Kalendář ukazoval září rok 2018, když tehdy ještě kompletní pětičlenná rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jednomyslně schválila a vydala dokument, jímž se usměrňují ceny pro podporované zdroje. Vedle neblaze proslulých solárních elektráren sem spadá i kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Velkou část tohoto trhu představují stará zařízení spalující hnědé uhlí – nic čistého ani obnovitelného. Proto jsou také v tomto roce z vůle Evropské komise hůř dostupné emisní povolenky; je jich méně a jsou dražší. V září ještě rada ERÚ chápala, že povolenky jsou metoda, jak znečišťovatele přimět, aby šli čistší cestou.
Stojí za to ocitovat zářijové zdůvodnění, proč se nebude v této kapitole přidávat. „Zvýšení provozní podpory s cílem eliminovat nárůst ceny emisní povolenky by představovalo kontraproduktivní opatření. Pokud emisní povolenky mají sloužit jako motivační nástroj k přechodu na efektivní technologie šetrné k životnímu prostředí, pak by zahrnutí nákladů na emisní povolenky do stanovení výše podpory tento motivační nástroj negovalo. V konečném efektu by náklady na emisní povolenky byly hrazeny z veřejných prostředků a paradoxně zpět hrazeny jejich plátcům, což je nepochybně nežádoucí nesystémové řešení, jehož dopadem by bylo navýšení vícenákladů na podporované zdroje a eliminace požadovaného efektu evropského povolenkového systému,“ vysvětlil regulátor ve vypořádání podzimních připomínek.
Argumenty se otočily
Přišel prosinec a všechno bylo jinak. Z pěti členů vedení ERÚ zbyli čtyři a překotnou změnu, která na poslední chvilku dodá kombinovaným výrobnám miliardu, navrhli, prosadili a odhlasovali radní tři – Vladimír Vlk, Vladimír Outrata a Jan Pokorný. Tentokrát argumentují úplně obráceně – že musejí kompenzovat dražší povolenky ze státního rozpočtu, aby se ceny tepla nezvyšovaly.
„Obáváme se, že bez systémové podpory by byla současná tendence růstu nákladů pro kogenerační výrobny likvidační. Pocítili by to samozřejmě spotřebitelé tepla.“ |
„Obáváme se, že bez systémové podpory by byla současná tendence růstu nákladů pro kogenerační výrobny likvidační. Pocítili by to samozřejmě spotřebitelé tepla. (...) Do budoucna uvažujeme i o tom, že by systémy kombinované výroby tepla a elektřiny mohly být podporovány z výnosů z aukcí a z emisních povolenek,“ vysvětlil radní Vlk v tiskové zprávě.
Jeho závěrečná věta popisuje přesně ten nežádoucí efekt, před nímž původní cenová regulace varovala. Peníze utracené za povolenky vyplatí stát znečišťovatelům zase zpátky, takže ty, kteří spalují hnědé uhlí, nic nenutí – spíš naopak, aby přešli třeba na biomasu nebo zemní plyn. Proč by to dělali, když je veřejný rozpočet zahojí?
Po výtce ministerstva průmyslu, že navýšení z jedné miliardy na dvě úřad nijak nedoložil podrobnějším propočtem, regulátor čísla doplnil. „Zvýšení bonusů za posledních pět let činí v meziročním srovnání průměrně zhruba 44,5 milionu ročně. Se započtením inflace je výše současného cenového rozhodnutí pod cenovou úrovní roku 2013, tedy 1,869 miliardy v roce 2013 a 2,138 miliardy pro příští rok,“ sdělil ještě v minulém roce Michal Kačírek z tiskového oddělení regulátora.
Poznají to domácnosti?
Co se týče časového souběhu se schvalováním nižšího DPH pro teplárny, hájí se regulátor tím, že sazba daně se změní až od ledna 2020, takže bylo podle něj třeba zakročit rychle. „Řešení, které zvolil ERÚ, je okamžitým řešením, které ve spojení s cenovými kontrolami může zabránit výraznému zvyšování cen pro odběratele tepla z centrálního zásobování teplem pro nadcházející zimu. V průběhu roku 2019 musí ERÚ připravit novou metodiku cenotvorby v teplárenství,“ dodal Kačírek.
Česká republika je pod unijním tlakem, aby podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu rostl, ale stávající zvýšení zelených bonusů je nastaveno příliš široce, než aby toho cíle dosahovalo. |
Česká republika je pod unijním tlakem, aby podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu rostl, ale stávající zvýšení zelených bonusů je nastaveno příliš široce, než aby toho cíle dosahovalo. To by pod podporu nesměly spadat výrobny spalující uhlí. Rada ve vypořádání připomínek namítala, že nemůže mezi zdroji selektovat, ale v minulosti regulátor podle typu výrobny běžně a standardně rozlišoval.
Podpora má sloužit k tomu, aby se nějaký žádoucí segment trhu rozvinul a usnadnilo se mu konkurování, v tomto případě je však přiznaným dotováním ceny tepla bez jakékoli záruky, že to poznají domácnosti na účtenkách. Přitom takový požadavek mohl být, hovořilo se o něm při jarním schvalování cenového výnosu pro teplárenství. Povinnost zohlednit přilepšení v cenách navrhovala některá odborná oddělení regulátora; marně, pro schválení se mezi radními nenašla většina.
