Karel (30) by rád šel na rodičovskou dovolenou, aby nezmeškal důležité okamžiky života svého syna a aby jeho žena mohla pokračovat v rozjeté kariéře. Přestože podobně je na tom skoro polovina otců v Česku, většina z nich – včetně Karla – nakonec ale zůstane v práci. Důvod? Finanční zátěž, které by svou rodinu vystavili, kdyby museli vyžít z nižšího platu ženy.
Až polovina českých mužů by ráda šla na rodičovskou dovolenou, nakonec se ale péče o dítě ujmou jen necelá dvě procenta. Může za to hlavně rozdíl v platech mužů a žen, který je v Česku dokonce druhý nejvyšší v EU. Podle Eurostatu mají ženy méně v průměru až o 22,5 procenta.
Ministerstvo práce a sociálních věcí i Evropská komise to chtějí změnit. Opírají se o studie, podle nichž má větší péče otců o děti přínosy ekonomické i společenské: vyšší porodnost, lepší partnerské soužití a nižší rozvodovost. Zaměří se proto na řešení platových rozdílů, motivační benefity pro otce na rodičovské či zavedení nepřevoditelného volna pro oba rodiče. „Už od roku 2016 realizujeme projekt 22 % k rovnosti,“ říká Zuzana Jentschke Stöcklová z MPSV.
Současný stav diskriminuje nejen otce, kteří by „rodičovskou“ rádi čerpali, ale i matky, jež musejí přerušit kariéru. |
Současný stav diskriminuje nejen otce, kteří by „rodičovskou“ rádi čerpali, ale i matky, jež musejí přerušit kariéru. „Stojí-li běžná rodina před volbou dostávat rodičovský příspěvek maximálně 11 400 korun místo 20 000,– nebo 30 000 korun, což jsou zaokrouhlené mediány mezd žen a mužů, je odpověď pro většinu jasná,“ uvedl ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára.
Třeba v Norsku, kde rozdíl platů nečiní ani 15 procent, čerpá rodičovskou dovolenou 90 procent otců. Napomáhá k tomu i systém, kdy ze 49 až 59 týdnů placené rodičovské náleží nejméně deset týdnů jen matce a stejný čas jen otci. V Německu, kde při zapojení obou dostane rodina k roční rodičovské dva měsíce příspěvků navíc, využívá čas na péči o dítě pětina otců. „Pozitiva jsou nezpochybnitelná, ať už jde o prohloubení vztahu s dítětem, či větší úctu k práci ženy v domácnosti. Muž si však musí zvyknout, že není ten, kdo zaopatřuje rodinu. Může narazit na nepochopení a táta v teplákách může ztratit kouzlo i v očích ženy,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Irmanovová.
V tuzemsku loni rodičovskou pobíralo 5200 mužů oproti více než 269 tisícům žen. S podílem 1,9 procenta je tak Česko pod unijním průměrem 10,1 procenta otců. Toto číslo se přitom mění jen zvolna. V roce 2015 to bylo 1,87 procenta, v roce 2010 pak 1,6 procenta.
„Z mnohých šetření vyplývá, že výše příjmů má největší vliv na rozhodnutí lidí o tom, kdo zůstane doma. Pokud by mzdy byly na stejné úrovni, přispělo by to patrně ke zvýšení počtu mužů na rodičovské dovolené,“ říká náměstkyně ministryně práce pro řízení sekce sociální a rodinné politiky Zuzana Jentschke Stöcklová.
Dlouhá rodičovská matky znevýhodňuje na trhu práce
Zároveň jsou to právě mateřská a rodičovská, které rovnější ohodnocení mužů a žen komplikují. Skutečnost, že jsou to většinou matky, které se starají o děti po narození či později v případě nemoci, vede zaměstnavatele k tomu, že pozici buď obsadí mužem, nebo ženě nabídnou nižší plat.
Země, které umožňují dlouhou rodičovskou dovolenou, což je i případ Česka, se potýkají s vysokým mzdovým znevýhodněním matek. V tuzemsku ženy vydělávají v průměru o 22,5 procenta méně, hůř je na tom v EU jen Estonsko. U zaměstnaných rodičů dětí ve věku do pěti let a u rodičů tří a více dětí rozdíl v odměňování dosahuje téměř 40 procent. Některé studie pak odhadují, že každý rok navíc, který matka nepracuje, sníží úroveň jejích budoucích výdělků zhruba o procento.
Země, které umožňují dlouhou rodičovskou dovolenou, což je i případ Česka, se potýkají s vysokým mzdovým znevýhodněním matek. |
„Zaměstnanost žen je stále o 11,66 procentního bodu níže než u mužů. Navíc 31,5 procenta žen pracuje na částečný úvazek, zatímco u mužů je to 8,2 procenta. Ekonomické ztráty, které horší ohodnocení a nižší zaměstnanost žen způsobuje, činí ročně 370 miliard eur (zhruba 9,6 bilionu korun),“ upozorňuje Sara Soumillionová z Generálního ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost a sociální věci.
