Čínské a německé společnosti podepsaly v úterý 28. června během návštěvy čínského premiéra Wen Ťia-paa Berlína obchodní smlouvy za víc než 15 miliard dolarů (zhruba 258 miliard korun). Podle německé kancléřky Angely Merkelové by se měl do roku 2015 vzájemný obchod obou zemí za rok zvýšit na 284 miliard dolarů (téměř 4,9 bilionu korun).
Čínsko-německý obchod dosáhl loni 142 miliard dolarů, což je zhruba třetina z celkové obchodní výměny Číny a Evropské unie. Německo je největším obchodním partnerem Číny v Evropě, k čemuž kancléřka Merkelová na tiskové konferenci podotkla: „Obě strany se shodly, že to, co je dobré, se může ještě zlepšit.“
Mezi čtrnácti včera podepsanými obchodními smlouvami, jež se týkají například energetiky, finančnictví a životního prostředí, byl i čínský nákup 62 letadel A320 od jejich francouzsko-německého výrobce Airbus. O této smlouvě nebyly sice zveřejněny žádné detaily, ale dle zpráv německých médií její hodnota přesáhla deset miliard dolarů (víc než 170 miliard korun).
Další smlouva podepsaná po rozhovorech čínského premiéra Wen Ťia-paa a německé kancléřky Merkelové se týkala společného projektu elektromobilu německé automobilky Volkswagen a jejího čínského partnera FAW a továrny ve Fo-šanu. Dle kancléřky Merkelové jsou Čína a Německo „ideálními partnery“ pro vývoj elektromobilu. Volkswagen také podepsal smlouvu s Šanghajskou korporací automobilového průmyslu a další německá automobilka Daimler s Pekingskou automobilovou společností Benz o investicích do nových produktů – motorů a výzkumného a vývojového centra.
Export Číny do Evropy sice převyšuje její import, ale v případě Německa je tomu naopak. V roce 2010 se dovoz Číny z Německa zvýšil o 33,4 procenta, v důsledku čehož čínský deficit obchodní výměny s touto zemí dosáhl 6,29 miliardy dolarů. Podle údajů Pekingu obě země zvýšily objem vzájemných investic. Do letošního dubna Německo investovalo v Číně do 7 110 projektů – celkově 17,67 miliardy dolarů. A letos se Čína stane pro Německo namísto Evropy „nejoblíbenější investiční destinací“, přičemž 43 procent německých investorů chce v Číně rozšířit svou produkci.
