Česká národní banka vsunula do své první letošní zprávy o inflaci zajímavý box, který neunikl pozornosti redaktorů Hospodářských novin. Píše se v něm, jak se rozpočtová politika státu podepisuje na vývoji české ekonomiky. A výsledek? Pokud bychom měli známkovat jako ve škole, vyfasovali by politici za svou aktivitu na poli veřejných financí čtyřku, v lepším případě tři minus.
Z čeho centrální bankéři při hodnocení dopadů takzvaných fiskálních opatření vycházeli? Zjednodušeně řečeno posuzovali, jak se projevily vládou záměrně prováděné změny veřejných příjmů a výdajů na vývoji hrubého domácího produktu. A zjistili, že místo aby vládní fiskální politika výkyvy v ekonomice tlumila, spíše je prohlubovala.
Za období jedenácti let mezi roky 2001 až 2011 se dle analýzy politikům jen čtyřikrát podařilo zapůsobit na ekonomiku žádoucím, tedy proticyklickým způsobem. Ve zbylých sedmi případech působila fiskální politika na české hospodářství destabilizačně, tedy bylo-li v útlumu, srážela je ještě hlouběji, a naopak rostlo-li, ještě více tento boom zesilovala.
V konkrétních číslech to znamená, že vládní úsporná opatření měla v roce 2010 na HDP negativní dopad ve výši 0,8 až 1,0 procenta a loni 0,5 až 0,6 procenta. Stabilizovat ekonomiku se naopak dařilo v roce 2009, kdy protikrizový balíček přispěl k růstu o 0,9 až 1,5 procenta hrubého domácího produktu.
ČNB přiznává, že stanovit rozdíl mezi vývojem veřejných příjmů a výdajů v situacích, kdy se vláda činí, nebo naopak kdy nijak nezasahuje, je obtížné. Přesto výsledky její analýzy hovoří poměrně jednoznačně: čím méně peněz bude mít stát k přerozdělování k dispozici, tím méně škody bude moci na ekonomice napáchat. Co vy na to, páni politici?
