Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Česko ochrání před návalem proudu z Německa „elektrické“ hranice

  15:35

Polsko-německá zkušenost vede Čechy k přesvědčení, že speciální transformátory jsou jedinou možností.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Vztahy Čechů s Německem jsou podle některých hodnocení snad nejlepší v historii, jeden výrazný problém zde přesto vyčnívá. Dohady kolem náhlých přetoků elektřiny ze stále početnějších německých obnovitelných zdrojů, které ohrožují bezpečnost české přenosové soustavy, vyústily v rozhodnutí postavit na hranicích s Německem dva obří speciální transformátory (nebo případně čtyři menší), které by měly tuzemskou síť ochránit před rizikem blackoutu.

Pro Německo to bude znamenat, že se momentální přebytek proudu „nerozptýlí“ za hranice a s případným ohrožením soustavy se bude muset vypořádat samo. Tuzemský operátor ČEPS chystá výběrové řízení na vybudování takzvaných PST (phase shifter) transformátorů ještě v letošním roce.

Ačkoliv je samo Česko celkovým exportérem elektřiny, ve větrných dnech čelí návalům proudu z větrníků na severu Německa. Riziko ovšem přinášejí i dny, kdy je silná produkce solárních elektráren, jejichž instalovaný výkon v Německu už dosahuje hodnoty zhruba šestnácti „Temelínů“ – celkem 33 gigawattů, momentálně dokonce o necelé dva gigawatty více než veškeré větrníky.

Češi žádali, aby Němci platili citelné sankce, pokud překročí mezní hranici přetoků elektřiny. Německá strana na to nepřistoupila.Němci s Čechy dlouho vyjednávali o alternativní možnosti, označované jako „virtuální transformátor PST“ – dvoustranné dohodě, podle níž by provozovatelé sítí obou zemí v krizových situacích spolupracovali na mimořádných opatřeních typu změn rozložení toků, přepínání vedení, snižování výkonu některých elektráren a jejich nahrazování jinde. Ve hře byla varianta, podle níž by náklady na taková opatření nesli Němci.

Češi nicméně loni podmínili souhlas s dohodou tím, že východoněmecký operátor 50Hertz bude garantovat nepřekročení stanovené mezní hranice toků. A v případech, kdy by se to nepodařilo, by Němci zaplatili vícenáklady i citelnou sankci. Nebylo žádným překvapením, že německá strana na takové podmínky nepřistoupila. Z české strany koneckonců šlo spíše o vyslání signálu do Berlína, že „takto už to dál nejde.“

Podívejte na Poláky…

Zatímco dohoda o „virtuálním transformátoru PST“ mezi Čechy a Němci ztroskotala, společnost 50Hertz se na konci minulého roku dohodla na pilotním projektu, díky kterému podobná virtuální ochrana začala dočasně fungovat ve spolupráci s polským provozovatelem tamní sítě PSE Operator. Poláci čelí podobným problémům jako český ČEPS – za příznivého počasí se valí elektřina ze severoněmeckých obnovitelných zdrojů oklikou na jih Německa či do Rakouska, případně dále na Balkán, právě přes polské či české území. (Ale například i slovenské a maďarské.) Důvodem je nedostatečná kapacita přenosových sítí mezi severem a jihem Německa.

Dalším nepříznivým faktorem je postupné odstavování německých jaderných elektráren, které zajišťují základní zatížení sítě. Německo tak stále více spoléhá na nestabilní zdroje, které jsou navíc po celé Spolkové republice nerovnoměrně rozmístěny.

I po dohodě s Němci zůstal problém přetoků elektřiny do Polska stejně palčivý. Češi v tom vidí důkaz, že jejich postoj byl od počátku správný.Podle dostupných zdrojů ale několikaměsíční fungování virtuálního transformátoru na německo-polských hranicích nesplnilo očekávání – problém přetoků zůstal stejně palčivý jako dříve. Také Poláci se nyní o to více soustředí právě na již dříve plánovanou instalaci reálných transformátorů PST. A právě v čerstvé polské zkušenosti vidí Češi důkaz, že jejich postoj byl od počátku správný. Pokud tu není riziko citelných sankcí, jakákoliv dohoda zůstává bezzubá…

Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc, který má zkušenosti z dřívějšího působení v tuzemském provozovateli sítě, potvrzuje, že jeho úřad hodlá jako zástupce akcionáře – tedy českého státu – schválit plán ČEPS na instalaci transformátorů, který by měl znamenat definitivní souhlas s vyhlášením výběrového řízení: „Z hlediska energetiky není důvod to neschválit. Žádné jiné rovnocenné řešení není k dispozici. Polsko-německá smlouva o virtuálním phase shifteru se ukázala jako nefunkční a Polsko již tendr na transformátor vyhlásilo.“

Šolc připomíná, že ministerstvo schválilo desetiletý plán ČEPS, který obsahuje instalaci transformátorů, již loni. Následně ho schválil Energetický regulační úřad. A projekt je také součástí desetiletého plánu rozvoje evropských sítí.

Práce na tři roky

Obří transformátory – zařízení, které váží stovky tun – samozřejmě není možné postavit přes noc. Současný harmonogram počítá s dokončením instalačních prací v roce 2016. Ochrana proti německému proudu by tedy měla fungovat od roku 2017. Němci v této souvislosti argumentovali tím, že pak už transformátory ztrácejí smysl, protože Německo do té doby posílí přenosové sítě a riziko nadměrných přeshraničních přetoků elektřiny odpadne.

Plány na budování německých páteřních sítí se navzdory ambiciózním plánům protahují a komplikují  Tomu ovšem Češi zjevně nevěří – plány na budování německých páteřních sítí se navzdory ambiciózním plánům protahují a komplikují (což ČESKÉ POZICI potvrzují i německé zdroje). Německo navíc plánuje stavět další velké větrné parky na moři, a naopak dále odstavovat jaderné elektrárny.

Německé námitky vůči speciálním transformátorům by se nicméně neměly přeceňovat – sami Němci totiž toto zařízení instalovali na svých západních hranicích a do budoucna plánují výstavbu dalších „phase shifters“. Na německo-českých jednáních, kterých se kromě provozovatelů účastní také zástupci příslušných ministerstev a regulačních úřadů, zazněl i požadavek, aby byl jeden ze dvou chystaných transformátorů vybudován na německém území. S tím Praha nesouhlasila, oba transformátory PST by měly vyrůst nedaleko německých hranic v rozvodně Hradec u Kadaně.

Ani finanční stránka věci by nakonec nemusela být tak dramatická, jak se zdálo z dřívějších úvah. Cena za oba transformátory včetně úprav rozvodny by se podle člena představenstva ČEPS Miroslava Vrby měla pohybovat na úrovni dvou miliard korun. To sice není zanedbatelná částka, ale ve srovnání s celkovými chystanými náklady ČEPS na posilování tuzemské přenosové soustavy jde pořád o zlomek. Roční výdaje na takové investice se mají výhledově pohybovat kolem sedmi osmi miliard korun, celkově má jít o hodně desítek miliard.

Zcela vyloučena nebyla ani možnost, že by na výstavbu transformátorů byly použity evropské peníze nebo přímo přispěli Němci. I v tomto případě jsou ale Češi opatrní. „Peníze chceme, ale ne za cenu, že někdo bude ovládat naši soustavu,“ zaslechla ČESKÁ POZICE v kuloárech.

Autor: