České přísloví praví: Kam čert nemůže, nastrčí ženskou. V případě ČSSD platívalo, že její nejvyšší vedení bylo plné „čertů“ a prosto žen. A když už se nějaká sociální demokratka do grémia strany dostala, zpravidla se kolem její volby na sjezdu strhla dlouhá a nedůstojná přestřelka. Původně ušlechtilá povinnost mít ve vedení ženu proto byla pro vládní stranu léta noční můrou.
Od blížícího se sjezdu ČSSD, který se uskuteční v Praze v polovině března, lze očekávat jiný scénář. Do grémia totiž mohou proniknout rovnou dvě dámy – ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová a náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Pro stranický marketing je to dobrá zpráva, neboť dvě ženy ve vedení mají z velkých stran jen lidovci a KSČM.
Není to však jediná novinka. Siločáry ve straně se změnily. Na předchozích dvou sněmech v letech 2011 a 2013 byla strana rozdělena na dvě znepřátelené skupiny, které ubíraly sociální demokracii na síle. Michal Hašek před rokem po volbách nepovedeným lánským pučem spáchal politické harakiri a ve ČSSD padl. Jeho spojenci by až na jednu výjimku měli na sjezdu propadnout.
Úskalí kvóty pro ženy
Podceňovaný předseda Bohuslav Sobotka tehdy situace využil, pevně uchopil otěže v ČSSD a stal se premiérem. Poprvé po čtyřech letech, co je v čele strany, má šanci nadiktovat si do vedení vybrané politiky. Před tím se chystá navštívit regiony, ve kterých bude vyjednávat o podpoře svých návrhů.
„Nejméně do funkce jednoho místopředsedy ČSSD musí být zvolena žena,“ uvádějí stanovy strany. Pro sociální demokraty tato kvóta na sjezdech představovala obvykle značné úskalí. |
„Navštívím většinu krajských konferencí a seznámím delegáty i s mým názorem na složení nového vedení ČSSD. Jsme demokratická strana a o tom, kdo skutečně bude ve vedení, nerozhoduje předseda, ale delegáti sjezdu v tajné volbě,“ napsal premiér ČESKÉ POZICI. Strana změnila volební klíč, a proto na sjezd přijede o 150 delegátů více než posledně. „Na sjezd přijede asi 800 lidí. To už je těžko řiditelné těleso,“ dodal člen ústředního výkonného výboru, který si nepřál být jmenován.
„Nejméně do funkce jednoho místopředsedy ČSSD musí být zvolena žena,“ uvádějí stanovy strany. Pro sociální demokraty tato kvóta na sjezdech představovala obvykle značné úskalí. V roce 2009 nebyla zvolena žádná místopředsedkyně. Před dvěma lety v Ostravě se souboj mezi Alenou Gajdůškovou a Marií Benešovou stal finálním rozstřelem mezi skupinami Bohuslava Sobotky a Michala Haška.
Kandidatura Aleny Gajdůškové
Pro Sobotku byl výsledek této volby zásadní – kdyby totiž uspěla Benešová, sjezd by byl považován za Haškovo vítězství. Gajdůšková nakonec po napínavém dvoukolovém boji zvítězila a stala se místopředsedkyní. Pokud získá krajské nominace, hodlá Gajdůšková kandidovat i letos. „Mám silnou podporu a nominace v okresních organizacích našeho (Zlínského) kraje,“ napsala ČSEKÉ POZICI.
Pokud Alena Gajdůšková získá krajské nominace, hodlá kandidovat na místopředsedkyní ČSSD i letos |
S obhajobou to však bude mít obtížné. V říjnových volbách prohrála s Františkem Čubou a nedostala se do Senátu. Na její místo se tlačí jiné dvě političky. Tou první je ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Dle zdrojů ČESKÉ POZICE z vedení strany by právě ona měla být kandidátkou, o jejíž zvolení Sobotka delegáty sjezdu požádá.
Někdejší mluvčí stínové vlády pro lidská práva a rodinu patří do skupiny spojenců senátora Jiřího Dienstbiera. „Ať budu místopředsedkyně, či nikoliv, budu především podporovat větší zviditelnění žen v ČSSD,“ napsala ministryně ČESKÉ POZICI.
Marksová Tominová i Arnoštová
Kandidovat bude i náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Advokátku už v červnu navrhla do postu místopředsedkyně vlivná pražská organizace strany. „Jako místopředsedkyně bych usilovala o odborné zázemí ve vedení strany. Zaměřila bych se na kvalitu života a obecně zlepšování životních podmínek,“ uvedla Arnoštová.
O tom, že nejužší vedení strany může přivítat více žen, svědčí například náchodská buňka ČSSD. Ta nominovala do grémia jak Marksovou Tominovou, tak Arnoštovou. |
O tom, že nejužší vedení strany může přivítat více žen, svědčí například náchodská buňka ČSSD. Ta nominovala do grémia jak Marksovou Tominovou, tak Arnoštovou. Její nevýhodou však bude, že stejně jako ministryně práce pochází z Prahy, která by tím ve straně získala zastoupení, jež úplně neodpovídá jejím volebním výsledkům.
