Číňané nejsou naivní. Opět se o tom mohli na vlastní kůži přesvědčit evropští politici. Po nedávné návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové zavítali do Pekingu evropský prezident Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise Manuel Barroso. Oba, podobně jako Angela Merkelová, chtěli získat konkrétní příslib pomoci zadlužené eurozóně. A dopadli jako Merkelová. Slyšeli stejné ujištění: pomůžeme, ale...
Na tiskové konferenci konané 14. února čínský premiér Wen Ťia-pao uvedl, že Čína je připravena pomoci Evropě vypořádat se s problémy. „Ale Evropa musí řešit vlastní krizi a Čína očekává, že eurozóna vyšle jasný a pozitivní signál světu, že je schopna se se situací poprat,“ konstatoval Wen. Zdůraznil, že Evropa nemůže přespříliš spoléhat na Čínu, rozhodující je prý její vlastní úsilí. Čínský premiér dále prohlásil, že investice do eurozóny budou pokračovat na principech „bezpečnosti, likvidity a zachování hodnoty“.
Konkrétněji se k čínské pomoci eurozóně vyjádřil guvernér centrální banky Čou Siao-čchuan. Čou, kterého citoval deník China Daily, doufá, že eurozóna a Evropská unie mohou vytvořit nové mechanismy, které poskytnou atraktivnější investiční možnosti, z čehož budou profitovat obě strany – Čína i Evropa. Čínská média vysvětlují Čouovo prohlášení jako „indikátor pozitivnějšího přístupu čínských představitelů“ k nákupu dluhu eurozóny. S dodatkem, že se tak stane „ve vhodnou chvíli“.
Jak upozorňuje deník China Daily, v krátkém období je ekonomika Spojených státův daleko lepší kondici než eurozóna
Pro zahraniční politiky je Čína atraktivní hlavně kvůli devizovým rezervám okolo 3,2 bilionu dolarů. Jenže Čína má na výběr, kam tyto prostředky investuje a jak upozorňuje deník China Daily, v krátkém období je v daleko lepší kondici než eurozóna ekonomika Spojených států. „To je důvodem, proč Čína zvolila vyčkávací taktiku v přístupu k pomoci eurozóně,“ uvedl pro China Daily Jü Miao-ťie, docent Pekingské univerzity.
Jü odhaduje, že když Čína uskuteční nějakou větší investiční akci, pokud k ní vůbec doje, stane se tak ve druhé polovině roku a preferovat bude investici prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu či ESM, což je stálý záchranný fond, který by měl mít k dispozici zhruba půl bilionu eur a začne fungovat od června letošního roku.
