Překvapení se nekonalo a na sobotní valné hromadě Českého svazu tělesné výchovy a sportu byl za nového předsedu zvolen jediný kandidát: šéf České basketbalové federace, advokát, bývalý poslanec a lobbista Miroslav Jansta. Na předsedu ho navrhli předsedové sportovních svazů z iniciativy Sport 2011, která vznikla během loňského roku v reakci na dění kolem pádu loterijní společnosti Sazka. Jansta v čele českých sportovců nahradil Pavla Kořana, jenž byl spolu s celým výkonným výborem svazu odvolán na předcházející valné hromadě na konci listopadu.
Nejnovější valná hromada neřešila ekonomickou krizi českého sportu, další roli ČSTV ve sportovním prostředí ani problémy s nakládáním s majetkem svazu, zejména s lukrativními lyžařskými středisky.
Do nového výkonného výboru ČSTV byli zvoleni za sportovní svazy Filip Šuman (florbal), Miroslav Pelta (fotbal), Libor Varhaník (atletika), Karel Bauer (jachting), Zdeněk Haník (volejbal), Zdeněk Hrubý (horolezectví), Jaroslav Chvalný (házená) a Ivo Kaderka (tenis), za sportovní kluby a tělovýchovné jednoty Richard Šach, Pavel Suk, Zdeněk Krátký, Radim Adamec, Zdeněk Kubec, Václav Schejbal, Vítězslav Holub a Marek Hájek.
Jansta zdědil „firmu“, která je totálně v krizi: státní dotace do sportu již od loňska neplynou přes ČSTV jako střešní organizaci, ale přímo do jednotlivých svazů. Aktuální dluhy ČSTV se dle Jansty pohybují ve výši více než 200 milionů korun a na jeho majetek, zejména skiareály ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově, si brousí zuby finanční dravci. Slepice Sazka již od loňska nesnáší zlatá vejce sportovcům (byť většinu z jejích peněz spolklo splácení předražené vysočanské arény) a dle nového loterijního zákona přišel sport i o peníze, které do něj z hazardu plynuly v rámci odvodů „na dobro“.
Jak se hodlá s nepříznivou situací „poprat“, nastínil Jansta již v rozhovorech před svým zvolením (rozsáhlé interview publikoval v pátek například server Aktuálně.cz) a tři základní kroky zopakoval ve svém volebním proslovu v Nymburce:
- Důkladná analýza majetku ČSTV a teprve poté rozhodnutí, zda a co prodat.
- Vznik nového zastřešujícího orgánu pro sport, který bude partnerem pro stát.
- Hledání nové role pro „nové“ ČSTV.
Přikládáme kompletní projev nově zvoleného předsedy ČSTV Miroslava Jansty, v němž za spoluviníky současného stavu sportu a jeho financování v Česku, ale i pádu Sazky označuje také politickou reprezentaci země:
Listopad 1989 v českém sportu. Současnou situaci v českém sportu lze bez nadsázky přirovnat k listopadu roku 1989. Vrcholné struktury v podobě ČSTV a ČOV zcela selhaly a politická reprezentace naší země se k nám otočila zády. Tím se celé sportovní prostředí ocitlo na dně propasti a bojuje o přežití. Kritická situace, vyhrocená nedostatkem finančních prostředků, nás ale sjednotila. Ochota všech zájmových skupin našeho sportu k hledání společných východisek je dobrým základem pro budoucnost. Tuto šanci nesmíme promarnit. Nebude to lehká cesta. Musíme se vypořádat s minulostí a veškerou pozornost upřít do budoucna. Nechceme spustit hon na čarodějnice, ale musíme se podívat pravdě do očí. Bude třeba pojmenovat pochybení, označit viníky a dát tak hlasitý signál naší veřejnosti a politické reprezentaci, že si své vnitřní problémy umíme vyřešit sami a že si zasloužíme navrácení vážnosti, která českým sportovcům náleží.
Nejsme chudým příbuzným. Sport lze přirovnat k silnému průmyslovému odvětví, které do státní pokladny přináší finanční prostředky ve výši 2 % hrubého domácího produktu a zaměstnává 5 % práceschopného obyvatelstva. Na druhou stranu od státu dostává stále menší finanční podporu. Je smutné, že český sport do státního rozpočtu přináší více peněz, než z něj čerpá. Ministři školství si v nedávné minulosti zvykli řešit finanční problémy resortu tím, že potřebné peníze jednoduše sebrali sportovcům a už je zpátky nikdy nevrátili. Tím přišel český sport postupně o téměř miliardu korun ročně. Jsme rádi, že máme v osobě ministra Josefa Dobeše nejen ministra školství, ale také ministra sportu.
