Firmám po covidovém útlumu raketově rostou zakázky, zejména ze zahraničí. Jejich provedení ale v uplynulých týdnech brzdil nedostatek materiálů – konstrukční oceli, plastů, dřeva, čipů či polovodičů. Chybějící výrobní vstupy a prudké zdražení především námořní dopravy, důsledek zpřetrhaných dodavatelsko-odběratelských řetězců, ale i masivní podpory řady států ekonomikám se už začaly propisovat i do čísel o vývoji české průmyslové výroby.
Ta sice v květnu podle statistiků meziročně rostla, ale především díky tomu, že loni v květnu byl průmysl ve značném útlumu. Ve srovnání s letošním dubnem, což o jeho současném stavu vypovídá více než meziroční srovnání, se v květnu objem průmyslové výroby naopak snížil. Průmysl v květnu podle statistiků rostl i padal. Oproti stejnému měsíci loňského roku se průmyslová výroba zvýšila zhruba o třetinu (32,3 procenta) a po očištění od vlivu vyššího počtu pracovních dní v letošním květnu o čtvrtinu (25,3 procenta).
Nízká srovnávací základna
Růst zaznamenala až na tři všechna průmyslová odvětví – největší výroba motorových vozidel. Meziměsíčně – oproti dubnu – však český průmysl v květnu vyprodukoval o 3,6 procenta méně. Jak na tom tedy průmysl je? Květnové meziroční výsledky stejně jako dubnové – růst o více než polovinu – vytáhla nahoru nízká srovnávací základna loňského roku, kdy výrobu srazil dolů úplný či částečný lockdown. Slabší květnový výkon v meziměsíčním srovnání s dubnem má na svědomí nedostatek materiálů a polotovarů.
Podniky by rády vyráběly více, protože zakázky jim rostou. V květnu se meziročně zvýšily o 46,5 procenta. Největší zásluhu na tom mají objednávky ze zahraničí, které vzrostly o více než 49 procent. Jenže objednané zboží není z čeho vyrobit. „Nebýt nedostatků v zásobování, podnikům by se otevíral prostor k mnohem silnějšímu růstu výroby,“ podotýká ekonom UniCredit Patrik Rožumberský. Lví podíl na meziměsíčním poklesu má naše nejdůležitější odvětví.
Květnové meziroční výsledky stejně jako dubnové – růst o více než polovinu – vytáhla nahoru nízká srovnávací základna loňského roku, kdy výrobu srazil dolů úplný či částečný lockdown. Slabší květnový výkon v meziměsíčním srovnání s dubnem má na svědomí nedostatek materiálů a polotovarů. |
„Automobilový průmysl, který si nemohl stěžovat na nedostatek zakázek, má za sebou propad o téměř 11 procent. Na vině je stále nedostatek komponent, který trápí výrobce napříč celým kontinentem. A chvíli bude ještě hůře, protože někteří výrobci už raději omezují výrobu, než aby dále plnili sklady nehotovými výrobky,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek. Dodává, že meziměsíční slabší čísla přicházejí i z dalších oborů, například elektrotechniky, chemického či plastikářského průmyslu.
„Nedostatek komponent navíc není jediným problémem tuzemského průmyslu. Trápí jej i vysoké ceny vstupů a permanentní nedostatek pracovníků, který navíc zesiluje omezená pracovní migrace,“ dodává Dufek. Dufkovy závěry potvrzují i výsledky aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Rychlejší růst naráží na bariéry v podobě zdražování surovin, materiálů a energií a obecně na rostoucí ceny vstupů, což se začíná stále silněji projevovat. Firmy v našem společném aktuálním šetření s ČNB také potvrdily, že nemají dostatek kvalifikovaných pracovníků. V některých odvětvích se projevuje i nedostatek některých materiálů a dílů. Tyto faktory tak pozitivní průmyslový vývoj brzdí,“ shrnuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Expanze výroby
Další vývoj v průmyslu odvozují ekonomové od vývoje na trhu výrobních vstupů. „Potíže v subdodávkách budou přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. Naopak směrem vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky. O expanzi výroby svědčí i vývoj předstihových indikátorů a důvěry podnikatelů,“ soudí ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Potíže v subdodávkách budou přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. Naopak směrem vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky. O expanzi výroby svědčí i vývoj předstihových indikátorů a důvěry podnikatelů. |
Patrik Rožumberský z UniCredit odhaduje, že průmysl půjde i v dalších měsících nahoru, ale z hlediska statistiky už ne tak silně jako v dubnu a květnu, protože vyprchá vliv nízké srovnávací základny. A růst bude snižovat i omezení výroby v automobilkách a dalších průmyslových odvětvích kvůli váznoucím dodávkám čipů. I tak ale podle něho existuje šance, že za celý letošní rok průmysl poroste dvoucifernými čísly. Petr Dufek z ČSOB připomíná, že rozhodující bude vývoj v automobilovém průmyslu.
„I když jsou nové objednávky příslibem příznivých výsledků průmyslu v dalších měsících, nejistota ohledně dostatku vstupů do výroby nejbližší výsledky tohoto největšího tuzemského odvětví znejišťuje. Sedmiprocentní meziměsíční nárůst zakázek v automobilovém průmyslu (meziroční dokonce 80 procent) proto ještě není zárukou dalšího růstu produkce. Pro úplnost lze snad jen dodat, že hodnota nových zakázek je ve srovnání s rokem 2019 asi o deset procent vyšší,“ říká ekonom ČSOB.
Nic ale není jednoznačné. V Německu, jehož jsme, jak ekonomové s oblibou říkají, 17. spolkovou zemí, v květnu podle Dufka nedopadly zakázky zrovna povzbudivě. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za eurozónu však naopak příjemně překvapil. V červnu dosáhl index, řazený mezi důležité barometry dalšího vývoje, svého 15letého maxima.