Komise proto už na jaře představila návrh opatření, která mají pomoci tyto problémy řešit. Obsahuje mimo jiné nejméně deset dní otcovského volna kolem narození dítěte. Každý z rodičů by také měl do 12 let věku dítěte mít celkem alespoň čtyři měsíce rodičovského volna, které nebude moci převádět na druhého.
„Je dokázáno, že otcové, kteří stráví ihned po narození víc času se svými dětmi, se mnohem více zapojují do péče v následujících letech,“ dodává Soumillionová.
Podle průzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) by zájem mělo 42 procent mužů, přičemž deset procent je pro rodičovskou v případě vhodných podmínek pevně rozhodnuto. |
To ukazuje i případ Norska, kde po zavedení „otcovské kvóty“ čerpá rodičovskou dovolenou devět z deseti otců. Zároveň se zvýšil počet mužů, kteří doma zůstanou i nad rámec deseti týdnů. V roce 2012 jich bylo 15 procent.
Péči o dítě jsou nakloněni čeští otcové. Podle průzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) by zájem mělo 42 procent mužů, přičemž deset procent je pro rodičovskou v případě vhodných podmínek pevně rozhodnuto. Ministerstvo práce je chce od příštího roku podpořit sedmidenní otcovskou poporodní péčí nebo zrychlením čerpání rodičovské ze současných 1,5 roku až na šest měsíců.
„Od roku 2016 realizujeme projekt 22 % k rovnosti, který se zaměřuje na platové rozdíly mezi muži a ženami. Dále jsme vládě předložili Koncepci rodinné politiky, která obsahuje přibližně 40 opatření na podporu rodin a pečujících osob, včetně podpory zapojení mužů do péče a flexibilních forem práce,“ vypočítává Jentschke Stöcklová z MPSV.
Nejde jen o peníze
Na rozhodnutí, kdo bude pečovat, však nemají vliv jen finanční podmínky. Rodiny, které se rozhodnou péči rozdělit mezi oba rodiče nebo ji svěřit muži, se mohou setkat s odmítavými postoji ve společnosti. Tradičními schématy se podle LOM řídí i zaměstnavatelé. Ve výzkumu z roku 2010 vyslovilo 77 procent personalistů souhlas s výrokem, že je přirozenější, aby se o děti starala matka.
„V české společnosti funguje silný ideál mateřství. Otcové mají být podle těchto genderových stereotypů především živiteli. Zaměstnavatelé také neočekávají, že by o nástup na rodičovskou požádal muž, a podle toho s otci jednají,“ Alena Křížková z oddělení gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Podle ní je blízký a častý kontakt s oběma rodiči přínosem pro děti a jejich učení. Rovná dělba práce a péče v domácnosti pak vede i k vyšší spokojenosti s rodinným životem u obou partnerů a k vyšší kvalitě partnerského vztahu.
Příklady ze zahraničíŠvédsko Rodina má nárok na 480 dní placené rodičovské dovolené. Jeden partner si může vzít maximálně 420 dní (muž nebo žena) a druhý musí vyčerpat zbývajících 60 dnů. Měsíční výše dávky činí 78% čisté mzdy. Dánsko Mateřská trvá 18 týdnů a následuje osmiměsíční rodičovská dovolená, zaměstnavatel poskytuje částečný či plný plat. Norsko Rodičovská buď v délce 10 měsíců se 100% platu či rok s 80%. Zůstat mohou rodiče doma ještě další rok, kdy jim přispívá stát. Rakousko Mateřská trvá 16 týdnů, kdy žena bere 100% platu, následuje rodičovská do dvou let, kdy si rodiče mohou zvolit z pěti modelů čerpání příspěvků. Když se do péče zapojí otec, rodiny získají jako bonus několik týdnů navíc. Německo Během mateřské dovolené (6 týdnů před porodem a 8 týdnů po něm) berou Němci svůj předchozí plat, později na děti do 14. měsíce berou příspěvek ve výši 67% posledního příjmu. Pobírat rodičovský příspěvek je možné maximálně 12 měsíců. Další dva měsíce rodina dostane, pokud na rodičovskou nastoupí i druhý rodič. Po dovršení roku má každé dítě nárok na školku. Španělsko 16 týdnů po porodu náleží rodiči 100% mzda, následuje neplacená dovolená do tří let věku. Rodiče mají nárok zkrátit si úvazek o třetinu a mít dva pracovní dny volné. Velká Británie S dítětem zde ženy mohou být doma 10 měsíců, ale jen šest týdnů po porodu mají nárok na 90% své mzdy. Potom se příspěvek značně propadne, a proto se jich hodně vrací do práce. |