Nelze opomenout odpovědnost politických stran. Je třeba dát hlasitě najevo, že kritická situace, v níž se náš sport ocitl, má své viníky též v lavicích parlamentu a Senátu naší země. Právě poslanci a senátoři zařadili svým hlasováním o zdanění loterijních společností český sport na chvost Evropské unie. Z peněz získaných zdaněním hazardu, ze kterých je všude v Evropě financován také sport, naplnili naši zákonodárci městské a obecní rozpočty. Tak se stalo, že horší finanční podmínky v celé EU mají pouze Bulhaři. Přitom volební programy všech politických stran slibují podporu českým sportovcům.
Současné sázení na sportovce je nemravné. Naše legislativa v souvislosti s nedávno schváleným zákonem týkajícím se zdanění loterijních společností zapříčinila situaci, kdy mohou sázkaři na sportovní zápasy a sportovce sázet jako na „bílé koně“, aniž by ze sázkových společností zamířila do sportu jediná koruna. Tento stav je přinejmenším nemravný.
Českých sportovců je 2,5 milionu a je třeba je brát vážně. V budoucnu už znovu nedopustíme, aby čeští politici zneužívali sport a získávali laciné politické body přiživováním se na úspěších našich sportovců, aniž by měli jakékoliv zásluhy na podpoře českého sportu. Naši politici nesmějí zapomínat, že nás je 2,5 milionu sportovců, občanů, voličů.
Aréna a Sazka. Je nám předhazována odpovědnost za pád společnosti Sazka. Ano jsme si vědomi své odpovědnosti a vyvodíme z ní konkrétní závěry. Je třeba ale připomenout, že Sazku zahubila výstavba arény. Fakt, že aréna stála místo 3 miliard 7,2 miliardy korun, že její stavba byla vůbec povolena a že v jejím čele stanul Aleš Hušák, bylo nejen rozhodnutí sportovců, ale také tehdejších vrcholných politiků.
Silný hegemon českého sportu. Český sport musí v budoucnu hovořit jedním silným hlasem. Dosavadní roztříštěnost a různorodost zájmů naši pozici velice oslabovala. Český sport musí zastřešit silný, prestižní orgán, který bude víc než důstojným partnerem státu. Tento hegemon musí vzniknout společnou snahou ČOV, ČSTV a dalších významných složek českého sportu, jako jsou Sokol, Sdružení sportovních svazů atd. Vytvoření takového hegemona maximálně podpoříme. Domnívám se, že by se jím mohl stát podobně jako v jiných vyspělých evropských zemích národní olympijský výbor. Český olympijský výbor však musí projít stejným očistným procesem jako v současnosti ČSTV.
Nová role pro „nový“ ČSTV. Je zřejmé, že finanční prostředky ze státní pokladny nepotečou v budoucnu do sportu prostřednictvím ČSTV. Současně je otázkou, zda bude ČSTV nadále servisní organizací sportovních svazů. O tom nechť rozhodují právě sportovní svazy. Z minulosti víme, že ČSTV – stejně jako žádná jiná veřejná, či zájmová instituce – není dobrým hospodářem. Naše role nespočívá ve správě majetku, ale ve vytváření co nejlepších podmínek pro naše sportovce a zajištění dostatku financí pro jejich činnost. Hledání nové role „nového“ ČSTV bude naším hlavním úkolem pro nejbližší období.
S majetkem ČSTV naložíme racionálně na základě důkladné analýzy. Veřejnost nyní očekává, jak naložíme s tím posledním, co ČSTV zbylo – s majetkem v horských akciových společnostech. Tento majetek není možné bezhlavě rozprodat, přestože se za dveřmi netrpělivě tlačí zástupci řady investičních skupin. Vypracujeme nejprve důkladnou analýzu a poté s majetkem naložíme tak, aby řešení co nejvíce prospělo českému sportu.
Moje heslo: Citius – Altius – Fortius. V nové funkci se cítím spíše jako kapitán než předseda a členy ČSTV považuji za své spoluhráče. Přál bych si, abychom se ve své práci řídili heslem Citius – Altius – Fortius. Rychleji a operativněji musíme řešit problémy, které nás čekají. Výše znamená, že si nesmíme klást malé cíle. A silnější musí být postavení naší organizace vůči státním institucím a politickým stranám.
Související článek: ČSTV v bodě nula. A bude se šetřit.