„Mohou uspět obě. Pokud ale na nás bude tlak, jsme připraveni ji obětovat,“ řekl ČESKÉ POZICI pod příslibem anonymity mocný sociální demokrat. „ČSSD by více žen ve vedení prospělo a vyslalo by to směrem navenek pozitivní signál,“ doplnila Arnoštová.
Další kandidáti
Politické grémium ČSSD se vedle předsedy a statutárního místopředsedy skládá z pěti řadových místopředsedů. K nejdůležitějším spojencům předsedy Sobotky v současnosti patří ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z moravsko-slezské větvě a ministr vnitra Milan Chovanec z plzeňské organizace, který je kandidátem na statutárního místopředsedu. Ten by navíc jako jediný mohl vyhovovat i Hradu.
O přízeň se hlásí Jiří Dienstbier, kterému dodaly sílu úspěšně zvládnuté senátní volby. Dokonce hodlá zaútočit na post statutárního místopředsedy. |
Naději na post ve vedení si může dělat i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. „Získal jsem nominaci Středočeského kraje, o post se budu ucházet,“ řekl ČESKÉ POZICI. Podobně jako před minulým sjezdem je nejasná pozice současného místopředsedy ČSSD pro hospodaření Martina Starce. Straníci však jeho roli považují za důležitou, a stejně jako před dvěma lety v Ostravě by mohl přece jen znovu uspět. „Mám nominace z několika okresů, takže o kandidatuře uvažuji,“ napsal ČESKÉ POZICI.
U ostatních jmen je pravděpodobné, že nastanou zákulisní třenice a handlování s hlasy ve všech regionech. O přízeň se hlásí Jiří Dienstbier, kterému dodaly sílu úspěšně zvládnuté senátní volby. Dokonce hodlá zaútočit na post statutárního místopředsedy, podporu u Sobotky však nenajde (prosazuje Chovance).
Mizivé šance
Zajímavé nicméně je, že Dienstbier například v Praze 6 získal na tento post nominaci, přičemž Chovanec neuspěl. V kuloárech se hovoří, že se senátor spojil s rebelem Jeronýmem Tejcem. Jejich společným cílem má být oslabení Chovancovy podpory. Kandidovat na místopředsedu může i Tejc, má však minimální šanci. Nejenže byl před rokem jedním z lánských „pučistů“, ale navíc pochází z členské základny Brno-střed, která letos v komunálních volbách drtivě propadla.
Mizivé šance prosadit se do čela strany má jak jihomoravský hejtman a hlavní postava lánské aféry Michal Hašek, tak senátor Zdeněk Škromach |
Mizivé šance prosadit se do čela strany má jak jihomoravský hejtman a hlavní postava lánské aféry Michal Hašek, tak senátor Zdeněk Škromach. Ten po neúspěšných komunálních volbách v Rohatci ztratil vliv nad domovskou hodonínskou buňkou, kterou převzal Sobotkův spojenec a sekretář z Úřadu vlády Petr Šelepa. Škromach by se místo toho mohl soustředit na přípravu své prezidentské kandidatury.
V zákulisí sociální demokracie se mluví i o kandidatuře Milana Štěcha, který však dle svých slov pravděpodobně do stranických voleb nepůjde. „Jen kdyby mě přímo oslovil předseda Sobotka, bych o tom uvažoval,“ uvedl předseda Senátu. Kandidátem Moravskoslezského kraje by se mohl stát ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který se však zřejmě primárně bude muset věnovat pod nátlakem Babišova ANO udržení postu ve vládě.
Převaha českých regionů
Jediným z těch, kdo se před rokem po volbách postavil proti Sobotkovi a má určitou šanci na vzestup, je jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten se ihned po aféře stáhl do ústraní a složil poslanecký mandát.
Sečteme-li hlavní aspiranty na sedm postů v grémiu, převahu nad moravskými kraji by oproti minulosti měly získat české regiony |
Dle zdrojů z vedení ČSSD by „tah místopředsedou Zimolou“ mohl být interpretován jako Sobotkovo gesto vůči jeho kritikům, že i pro jejich zástupce je v nejužším vedení strany místo. Zimola ČESKÉ POZICI sdělil, že získal již několik okresních nominací, ale kandidaturu teprve zvažuje.
Sečteme-li hlavní aspiranty na sedm postů v grémiu, převahu nad moravskými kraji by oproti minulosti měly získat české regiony. Není vyloučeno, že za Moravu uspěje pouze Sobotka a Zaorálek. Českou větev by reprezentovali Chovanec, Hamáček, Marksová, Starec nebo možná i Arnoštová, Dienstbier či Zimola.
