, jako jsou Monsanto či DuPont, dokládá řada diplomatických depeší i z dalších zemí. Mnohé z dokumentů zveřejněných WikiLeaks popisují přípravu programu aktivní podpory biotechnologií, který měl být spuštěn po celém světě. V některých depeších žádali američtí velvyslanci o finanční příspěvky na cesty biotechnologických expertů a průmyslníků do cílových zemí, kde měli o bezpečnosti GMO a jejich neškodnosti vůči životnímu prostředí přesvědčovat nejen klíčové politiky, ale i místní zemědělce či lobbistické skupiny.
Američané přivezli do Čech farmáře z Ameriky a z Jihoafrické republiky, kteří měli objasnit, jak jim využívání GM osiv pomáhá „zvyšovat konkurenceschopnost“Například americká ambasáda v Praze požadovala v již zmíněné depeši z roku 2009 na náklady spojené s cestou expertů do Prahy částku 17 000 dolarů. V září 2009 uspořádalo velvyslanectví USA v Praze konferenci „Biotechnologie a jejich role při zajištění potravinových a průmyslových zdrojů“. Určena byla pro zemědělskou veřejnost, potravináře, krmiváře, zástupce zpracovatelského průmyslu, vzdělávacích institucí, nevládních organizací i médií. Cíle konference jasně vyjádřil Jack Bobo, hlavní poradce pro biotechnologie ministerstva zahraničí USA, který tehdy Českou republiku navštívil: „Naší snahou je, aby lidé viděli výhody biotechnologií, které vyplývají z využití této metody.“
Američané také přivezli do Čech dva farmáře, jednoho z Ameriky a druhého z Jihoafrické republiky, kteří měli objasnit, jak jim využívání GM osiv pomáhá „zvyšovat konkurenceschopnost“. Například prezident Agrární komory Jan Veleba na konferenci řekl, že „po své cestě do USA je přesvědčený, že čeští zemědělci by měli být v rámci Evropy více aktivní, aby získali přístup k novým technologiím“. Josef Špak z Biologického centra Akademie věd na konferenci představil Bílou knihu o geneticky modifikovaných plodinách, která dle něj „jasně hovoří pro bezpečnost rostlinných biotechnologií“.
Za výraznou podporu GMO Američané velmi chválili Jakuba Šebestu, ministra zemědělství v úřednické vládě premiéra Jana Fischera (2009–2010). Dokládá to depeše z Prahy z roku 2010: „Thompson-Jonesová (zástupkyně velvyslance – pozn. red.) pochválila Českou republiku za pokračující podporu nových druhů geneticky upravených plodin. Šebesta uvedl, že jeho ministerstvo silně podporuje využívání geneticky modifikovaných organismů (GMO), ale upozornil, že tento postoj není vždy sdílený ministerstvem životního prostředí (vedeným stranou Zelených). Informoval nás, že jeho ministerstvo tlačí na vládu, aby podpořila změnu legislativy EU, jejímž cílem je odstranit nulovou toleranci EU vůči neschváleným biotechnologickým odrůdám z dovozu.“
Problematice geneticky modifikovaných organismů jsme se věnovali rovněž v článcích:
