Deset důvodů, proč odejít ze sociálních sítí

Britský spisovatel Ian McEwan se v rozhovoru pro BBC mimo jiného vyjádřil k aféře sexuálního obtěžování amerického filmového producenta Harveyho Weinsteina. Označil ho za morální monstrum, ale s tvrzením, že někoho znásilnil, počká až na vynesení soudního rozsudku.

Na sociálních sítích se proti němu rozpoutala nenávistná kampaň, přičemž nikoho nezajímalo, že jen očekává rozhodnutí nezávislé justice o Weinsteinově vině nebo nevině. Proto se McEwan zeptal: chtějí lidé na sociálních sítích posílat někoho v reálném světě bez soudu do vězení?

Sociální sítě nabízejí elegantní a praktické spojení s přáteli nebo obchodní komunikaci, ale od zveřejnění informací o ruském ovlivňování amerických prezidentských voleb, je i těm jejich největším obhájců zřejmé, že mají také negativní vliv. V podstatě však není možné je nepoužívat, protože v lidské povaze je chtít vědět, co se děje, a komunikovat s okolím. Hlavní problém spočívá ve stanovení hranice, kde končí běžná sociální interakce a začíná informační monopol a manipulace.

Odvyknutí kokainové technologii

O sociálních sítích a s nimi spojené digitální závislosti se vášnivě diskutuje. Podobně jako se v minulosti část společnosti distancovala od nižší sociální třídy zdravou životosprávou, sportem a stravou, dnes se snaží zbavit digitální závislosti. V médiích, a samozřejmě na Facebooku, se objevují rady, jak si odvyknout od chytrého telefonu, který dnes bývá označován za kokainovou technologii.

K nejznámějším kritikům negativních dopadů moderních technologií patří Jaron Lanier, americký počítačový vědec, nositel Mírové ceny německých knihkupců za rok 2014, jehož v roce 2010 týdeník Time zařadil mezi sto nejvlivnějších světových osobností. Lanier na konferenci TED loni v kanadském Vancouveru prohlásil: „Já tyto věci nemohu označit za sociální sítě. Podle mne jsou to impéria, která manipulují sociálním chováním.“

Lanier ve své nejnovější knize Ten Arguments for Deleting Your Social Media Accounts Right Now (Deset důvodů, proč okamžitě zrušit svůj účet na sociálních sítích) analyzuje manipulaci lidského chování sociálními sítěmi – podle něho škodí demokracii, přispívají k nárůstu chudoby, zvětšují odcizení ve společnosti a podporují nenávist.

Zadržování lajků

Podle Laniera je prvním důvodem ke zrušení účtu na sociálních sítích ztráta vlastní vůle. Americký podnikatel Sean Parker, první předseda společnosti Facebook, tvrdí, že tato sociální síť podporuje závislost svých uživatelů záměrně, přičemž používá podmíněný reflex objevený ruským psychologem Ivanem Petrovičem Pavlovem (1849–1936) – při krmení psů zazněl zvon a po nějaké době stačilo, aby jej uslyšeli, a očekávali potravu.

Pokud je na sociálních sítích nějaká činnost chválená, uživatel ji opakuje. A svou touhu po odměně se snaží naplnit lajky. Algoritmy používané sociálními sítěmi nabízejí stále přesnější výsledky, čímž tlačí uživatele k větší závislosti, což je jeden z hlavních důvodů, proč uživatelé zůstávají věrní sociální síti, i když vědí, že jejich osobní data mohou být zneužita. V Silicon Valley si tento problém mnozí uvědomují a své děti chrání tím, že je posílají do waldorfských škol, v nichž jsou elektronické přístroje zakázané.

Druhým důvodem je BUMMER, zkratka Lanierem vymyšleného slovního spojení Behaviors of Users Modified, and Made into an Empire for Rent – změna chování uživatele k vytvoření impéria/monopolu, který si může kdokoliv pronajmout. Slovo bummer v angličtině znamená průšvih a součástí BUMMERu jsou negativní projevy na internetu, totální kontrola provozovatelem, vnucené obsahy, o nichž uživatel nerozhoduje, manipulace chování, zvrácený obchodní model a falešné identity simulující sociální vztahy.

Některé platformy úmyslně zadržují lajky a ukazují je svým uživatelům se zpožděním, čímž je nutí neustále otvírat svůj účet nebo aplikaci, aby se dozvěděli reakce na jimi sdílené obsahy. Psychologickým dopadem je, že odměna v podobě lajků přichází nepravidelně a uživatel, který touží po uznání, stále více závisí na sociální síti.

Produkt jako konstrukt

Třetím důvodem je, že uživatelé mají sklon se na internetu chovat jako vulgární idioti (Lanier často používá výraz asshole). Zdánlivá anonymita svádí k tomu, že v komentářích a diskusích se vyjadřují tak, jak by to pro ně bylo v reálném světě tváří v tvář druhému nemyslitelné, což platí i pro jejich sdělení.

Jednou z příčin je odlišná délka času na pozitivní a negativní emoce – dostat strach lze rychle, zbavit se jej mnohem déle. Získání důvěry trvá dlouhou dobu, ale ztratit ji lze okamžitě. Sociální sítě jsou založené na rychlé reakci, což zesiluje negativní emoce.

Čtvrtým důvodem je, že sociální sítě devalvují pravdu. V současnosti jsou informace, které se dostanou k uživatelům, výsledkem spolupráce technologických koncernů a manipulující reklamy, která je financuje. Produkt vnucený uživateli je konstrukcí, jež jím manipuluje, a pravda tudíž tahá za kratší konec provazu.

V Silicon Valley věří i vzdělaní odborníci sdělením na internetu o škodlivosti očkování, a proto nenechávají své děti očkovat. Chtít pro děti to nejlepší, je legitimní, ale důsledkem je návrat nemocí, jež ze západního světa zmizely.

Polarizace společnosti

Pátým důvodem je, že to, co se na internetu řekne, ztrácí význam. Na internetu může psát blog nebo komentovat jiné příspěvky každý a zaujmout v této záplavě vyjádření jako v minulosti je v podstatě nemožné, proto se prosazují extrémy v používání jazyka i obsahu. Informace, jež nemají atraktivní sdělení, jsou vytlačované a i v USA zanikají nezávislé zpravodajské organizace. Prioritou už není informovat čtenáře, ale sledovanost měřená počtem kliků.

Podle studie Massachusettského technologického institutu (MIT), kterou zveřejnil časopis Science se nepravdivé zprávy a konspirační teorie nejen šíří rychleji než pravdivé informace, ale jsou i častěji čtené a přeposílané. Na Twitteru je u nepravdivých informací o 70 procent větší pravděpodobnost, že se budou šířit, než pravdivé. Nejpopulárnější nepravdivé informace se dostaly až ke sto tisícům uživatelů, pravdivé k necelému tisíci. Výhodou nepravdivých informací je, že překvapují a jsou aktuální.

Šestým důvodem je ztráta empatie, což ukazují informační bubliny a skupiny utvrzující se ve vlastních názorech. Lidé přesvědčení, že Američané na Měsíci nepřistáli, neonacisté nebo dospívající dívky trpící bulimií se mohou na internetu setkávat a utvrzovat, že nejsou sami a jejich názor je správný. Tento problém má ještě hlubší rovinu.

Tím, že algoritmy sociálních sítí vytvářejí každému jeho informační svět, není možné se dozvědět, jak vypadá svět ostatních. Odlišné informace a uzavřené světy však polarizují společnost a jsou důvodem obtížného pochopení druhých. Sociální cítění a empatie, které jsou důležité pro soudržnost společnosti a identifikaci s ní, mizí.

Nemožnost dlouhodobého plánování

Sedmým důvodem je, že sociální sítě způsobují nespokojenost. Zprávy od přátel na Facebooku mohou vyvolat špatnou náladu nebo depresi. Fotografie z dovolené v exotických zemích, nového auta či potomka nebo starost s výběrem barvy kuchyně mohou být příčinou negativních reakcí u těch, kterým se právě v životě nedaří.

Konfrontace s úspěchy druhých každému náladu nezlepšuje. Na jedné straně je přirozené, že se lidé spíše chlubí úspěchy, než tím, že přišli o práci, na druhé však optimistické zprávy vytvářejí prostor pro sociální soutěž, jež nemá vítěze. Každodenní život nenabízí velkolepé zážitky, proto podvědomí reaguje pocitem nespokojenosti.

Osmým důvodem je, že sociální sítě v informační ekonomice podporují nízké náklady na pracovní vztahy. Zprostředkovatelské společnosti, jako je Uber nebo Airbnb, se vklínily mezi poptávku a nabídku, ale jejich levnější služby musí někdo zaplatit.

Pracovní podmínky řidičů jezdících pro Uber nebo zaměstnanců regulérních hotelů se neustále zhoršují a nestabilita jejich zaměstnaneckého poměru jim neumožňuje dlouhodobě plánovat. Založení rodiny nebo úvěr na dům se odsouvá nebo zůstane nesplněným snem. Lanier navrhuje radikální změnu obchodního modelu – zpoplatnit dosavadní služby zdarma, ale současně by i uživatel dostával za své osobní informace zaplaceno.

Nejdůležitější je zisk

Devátým důvodem je, že sociální sítě znemožňují tradiční politiku. Zvolení do postu díky tvrdé práci a komunikaci s voličem přestává hrát v době sociálních sítí roli. Před nejnovějšími americkými prezidentskými volbami nabídl Facebook Hillary Clintonové i Donaldu Trumpovi týmy odborníků, kteří jim optimalizují jeho používání v jejich předvolební kampani. Clintonová odmítla, ale Trump této nabídky využil.

Je možné, že kdyby ji neodmítla, zvítězila by. Výsledky byly totiž v mnoha státech natolik těsné, že každá maličkost mohla způsobit obrat. Facebooku přitom nezaleží na tom, kdo koho volí. O tom rozhodují zadavatelé manipulujících kampaní, pro Facebook je nejdůležitější zisk, a nikoliv politická odpovědnost.

Desátým důvodem je, že pro sociální sítě nehrají jejich uživatelé roli, jsou jen masou generující informace. Facebook je sbírá nejen o svých uživatelích, ale vytváří prostřednictvím jejich adresářů, e-mailů a telefonních čísel profily i těch, kteří ho nepoužívají.

Jedním z projektů Googlu je výzkum rakoviny, prodloužení lidského života a nesmrtelnost. Zabývat se nesmrtelností nese znaky náboženství, což vypovídá o Googlu a jeho pozici ve světě. Futurolog a přední myslitel transhumanismu Ray Kurzweil, který tento projekt vede, předpokládá, že v polovině tohoto století se technologický vývoj posune natolik, že umělá inteligence předčí biologickou a umožní člověku nesmrtelnost.

Kurzweil je přesvědčen, že bude možné stáhnout lidské vědomí do firemního cloudu a podle potřeby ho implantovat do nového biologického těla, napůl umělého organismu kyborga nebo robota. S tímto projektem spojená diskuze se však nezabývá, zda vědomí existuje, jak vzniká a kam po biologické smrti zmizí. Ať už je to cokoliv, v každém případě to bude patřit Googlu.

Kritika byznysových modelů

Lanierovy názory jsou radikální, není však zapřisáhlým odpůrcem internetu s negativním vztahem k moderním technologiím, ani důsledně neodmítá jejich používání jako některé skupiny americké křesťanské denominace amišů. Naopak je představitelem kalifornské kultury hippies a svoboda projevu bez cenzury, komunikace nezávislá na telekomunikačních monopolech nebo možnosti, které internet nabízí, jsou mu nejen vlastní, ale výrazně i přispěl k jejich vývoji.

Lanier nekritizuje internet, chytré telefony ani sociální sítě jako takové, ale byznysových modely Googlu a Facebooku, jež svou činnost zdarma vyměňují za osobní data uživatelů, což má negativní dopad na společnost. Lanierova skepse, pokud jde o současnou situaci sociálních sítí a sklony ve společnosti, které posilují, je více než oprávněná a obecně sdílené představy, co je racionální, dostávají zcela nový rozměr.

Průzkum britské společnosti YouGov, jež se zaměřuje na analýzu dat, mezi 8215 dospělými Američany ukázal, že 86 procent z nich je přesvědčeno, že Země je kulatá. S růstem věku roste i procento přesvědčených a 94 procent Američanů nad 55 let nepochybuje, že Země je kulatá.

Mezi Američany, kteří jsou přesvědčeni, že Země je placatá, je nejvíce zastoupena skupina mezi 18 a 24 lety, tedy nejmladší plnoletá generace, která vyrostla v době moderních informačních technologií. Jen 66 procent z nich je přesvědčeno, že Země je kulatá. Devět procent si dosud myslelo, že Země je kulatá, ale nyní pochybují, a čtyři procenta jsou přesvědčená, že Země je placatá. Šestnáct procent pak neví, je-li Země placatá, nebo kulatá.